Koncept hystereze aneb Proč by mírné přehřátí trhu práce Fedu zase tolik nevadilo

| Roman Sedmera

Janet Yellenová se během prosincového zasedání Fedu vyjádřila v tom smyslu, že Spojené státy nepotřebují fiskální expanzi v takovém rozsahu, jaký navrhuje Donald Trump. To v rozhovoru pro Financial Times potvrdil i šéf sanfranciského Fedu John Williams. Americké hospodářství (zejména trh práce) si totiž vede velmi dobře. Celý "problém" je ale trochu složitější.

Rozsáhlé fiskální stimuly byly zapotřebí především v minulých letech. V situaci, v jaké se americká ekonomika nachází dnes, by rozsáhlá expanze sice podpořila růst, současně by ale také vedla k přehřívání ekonomiky a k inflačním tlakům, na což by Fed musel reagovat rychlejším zvyšováním úrokových sazeb. John Williams proto doporučil, aby byla zaváděna taková opatření, jež podpoří udržitelný schodek rozpočtu a dlouhodobý růst produktivity.

Přesto by ale mírné přehřátí ekonomiky (konkrétně trhu práce) centrální bance vůbec nevadilo. Fed totiž vychází z konceptu takzvané hystereze. Před poslední finanční krizí se všeobecně mělo za to, že agregátní poptávka způsobuje krátkodobé fluktuace okolo dlouhodobého trendu a agregátní nabídka (množství výstupu, které mohou firmy vyprodukovat) určuje trajektorii ekonomiky v delším časovém horizontu.

Velká krize ale ukázala, že změny v agregátní poptávce mohou působit i na agregátní nabídku, a ovlivnit tak ekonomiku i v dlouhém období. A když dlouhodobě přetrvávající nedostatečná poptávka může potenciální produkt snížit, tak naopak napjatá ekonomika s robustní poptávkou a utaženým trhem práce jej může zvýšit.

A právě toho chce americký Fed dosáhnout. Nedostatek pracovníků by se měl projevit v jejich lepší alokaci, růstu mezd a vyšší spotřebě domácností. Silná poptávka by pak nutila společnosti investovat do nových výrobních kapacit a technologií, což by zvýšilo produktivitu, a tedy i ekonomický potenciál.

USA - vývoj míry nezaměstnanosti a mezd
reklama
reklama