Když se ekonomika vzbouří proti nám: 20?? - Nesmírná ekonomická odysea

| Tomáš Sedláček

Co se stane, když se proti nám vzbouří výtvor našich vlastních rukou a stane se neovladatelným? To je koneckonců veliké téma nejen science fiction, ale i mýtů mnohem starších: Bůh stvořil člověka, člověk se vymkl z jeho rukou, člověk stvořil stroj, stroj se vymkl z jeho rukou. Cosi, co mělo v harmonii sloužit, se vykloubilo a povstalo proti svému tvůrci.

Pokles na trzích

Pro tento sloupek jsem se nechal inspirovat filmem 2001: Vesmírná odysea. Jak jsme si kdysi představovali, že bude vypadat současnost, tuší každý, kdo tento film viděl, – a také jakou tragedií to všechno skončí. Je to vždycky zajímavé – sledovat, co starší autoři čekali, že se stane, a co netušili. Technologicky jsme v lecčems jistě dál, než si tvůrci dokázali představit, i když na delší kosmické cesty se nevydáváme a stroje nám ještě neožily. Ačkoli dnes už skoro jako živé vypadají.

Povstane nový Adam

Koneckonců i ekonomové se kdysi rádi zamýšleli nad tím, jak bude vypadat společnost v méně nebo více daleké budoucnosti, co a jak se změní. Například David Hume věřil, že "kdyby nás příroda obdařila přebytkem materiálních statků a každý by měl všeho dostatek, pak by bylo zřejmé, že v tomto blaženém stavu by kvetla každá ctnost". Na světě by zavládla spravedlnost a "soudcovství by nadále bylo zbytečné".

John Stuart Mill, další z otců ekonomie, věřil, že "vzájemné udupávání, ničení, vytlačování se ostrými lokty a šlapání si na paty" je pouze syndromem přechodné doby. Až pomine toto období růstu, dosáhneme "ustáleného věku", kdy "už si nikdo nebude přát být bohatším".

Keynes se k této úvaze připojil ve 30. letech 20. století, když vyslovil naději, že takové "nebe na zemi" je na dosah snad už během nastávající stovky let. Potom prý nastane "největší změna, která se kdy v našem materiálním vývoji udála". Nastane největší změna v (nejen materiálním) vývoji člověka – povstane nový člověk, nový, jiný Adam, který spočine a nebude muset neustále kvaltovat.

Keynes o tom píše: "Zápas o živobytí byl doposud základním problémem lidské rasy. Byli jsme přírodou doslova stvořeni k řešení ekonomických problémů. Pokud tedy vyřešíme problém ekonomie, budeme zbaveni svého tradičního úkolu. Jakmile přestane být shromažďování bohatství pro společnost to nejdůležitější, změní se i zákony morálky. Chtíč se znovu stane neřestí, lichva přečinem, láska k penězům se nám zhnusí a ti, kteří se přestanou zaobírat zítřkem, budou nejlépe následovat cesty morálky a zdravého rozumu."

Keynes by věděl, jak na to Keynes by věděl, jak na to Dnes už mnoho Keynesiánců nenajdeme, alespoň ne mezi portfoliomanažery. A je to chyba. Jak ukázala ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama