Draghi (ECB): Kvantitativní uvolňování bude pokračovat, dokud nedosáhneme inflačního cíle

| redakce

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve čtvrtek zopakoval, že program nákupů státních dluhopisů, který má podpořit ekonomický růst v eurozóně, banka uskuteční v plném rozsahu, v jakém ho plánovala. Podle Draghiho už tato opatření přinesla ekonomice zřetelné pozitivní efekty. Šéf ECB také mírnil obavy z toho, že by nákupy dluhopisů vedly ke vzniku cenové "bubliny" a následně k nové finanční krizi.

"Už jsme zaznamenali, že naše opatření mají podstatný vliv na ceny aktiv a hospodářskou důvěru, v konečné instanci ale nejvíce záleží na tom, abychom viděli pozitivní vliv na investice, spotřebu a inflaci," řekl Draghi v projevu na setkání, které ve Washingtonu organizuje Mezinárodní měnový fond (MMF).

"Proto uskutečníme náš program nákupů tak, jak jsme oznámili, a v každém případě v něm budeme pokračovat až do doby, než zaznamenáme trvalou změnu ve směřování inflace," dodal šéf ECB.

Draghi odpověděl také na kritiku, podle níž centrální banky svými rozsáhlými nákupy aktiv na trzích mohou vytvářet bubliny nadhodnocených aktiv, jejichž pád následně může vyvolat hluboké finanční krize. "V tuto chvíli nemáme žádné větší náznaky, že by vznikaly všeobecné finanční nerovnováhy," citovala jej agentura Reuters.

ECB letos v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tištění nových peněz prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů. Banka hodlá v rámci programu do ekonomiky minimálně do září příštího roku měsíčně pumpovat kolem 60 miliard eur, a celkově tím vložit do ekonomiky asi 1,1 bilionu eur.

ECB už loni v září srazila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 % a oznámila, že začne poprvé dodávat do ekonomiky eurozóny nové peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a dalších cenných papírů od komerčních bank. K razantním opatřením centrální banku přimělo oslabování západoevropské ekonomiky a pokles inflace. V prosinci se spotřebitelské ceny v eurozóně dostaly podruhé v historii měnové unie do pásma deflace, v níž setrvaly do března.

Zdroj: ČTK, Bloomberg

reklama
reklama