Český absurdistán: Inflace letí vzhůru, výnosy krátkodobých vládních dluhopisů se dále potápějí

| Jan Čermák

V pondělí se dvouletý český vládní dluhopis obchodoval s výnosem pod -1 %. Český krátkodobý vládní dluh je tak prakticky nejníže úročeným dluhem na světě. Konkuruje nám již pouze Švýcarsko. Výnos českého vládního dluhu je přitom o to absurdnější, že inflace roste.

V úterý ráno vydal Český statistický úřad zprávu o inflaci za prosinec, jež ukázala na dosažení 2% úrovně meziročního růstu spotřebitelských cen. A tím to nemusí skončit. Ceny komodit rostou, noviny neustále píší, že firmám chybí lidé a že mzdy půjdou vzhůru, a Čína podle všeho minimálně na nějakou dobu přestane být globálním deflačním faktorem. I tam totiž inflace roste, prosincová statistika ukázala, že výrobní ceny poskočily v druhé největší ekonomice světa meziročně o 5,5 %, spotřebitelská inflace jen mírně klesla na 2,1 %.

Jak je tedy možné, že jsou investoři a spekulanti ochotni koupit si český vládní roční či dvouletý dluhopis, který jim potenciálně (kdyby jej drželi do splatnosti) může přinést v reálném vyjádření - tedy po očištění o inflaci - 3% ztrátu?

Výnos 2letých vládních dluhopisů ČR
Výnos 2letých vládních dluhopisů ČRZdroj: Investing.com

Vysvětlení spočívá v tom, že jsme se ocitli v terminální fázi politiky ČNB, která ve jménu naplnění inflačního cíle zavedla intervenční režim proti koruně, který ji odsoudil k masivním zásahům na měnovém trhu.

Dnes, kdy již i pověstná teta z Orlických hor ví, že tento režim skončí, a spekuluje na forexu na posílení koruny, se ČNB ocitla v situaci, kdy na trhu musí nakupovat odhadem až jednu miliardu eur denně. Ano, denně nikoli měsíčně. Proti nakoupeným eurům pak musí samozřejmě česká centrální banka vydat korunovou likviditu, která zčásti končí na českém trhu s vládními dluhopisy. Zde nenasytní investoři kupují dluhopisy s absurdně zápornými výnosy a budou rádi za to, když jim ministerstvo financí nějaký předražený dluh ještě prodá.

Poznámka analytika Jiřího Polanského z České spořitelny: Výrazné inflační překvapení ze závěru loňského roku má potenciál změnit načasování exitu ČNB z kurzového závazku. Lze očekávat, že zahraniční investoři a spekulanti výrazně zvýší příliv kapitálu do české ekonomiky, protože díky vysoké inflaci budou očekávat brzký exit. ČNB tedy bude v situaci, kdy bude inflace poblíž jejího cíle či mírně nad ním, bude čelit silnému přílivu zahraničního kapitálu a bude muset výrazně intervenovat. Z jejího pohledu tak může být výhodné ukončit kurzový závazek dříve (duben 2017).

Druhou možností je, že by si ČNB počkala až do konce května či června a ukončila závazek během tohoto období. To by jí umožnilo komunikovat, že naplnila svůj výhled (bankovní rada nadále očekává ukončení závazku zhruba v polovině roku 2017). Nicméně z pohledu ČNB by to znamenalo akceptovat silné intervence o měsíc či dva déle. Tomuto scénáři nyní dáváme menší pravděpodobnost oproti ukončení v dubnu.

Třetí možností je, že by došlo na začátku letošního roku ke korekci cen potravin. Ty jsou totiž v české ekonomice relativně silně volatilní a jen velice těžko predikovatelné. Pokud by k tomu došlo, inflace by skočila zpět pod cíl, a ČNB by tak s exitem pravděpodobně čekala až do druhé poloviny roku (už proto, že ECB bude celý letošní rok odkupovat dluhopisy a její politika bude velice uvolněná). V tuto chvíli se ale zdá, že ceny potravin (v meziměsíčním vyjádření) by mohly v následujících měsících spíše stagnovat.

reklama
reklama