Americké akcie ve středu výrazně klesly, stáhly je severokorejská provokace a obnovený propad cen ropy

| redakce

Americké akciové trhy ve středu obnovily prudký pokles a jejich tři hlavní indexy se stejně jako v pondělí propadly o více než jedno procento. Wall Street srazily obnovený propad cen ropy, zvýšené mezinárodní napětí a také Čína. Spásu nepřinesl ani zápis z prosincového zasedání měnového výboru Fedu, který potvrdil, že by sazby v zámoří měly růst jenom velmi pomalu.

Středeční ztrátou navázal trh na pondělní nejhorší začátek roku od finanční krize z konce minulého desetiletí. Obavy z dalšího zpomalení růstu druhé největší ekonomiky světa ve středu prohloubila čínská centrální banka, která znovu umožnila oslabení jüanu.

Nervozitu investorů zesílilo rovněž zhoršení globální politické situace poté, co Severní Korea oznámila, že uskutečnila úspěšný test miniaturizované vodíkové bomby. Trh podkopal také výrazný pokles cen ropy, které spadly na nová minima za více než 11 let. Akcie z energetického sektoru kvůli tomu odepsaly přes čtyři procenta.

Dow nakonec klesl o 1,47 %, více než 250 bodů, na 16 906,51 bodu, širší S&P 500 odepsal 1,31 % na 1 990,26 bodu a Nasdaq Composite uzavřel slabší o 1,14 % na 4 835,77 bodu. Dow a S&P 500 tak spadly pod důležité psychologické hranice 17 000, respektive 2 000 bodů. Index volatility VIX vzrostl o 6,46 % na 20,59 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o šest bazických bodů na 2,172 %.

Pod nulou skončilo všech deset hlavních sektorů. Nejvíce se propadly energetické odvětví a sektor základních materiálů, relativně nejlépe si naopak vedly odvětví veřejných služeb a sektor necyklického spotřebního zboží.

Americké akcie (6. ledna 2015)
Americké akcie (6. ledna 2015)Zdroj: Google

Akcie technologického podniku Apple (-1,96 %) pokračovaly ve zlevňování, a to i přesto, že společnost uvedla, že za sebou má nejlepší rok podle příjmů obchodu s aplikacemi App Store. Příjmy App Store v loňském roce dosáhly rekordních 20 miliard USD, tempo jejich růstu však zřejmě zpomalilo. Apple loni neposkytl údaje o příjmech za rok 2014, pouze uvedl, že meziročně se zvýšily o 50 %. Podle propočtů listu The Wall Street Journal se za loňský rok příjmy App Store zvýšily o zhruba 43 %. Z každého dolaru, který proteče přes App Store, získává Apple 30 centů. To znamená, že firma získala z obchodu šest miliard dolarů. Zbývající peníze jdou vývojářům. Investory znepokojila zpráva, podle které se společnost v tomto čtvrtletí údajně chystá asi o 30 % snížit výrobu svých nejnovějších telefonů iPhone, jejichž zásoby u výrobců se zvyšují, zatímco dodávky na trh klesají. Akcie Applu z vrcholu, na který se vyšplhaly loni v únoru, spadly již zhruba o čtvrtinu.

Téměř o desetinu naopak vystřelila cena akcií internetové televize a videopůjčovny Netflix (+9,31 %) poté, co její generální ředitel Reed Hastings na veletrhu spotřební elektroniky (CES) v Las Vegas oznámil, že firma s ročním předstihem dokončila plánovanou expanzi, v rámci které jsou nyní její služby dostupné v dalších 130 zemích. Netflix je nyní dostupný ve zhruba 190 zemích, převážně však v angličtině. Firma má více než 70 milionů předplatitelů. Jediným velkým trhem, na kterém zatím nepůsobí, je Čína. Důvodem jsou zřejmě jednání s vládou kvůli zabránění přístupu k materiálům, které jsou považovány za nevhodné.

Cenné papíry internetové společnosti Yahoo! (-0,12 %) mírně zlevnily v reakci na vyjádření jejího významného akcionáře, firmy Starboard Value, která uvedla, že ztratila důvěru v management a představenstvo podniku. Podle Starboard Value je nezbytně nutné, aby v Yahoo! došlo k významným změnám, včetně obměny managementu. Investor dále uvedl, že většina hodnoty Yahoo! se aktuálně zakládá na jejím podílu v čínském internetovém prodejci Alibaba.

Nedařilo se ani akciím agrochemické a biotechnologické firmy Monsanto (-1,58 %), které zlevnily o více než procento a půl poté, co společnost oznámila, že plánuje propustit dalších asi tisíc zaměstnanců. Již dříve firma avizovala, že zruší asi 2 600 pracovních míst. Celkem tak nyní plánuje propustit asi 16 % své pracovní síly. Monsanto rovněž uzavře některé závody a zruší uzavřené kontrakty. Firma zároveň zvýšila odhad jednorázových nákladů na restrukturalizaci o zhruba 20 % na 1,1 miliardy až 1,2 miliardy USD, z toho na poslední čtvrtletí připadlo 318 milionů USD.

