Světová poptávka po zlatě byla loni nejnižší za osm let, zájem o zlaté šperky ale stoupl
|

Světová poptávka po zlatě byla loni nejnižší za osm let, zájem o zlaté šperky ale stoupl

Celosvětová poptávka po zlatě v loňském roce klesla o sedm procent na 4 071,7 tuny, a byla tak nejnižší za osm let. Důvodem byl propad poptávky po investičním kovu. Poptávka po zlatých špercích naopak poprvé od roku 2013 stoupla.

Zlato Komodity Vzácné kovy Investiční alternativy Diverzifikace investic Bezpečné investice

Cena žlutého kovu v loňském roce stoupla v dolarovém vyjádření o více než 13 %. Důvodů bylo podle Světové rady pro zlato několik, těmi hlavními byly růst inflace geopolitická rizika. Pokles zaznamenala také poptávka po zlatě ze strany centrálních bank, vyšší byl naopak zájem o žlutý kov pro výrobu elektroniky.

Struktura poptávky po zlatě (2010-2017)

Poptávka po investičním zlatě se loni snížila o 23 %. Zájem o investování do žlutého kovu oslabilo několik faktorů, zejména růst jeho ceny, oslabení dolaru, růst úrokových sazeb a pokračující akciová rally. Poptávka po burzovně obchodovaných fondech investujících do zlata spadla o 63 % na 202,8 tuny, poptávka po zlatých slitcích a mincích se snížila o dvě procenta na 1 029,2 tuny. Do evropských ETF loni přitekly prostředky, jež byly ekvivalentem 148,9 tuny zlata, do amerických fondů investoři poslali prostředky v ekvivalentu 63 tun kovu.

Poptávka po zlatých ETF v průběhu roku 2017, zdroj: WGC

Poptávka po zlatých špercích se na konci roku dostala na dvouleté maximum

Optimismus z globálního ekonomického růstu naopak podpořil poptávku po zlatých špercích. Jejich prodej se navzdory růstu ceny zlata zvýšil o 4 %, v Indii poptávka po zlatých špercích stoupla o 12 % na 562,7 tuny a v Číně vzrostla o 3 % na 646,9 tuny. Růst v Indii byl dán mimo jiné slabou poptávkou v roce 2016, která byla ovlivněna přísnější regulací a zvýšením daňové zátěže nákupů cenných kovů.

V posledních třech měsících loňského roku poptávka po zlatých špercích stoupla meziročně o 3 % na dvouleté maximum 648,9 tuny, z toho v Indii se zvýšila o 4 % na 189,6 tuny, což je nejvyšší údaj za čtvrté čtvrtletí za nejméně 17 let. Poptávku v Indii v závěru roku podpořila svatební sezóna a rozhodnutí tamní vlády vyjmout zlato z programu boje proti praní špinavých peněz. V Číně se ve čtvrtém čtvrtletí poptávka po zlatých špercích zvýšila o 6 %.

Ruská centrální banka drží 18 % světových zlatých rezerv

Nákupy zlata loni už čtvrtým rokem za sebou omezily centrální banky. Poptávka z jejich strany klesla o pět procent na 371,4 tuny. Zájem o kov projevovaly hlavně centrální banky Ruska a Kazachstánu, zvýšila se ale i poptávka z Turecka. Čína, jež v posledních letech zlato silně nakupovala, loni na trhu chyběla.

V samotném čtvrtém čtvrtletí se poptávka centrálních bank meziročně snížila o 38 %. Údaj byl ovlivněn swapovou operací Venezuely, jež si od Deutsche Bank půjčila 1,7 miliardy USD a jako záruku poskytla část svých zlatých rezerv. Zlaté rezervy centrální banky Ruska se loni zvýšily o 14 % na 1 838,8 tuny a aktuálně tvoří 18 % zlatých rezerv všech centrálních bank.

Zlaté rezervy ruské centrální banky (2006-2017), zdroj: WGC

Poptávka po zlatě v technologickém sektoru loni proti roku 2016 stoupla o 3 % na 332,8 tuny. Poptávka v odvětví výroby elektroniky se zvýšila o 4 % na 265,3 tuny a poptávka po zubním zlatě klesla o 6 % na 16,8 tuny. Zbylá poptávka po zlatě v technologickém sektoru dosáhla 50,6 tuny, meziročně tak stoupla o 2 %. V posledních třech měsících loňského roku se poptávka po zlatě ze strany výrobců elektroniky zvýšila o 6 % na 71,3 tuny.

Poptávka po zlatě v technologickém sektoru (2010-2017), zdroj: WGC

Pokles objemu recyklovaného zlata pokračuje

Světová produkce zlata se v loňském roce snížila o 4 % na 4 398,4 tuny, objem vytěženého zlata zůstal meziročně zhruba stejný (3 268,7 tuny vs. 3 263 tun v roce 2016). Objem zlata získaného recyklací se snížil o 10 % na 1 160 tun. Těžba zlata v Číně ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 10 %, na vině byla hlavně opatření, jež mají přispět k ochraně životního prostředí.

Vývoj těžby zlata (2008-2017), zdroj: WGC

4 důvody, proč letos investovat do zlata
Cena zlata loni stoupla o více než 13 % (v USD). Důvodů bylo několik - geopolitická rizika, růst inflace nebo nadprůměrné ocenění akcií na světových burzách zvyšující pravděpodobnost korekce. Podle Světové rady pro zlato (WGC) bude žlutému kovu přát i rok 2018. Jaké jsou hlavní argumenty pro tento předpoklad?
Jak se loni dařilo zlatým ETF?
Investoři ani loni nezapomínali na to, že by každé správně diverzifikované portfolio mělo obsahovat drahé kovy. Jen do zlata loni prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF) poslali více než osm miliard dolarů. Zájem o žlutý kov ale nebyl všude, nejvíce nákupních objednávek zaznamenaly evropské fondy.
Zdroj: World Gold Council, ČTK