Chcete se stát úspěšným řečníkem? Naučte se zvládat trému!

| Renata Lichtenegerová

Strach z veřejných projevů je přirozený. Profesní život ale často přináší situace, kdy je nutné se s tímto blokem poprat. Jak na to, aby vás neochromila tréma? Jak sdělovat své myšlenky jasně, sebevědomě a se zápalem?

Nezaměstnanost

"Někteří lidé se chtějí zbavit trémy úplně. To je ovšem boj s vlastním pudem sebezáchovy, neboť projevy strachu jsou již od pravěku přirozenou reakcí těla na stresovou situaci," píše v knize Moderní rétorika, kterou vydalo nakladatelství Grada, lektorka Alena Špačková. Mírná tréma podle ní zpravidla stimuluje mluvčího k působivějšímu výkonu. "Ze zkušenosti vím, že přiměřený stupeň zátěže komunikujícího jedince aktivizuje, podněcuje a rozvíjí. Pokud ji ale nezvládá, zátěž působí negativně, až destruktivně," upozorňuje Špačková.

Aby se z trémy stala forma pozitivní stimulace, nesmíte svou prezentaci a vše, co s ní souvisí, vnímat negativně. Strach z projevu před lidmi je třeba proměnit v pocit radostného vzrušení.

Tři věty na kuráž

Všechny situace, které prožíváme, na nás nějak působí. To, jak se při nich cítíme, však neovlivňuje sama existence oněch událostí či situací, ale způsob našeho vnímání. Není to sama prezentace, co člověka zneklidňuje, je to on sám, protože si připouští negativní myšlenky typu: "Určitě se mi rozklepou kolena." Abyste podobným depresivním myšlenkám nepodlehli, chce to trénink.

"Pět dnů před vystoupením začněte trénovat, a to dvakrát denně po pěti minutách. Jak? Jestliže trému živí iracionální představy ("určitě omdlím"), pak nejspolehlivěji se uklidníte myšlenkami reálnými. Jsou to takové věty, jejichž tvrzení stoprocentně věříte," píše Špačková. První taková věta zní: "Obecně vzato, publikum chce, abych si vedl dobře."

reklama
reklama