V indexu Dow ve středu zlevnilo 29 z 30 titulů. Nejvýrazněji klesla cena akcií energetické firmy Chevron (-3,95 %), vydavatele platebních karet American Express (-2,78 %) a technologické firmy United Technologies (-2,72 %). Jako jediné se nad nulou udržely cenné papíry maloobchodního prodejce Wal-Mart (+1 %).

Maloobchodní prodejce Macy's (v řádném obchodování -2,19 %) po konci středečního obchodování oznámil, že plánuje snížit prodejní, administrativní a všeobecné náklady o 400 milionů dolarů. Firma to zdůvodnila snahou o zefektivnění provozního modelu. Macy's plánuje na jaře uzavřít 36 obchodů, přičemž se chce zcela stáhnout z některých regionů USA. Zavření obchodů se dotkne asi 3 000 zaměstnanců, některým chce společnost nabídnout možnost pracovat jinde. Dále prodejce plánuje zeštíhlit management a nabídnout některým manažerům dobrovolný odchod výměnou za finanční kompenzaci. V poobchodní fázi akcie Macy's rostly přes tři procenta.

Na měnových trzích investoři dále vyhledávali bezpečí

Na devizových trzích ve středu pokračovalo posilování japonského jenu, který nadále čerpal podporu ze zájmu investorů o bezpečnější aktiva. Dolar pak mírně vzrostl ke koši hlavních světových měn díky vyhlídkám dalšího růstu úrokových sazeb v USA.

Kolem 18.00 SEČ euro vůči dolaru přidávalo asi 0,1 % na 1,0762 USD, k japonskému jenu však euro 0,4 % ztrácelo a nacházelo se na 127,58 JPY. Dolar vůči jenu odepisoval 0,5 % na 118,55 JPY, ke koši šesti hlavních světových měn ale mírně zpevňoval a pohyboval se kolem 99,4 bodu.

Výrazně ve středu klesl i čínský jüan, který se k dolaru propadl až na nejnižší hodnotu od roku 2010. Důvodem byly převážně obavy o tempo růstu čínské ekonomiky. Analytik Eric Viloria z finančního ústavu Wells Fargo Securities poznamenal, že oslabení jüanu pravděpodobně přispívá k celkově obezřetné náladě na trzích.

Navzdory turbulencím na trzích a údajům, které naznačují ochlazení podnikatelské aktivity v USA, místopředseda Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Stanley Fischer ve středu uvedl, že Fed je zatím stále připraven zvýšit v letošním roce úrokové sazby celkem čtyřikrát. K prvnímu zvýšení úroků po více než devíti letech Fed přikročil v polovině prosince.

Ve středu navíc banka zveřejnila zápis z prosincového zasedání. Z dokumentu vyplývá, že měnový výbor Fedu sazby minulý měsíc zvýšil jednomyslným rozhodnutím i přes obavy některých členů, že inflace zatím zůstane na nebezpečně nízké úrovni.

"Téměř všichni účastníci si byli celkem jisti, že inflace se ve střednědobém výhledu vrátí ke dvěma procentům," píše se v zápisu. "Někteří členové však dali najevo, že jejich rozhodnutí zvýšit cílové rozpětí sazby bylo těsné, zejména s ohledem na nejistotu v dynamice inflace," uvádí se dále v dokumentu.

Světové ceny ropy se ve středu propadly o více než pět procent a severomořská ropa Brent sestoupila pod 35 dolarů na minimum za 11 a půl roku. Spor mezi Saúdskou Arábii a Íránem zmrazil naděje na spolupráci těchto velkých vývozců ropy na případném omezení produkce. Trh pak odpoledne dále podkopal nečekaně výrazný nárůst objemu ropných produktů na americkém trhu.

Brent v 17.25 SEČ ztrácel asi 4,5 % na zhruba 34,80 dolaru za barel, předtím sestoupil až na 34,48 USD, minimum od července 2004. Severoamerická lehká ropa WTI odepisovala ve stejnou chvíli zhruba čtyři procenta na 34,50 USD za barel. Večer se Brent prodával za 34,72 USD za barel a ropa WTI za 33,98 USD za barel.

Zásoby benzinu v USA se minulý týden zvýšily o 10,6 milionu barelů, což byl jejich nejvýraznější růst od roku 1993. Cena benzinu na burze v reakci na to klesla na nové minimum od roku 2009. Výrazně se zvýšily také zásoby nafty a topného oleje, což dokládá, že na americkém trhu jsou stále vysoké přebytky. Zásoby ropy naopak o 5,1 milionu barelů klesly, i když analytici v anketě agentury Reuters čekali jejich mírný růst.

Saúdská Arábie přerušila diplomatické styky a zmrazila obchodní vztahy s Íránem v reakci na ostrou íránskou kritiku hromadné popravy, při které byl minulý týden v sobotu usmrcen i vlivný šíitský duchovní. "Zásoby narůstají a kvůli napětí mezi Saúdskou Arábii a Íránem je jakákoli dohoda na omezení produkce nepravděpodobná," řekl agentuře Reuters analytik Michael Hewson ze společnosti CMC Markets.

Vývoz ropy z Íránu by měl v letošním roce v důsledku odvolání mezinárodních sankcí výrazně stoupnout. Jeden z představitelů íránského ropného průmyslu nicméně řekl, že Írán by mohl růst exportu ropy zbrzdit, aby omezil jeho negativní dopad na ceny.