Deflace je zpátky! Spotřebitelské ceny v eurozóně v únoru předběžně meziročně klesly o 0,2 %, jádrová 0,7% inflace byla nejnižší od dubna 2015

| redakce

Čekala se meziroční stagnace spotřebitelských cen, na úrovni jádrové inflace se čekal růst o 0,9 %. ECB má další důvod v březnu přistoupit k akci.

Spotřebitelské ceny v zemích platících eurem podle předběžných údajů v únoru klesly o 0,2 % meziročně. V případě, že se data potvrdí, bude to první pokles cen za pět měsíců. Dolů je tlačí především ceny energií.

Ceny energií se meziročně snížily o osm procent. Ve všech ostatních kategoriích ceny mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se ceny meziročně zvýšily o procento, a ceny potravin, alkoholu a tabáku stouply o 0,7 %. Oproti lednu však ceny v obou případech rostly pomaleji.

Jádrová inflace, tedy očištěná o volatilní ceny energií, potravin a tabáku, dosáhla jen 0,7 % meziročně. Nižší byla naposledy loni na jaře, kdy ceny rostly o 0,6 % za rok.

Data jsou zklamáním pro trh a dalším argumentem pro to, aby ECB na březnovém zasedání prohloubila podporu ekonomiky. Analytici očekávají další snížení depozitní sazby, spekulanti doufají i v prodloužení a rozšíření programu odkupu aktiv. Cílem ECB je míra inflace těsně pod dvěma procenty. Evropská komise v makroekonomické předpovědi na začátku února odhadla letošní inflaci v eurozóně na 0,5 %.

Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 % a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity. Šéf banky Mario Draghi již avizoval, že je ECB připravena v březnu jednat, pokud výkyvy na finančním trhu nebo dopady nízkých cen energií sníží inflační očekávání.

"Negativní inflační překvapení bude jeden z hlavních argumentů pro další uvolnění měnové politiky ECB, která o ní bude rozhodovat příští týden. Ve hře je další snížení sazeb. Podle Bloombergu trh očekává snížení s jistotou, 80% je pravděpodobnost snížení depozitní sazby o 0,1 procentního bodu a 20% pravděpodobnost snížení o 0,2 procentního bodu. Podle náznaků Vítora Constância z bankovní rady ECB by mohla být zvažována opatření, která nebudou mít negativní dopady na banky. To nás vede k úvaze nad vícepilířovým systémem sazeb (podobně jako například v Japonsku a Švýcarsku). Možností jsou samozřejmě další změny parametrů kvantitativního uvolňování (objem, délka, struktura). Klíčové je uvolnit bankám ruce v poskytování úvěrů, tedy pomoci jim zbavit se zátěže problematických úvěrů v bilancích," uvedla analytička z České spořitelny Dana Hájková.

Co znamená návrat deflace pro české investory? Mimo jiné tlak na posilování koruny

Nečekaný únorový návrat eurozóny do deflace vyvolá tlak na posilování koruny, shodli se ekonomové oslovení ČTK. Česká národní banka tak zřejmě bude muset posílit intervence, kterými brání zpevnění české měny pod 27 EUR/CZK, nebo začít uvažovat o zavedení záporných úrokových sazeb, soudí analytici.

Deflace v eurozóně zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky a snížení úrokových sazeb hlouběji do záporného teritoria, uvedl David Marek z Deloitte. To by podle něj mohlo vyvolat tlak na posilování koruny a donutit ČNB k většímu objemu intervencí na devizovém trhu, kde centrální banka brání hranici 27 korun za euro. Další možností by mohlo být snížení úrokových sazeb ČNB do záporných hodnot.

Deflační tlaky v celé EU budou mít zásadní vliv na politiku ČNB, doplnil analytik ze společnosti Colosseum František Bostl. Velký význam bude mít vývoj v Evropě i na plánované ukončení intervenčního režimu ČNB. "Podle mého názoru je pro cenovou hladinu nejpodstatnější cena ropy, bez jejíhož růstu nelze očekávat inflaci nikde v Evropě, a lze očekávat i problémy s opuštěním intervenčního režimu ČNB," dodal.

Podle analytika z Roklen Lukáše Kovandy téma negativních úrokových sazeb zůstane pouze na úrovni slovní intervence. "K vlastnímu uvedení opatření do praxe nedojde," uvedl. ČNB se podle něj bude snažit odradit spekulanty, kteří počítají s citelným posílením koruny po opuštění závazku ČNB držet kurz u 27 korun za euro. V rámci této spekulace nyní kupují koruny a tlačí na posílení české měny. "Pokud ČNB bude diskutovat o snížení úrokových sazeb, bude tak činit ve víře, že tím devizové obchodníky demotivuje od držení korun, protože ti by byli při uvedení negativních sazeb za držení korun penalizováni," podotkl.

Guvernér ČNB Miroslav Singer začátkem února po zasedání bankovní rady řekl, že rada o možném zavedení záporných úrokových sazeb diskutovala. "Naše měnové podmínky mírně přitvrzují kvůli uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky. Debatovali jsme o využití úrokové míry, ale nejsem schopen nyní říci nic dalšího," uvedl tehdy. Další možná opatření budou záviset také na vývoji tržních podmínek, dodal. ČNB tehdy současně uvedla, že odsunula možný konec devizových intervencí do první poloviny roku 2017.

Zdroj: ČTK, Bloomberg

reklama
reklama