Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v červenci mírně zpomalil

| redakce

Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru i sektoru služeb ve společenství zemí platících eurem v červenci zpomalil. Předběžný červencový index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 52,2 bodu z 52,5 bodu v červnu. Čekala se stagnace ukazatele. Předběžný PMI pro sektor služeb klesl na 53,8 bodu z 54,4 bodu. Očekával se jen mírný pokles na 52,2 bodu. Kompozitní ukazatel se snížil na 53,7 bodu z 54,2 bodu při očekávání výsledku 54 bodů. Už asi dva roky se nicméně index drží nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Červenec byl pro eurozónu obtížným měsícem kvůli napětí kolem dluhové krize v Řecku. Atény se ale už dohodly s věřiteli na podmínkách nového záchranného programu. "Vzhledem ke všemu tomu napětí je skutečnost, že si růst udržel rozumné tempo, docela povzbudivá," řekl podle agentury Reuters hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. "Vývoj se v poslední době ubírá pozitivním směrem, takže v příštím měsíci možná uvidíme určité zrychlení růstu," dodal.

Červencové údaje o aktivitě podnikatelského sektoru podle Williamsona signalizují, že hrubý domácí produkt eurozóny by ve třetím čtvrtletí mohl stoupnout o 0,4 %. Stejným tempem rostla ekonomika podle statistického úřadu Eurostat i v prvním čtvrtletí. Údaje za druhý kvartál zatím Eurostat nezveřejnil, růst by měl však podle odhadů i v tomto období činit 0,4 %.

"Ekonomika eurozóny zůstává v dobré formě a navíc lze čekat, že nalezené řešení pro Řecko povede v kombinaci s aktuálním poklesem cen ropy a oslabením eura ke zlepšení sentimentu v ekonomice eurozóny, což bude mít v dalších měsících pozitivní přesah také do středoevropských ekonomik," uvedl v komentáři k výsledkům průzkumu společnosti Markit hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Evropská centrální banka (ECB) nyní podporuje hospodářský růst takzvaným kvantitativním uvolňováním, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Přispěla tím k tomu, že euro od začátku letošního roku oslabilo k dolaru o téměř deset procent. Slabší euro sice zlevnilo export z eurozóny, to však podle ekonomů nevedlo k výraznějšímu nárůstu zakázek ze zahraniční.

"Přínos slabého eura je menší, než všichni doufali," uvedl Williamson. "Na druhou stranu je pravda, že poptávka v mnoha částech světa je velice slabá," dodal.

Zdroj: Markit, ČTK

reklama
reklama