|

Draghiho bazuka: Co znamená březnové snížení úrokových sazeb ECB a rozšíření QE?

10. 3. 2016 15:30

Draghiho bazuka: Co znamená březnové snížení úrokových sazeb ECB a rozšíření QE?

Evropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání podle očekávání dále snížila úrokové sazby a rozšířila program skupování aktiv. Základní úrokovou sazbu ECB snížila na 0 % z 0,05 %, zápůjční sazbu na 0,25 % z 0,3 % a depozitní sazbu na -0,4 % z -0,3 %. Zároveň banka zvýšila objem programu kvantitativního uvolňování z 60 na 80 miliard eur měsíčně. Co na to čeští analytici?

ECB Úrokové sazby Analytici ČS Centrální banky Kvantitativní uvolňování Evropská ekonomika ČNB

"Krok ECB lze přeložit tak, že když dvě dávky morfia nestačí, je potřeba přidat třetí," poznamenal po oznámení výsledku zasedání banky Martin Krajhanzl, analytik z České spořitelny.

"Na jednu stranu si nemyslíme, že snížení depozitní sazby do ještě většího záporu by samo o sobě mělo velký význam. Snížení celého spektra sazeb (včetně refinanční sazby) by ale mělo v dlouhodobějším horizontu oslabit euro vůči dolaru, a tím pomoci evropskému vývozu," doplnil Jiří Polanský, ekonom z České spořitelny. "A to je dle nás důležitý kanál, skrze který mohou úrokové sazby pomoci oživit evropskou ekonomiku."

"Pozitivní vliv by mělo mít také rozšíření programu odkupu dluhopisů na korporátní bondy. Skrze vyšší poptávku po dluhopisech by mělo dojít ke snížení jejich výnosů, což z hlediska firem v eurozóně může snížit jejich náklady na financování a kladně podpořit investiční aktivitu v zemích eurozóny. Obecně jsou podniky v evropské měnové unii v porovnání se situací v USA závislé především na bankovních úvěrech, jejichž růst je ale nyní slabý. Rozhodnutím ECB by se mohlo zvýšit financování firem prodeji dluhopisů, což by mělo zvýšit objem prostředků, které korporace mohou použít na investice. ECB se zároveň programem TLTRO II snaží ještě více zatraktivnit úvěrování," doplnili analytici z České spořitelny.

Nelze ale očekávat, že nová opatření začnou působit okamžitě. "Obecně se zpoždění mezi měnově-politickým opatřením a jeho dopadem na reálnou ekonomiku pohybuje kolem půl roku. Ekonomická situace v eurozóně není ideální, a proto nelze čekat výrazný růst HDP ještě v letošním roce či na začátku toho příštího. Budou potřeba čas a pravděpodobně také fiskální opatření a strukturální zlepšení v některých zemích. Celkově se ale dá říci, že by ECB ke kýženému zlepšení situace mohla svým březnovým rozhodnutím významně přispět," doplnila Česká spořitelna ve zprávě o zasedání ECB.


STÁHNOUT KOMPLETNÍ KOMENTÁŘ K BŘEZNOVÉMU ZASEDÁNÍ ECB


"Už jen na základě 20 miliard eur měsíčně navíc v programu QE lze říci, že ECB tentokrát trhy nezklamala. Navíc se v rámci QE zvýšily limity pro nákup dluhopisů od jednoho emitenta a ECB bude také nově nakupovat i korporátní dluhopisy. Současně bude pumpovat do ekonomiky peníze i skrze čtyři nová kola TLTRO. Na druhou stranu nedochází k natažení tisku peněz za horizont března 2017, byť ECB říká, že je v případě potřeby ochotna program prodloužit," uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. "ECB se zjevně příliš nechce do dalšího snižování sazeb. Mario Draghi řekl, že existují limity pro posun sazeb do záporu a že další krok tímto směrem neočekává. Je tedy pravděpodobné, že v případě dalšího zhoršení vyhlídek evropské ekonomiky ECB bude měnit spíše nastavení QE než úroveň sazeb."

Rozhodnutí o agresivnějším QE může podle Bureše být pozitivní zprávou pro českou korunu, která by mohla po krátké pauze opět zažít výraznější příliv "horkých" peněz. "V takovém případě může i ČNB na konci měsíce seriózně zvažovat zavedení záporných sazeb. Na druhou stranu, pokud ECB nepočítá s dalším poklesem sazeb do záporu, bude v ČNB zavedení záporných sazeb narážet na odpor řady centrálních bankéřů. Druhou důležitou zprávou pro ČNB je rozhodnutí nenatahovat program QE za březen 2017. V platnosti tak zůstávají naše sázky na takzvaný exit ČNB z režimu kurzového závazku v únoru až květnu 2017," dodal ekonom z Poštovní spořitelny.

"Zatímco pokles depozitní sazby o 10 bazických bodů byl v souladu s tržním očekáváním, rozšíření programu odkupu aktiv o 20 miliard eur je překvapením. ECB takto bude navyšovat svou bilanci rychleji. ČNB proto bude muset pravděpodobně více intervenovat proti posilování koruny, aby uhájila hladinu 27 EUR/CZK. Objem nutných intervencí ČNB po zavedení nových opatření v eurozóně může vzrůst na zhruba 40-50 miliard korun měsíčně. Při měsíčním 50miliardovém objemu intervencí se devizové rezervy ČNB ke konci roku 2016 dostanou k 50 % HDP, což je ovšem stále ještě úroveň, kterou bude dle našeho názoru ČNB schopna tolerovat, aniž by začala experimentovat se zaváděním záporných sazeb," doplnil hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

"Evropská centrální banka neváhá v zájmu dosažení inflačního cíle a dalšího rozhýbání evropské ekonomiky využít záporné úrokové sazby. Dopad to bude mít na akciové a dluhopisové trhy. Očekávané oslabení eura by mohlo pomoci evropskému vývozu, hrozí ale zároveň další kola měnových válek (to první máme za sebou v podobě loňského oslabení čínského jüanu). Výsledek těchto aktivit je v nedohlednu. Banky v Evropě by měly být ještě více motivovány úvěrovat. Na trh, který je již přeplněn levnými penězi, přichází další dávka, která ale dříve či později bude stále hůře hledat využití. Výnosy státních dluhopisů budou dále klesat, a atraktivní výnosy pro konzervativního investora se tak opět vzdalují," uvedl Martin Novák, analytik z Broker Consulting.