Řečtí věřitelé, kdo se hlásí na holení? Škrtání dluhů nebude stačit!

Čtěte také:

• Investoři milují americké akcie(24.5.)

  Rychlý růst amerických akciových trhů v závěru středečního obchodování měl za následek kromě jiného nové maximum na grafu, který měří výkonnost amerického akciového indexu S&P 500 vůči indexu EFA, který sdružuje velké zahraniční společnosti. Maximum na grafu neznamená nic jiného, že investoři, když už jdou do akcií, preferují ty velké americké před těmi neamerickými.

• Citigroup: Využijte paniku k nákupům akcií(23.5.)

  Mnozí velcí investoři doporučují nakupovat v době, kdy většina trhu vyprodává pozice. Sleva je sleva. Tobias Levkovich ze Citigroup radí něco podobného. Sentiment se podle něj velice rychle propadl ze svých březnových maxim na současné nízké úrovně. Jak ovšem ukazuje oblíbený model kontrariánů (těch, co obchodují proti trhu), v době vrcholící paniky se akcie stávají atraktivní investicí.

• Rekordní nedůvěra v euro(22.5.)

  Graf znázorňuje vývoj stavu čistých pozic na vybraných měnách. Levá číselná osa je pro euro a japonský jen, pravá pro americký dolar. Záporné hodnoty znamenají, že je součet všech pozic na dané měně záporný, tudíž investoři spekulují na oslabení měny. Naopak je to u kladných hodnot – investoři spekulují na posílení dané měny. Vidíme, že euro (červeně) je na historickém minimu. Proto lze v nejbližších dnech s velkou pravděpodobností očekávat, že na trh přijde pozitivní zpráva, po které budou spekulanti nuceni své krátké pozice zavírat.

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Býčí signál pro akcie?(19.5.)

  Nejprve to byli investiční stratégové, kteří začali doporučovat snížit podíl akcií v portfoliích na nejnižší úroveň od března 2009, kdy začal poslední velký býčí trh. Podle Bespoke Investment Group jsou to nyní američtí individuální investoři (AAII), jejichž býčí nálada je na dlouhodobém minimu, konkrétně na úrovni srpna 2010. Pokud patříte k takzvaným kontrariánům, kteří s oblibou sázejí proti trhu, nepotřebujete lepší signál k nákupu akcií.

• Systémové riziko nebezpečně roste(18.5.)

  Na světě je třicet "systémově důležitých" finančních institucí. Jejich kondici měří index systémového rizika FSB30, který je postaven na průměrné rizikové přirážce jejich dluhopisů. Po vyhrocení situace v Řecku vyletěl index v posledních dvou týdnech o 22 % na 265 bodů, což je hodnota blízká té z doby vrcholící finanční krize v březnu 2009 (274 bodů).

• Čím nás překvapí trhy? Akcie dolů, dluhopisy nahoru(17.5.)

  Index "ekonomických překvapení" analytiků Citigroup, který v posledních pěti letech velice dobře koreluje s vývojem trhů (měřeno 3měsíční změnou ceny amerických akcií a amerických státních dluhopisů) v posledních několika týdnech zamířil strmě dolů, což naznačuje negativní výhled pro akcie a pozitivní pro dluhopisy.

• Americká bída(16.5.)

  Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

• Akcie: 11 tisíc predikcí pro S&P 500 s býčím ročním výhledem - 1 567 bodů(15.5.)

  Akciové výhledy většinou vycházejí z top-down přístupu, kdy se současné tržní prostředí rozebereme na části a podle jejich jednotlivé situace se stanoví nová cílová cena. Jde o klasickou analýzu. Společnost FactSet ovšem dala dohromady více než 11 tisíc predikcí investorů, kteří vyznávají opačnou strategii - bottom-up -, v rámci níž vybírají jednotlivé akcie na základě jejich fundamentů a jiných faktorů. Na základě výhledů těchto stock-pickerů vychází cílová cena pro akciový index S&P 500 výrazně vyšší než u jejich kolegů z tábora top-down.

• Euro na klouzačce. A nejde jen o dluhovou krizi(14.5.)

  Jedním z klíčových faktorů pro vývoj měnového kurzu je úrokový diferenciál, který vyjadřuje rozdíl mezi úrokovými sazbami ve dvou zemích. Jeho vývoj je klíčový pro rozhodování investorů o tom, které z měn dají přednost. Vyšší sazby jdou zpravidla ruku v ruce s vyšším výnosem domácích aktiv a větší poptávkou po měně, zatímco nižší sazby tuto poptávku snižují.

Autor: Miroslav Koplík

Nejnovější články autora:

• Eurozónu nezachrání miliardy z ECB. Jih zaostává za severem(9.2.)

  Přestože ECB tvrdí, že nebude tisknout peníze na záchranu eurozóny, potichu dělá pravý opak, tiskne je a zachraňuje velké evropské banky (poskytuje úvěry v objemu 500 miliard eur za 1 %). Zachraňuje také evropské státy (nakupuje jejich dluhopisy na volném trhu). Toto jsou však jen krátkodobá řešení dlouhodobého problému. Tím hlavním problémem zůstává rozdíl v konkurenceschopnosti severu a jihu eurozóny.

• Zlaté bankovní časy jsou pryč: Finanční systém a jeho "vylomeniny"(6.2.)

  Současné problémy finančního sytému jsou důsledkem předcházejícího obrovského růstu zadlužení bank, domácností a států. Celkové zisky světových finančních společností díky tomu vzrostly od roku 1990 do roku 2007 14krát.

• Řečtí věřitelé, kdo se hlásí na holení? Škrtání dluhů nebude stačit!(3.2.)

  Z jednání mezi Řeckem a soukromými věřiteli Řecka unikají informace, že ztráty držitelů z těchto dluhopisů budou mezi 50 a 70 %. Tito soukromí věřitelé (hlavně zahraniční banky) drží přibližně 85 miliard eur řeckého dluhu, který však dosahuje hodnoty 375 miliard. Dalších asi 100 miliard eur drží ostatní soukromé subjekty, které se neúčastní jednání (domácí banky a fondy, zahraniční fondy). Zbytek drží instituce jako Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská unie.

• Životní cyklus rozvíjejících se trhů podle Marca Fabera(4.1.)

  Nedávný pokles českého akciového trhu mě přiměl, abych zapátral v literatuře a pohledal něco o našem trhu. Objevil jsem kapitolu "životní cyklus nově vznikajících trhů" od známého investora Marca Fabera, Švýcara, který žije dlouhá léta v Asii. Mimo jiné se zabývá studiem akciových trhů ve světě a studiem ekonomické historie. Jedna z kapitol jeho knihy Zítřejší zlato je zajímavá i pro českého investora – věnuje se totiž ekonomickým cyklům tzv. emerging markets, mezi něž stále patří i český trh.

• Frontier Markets: Stále podceňované investiční téma(25.7.)

  Hraniční trhy jsou ty, které byly doposud přehlíženy, ale zdá se, že neprávem, protože mají velký růstový potenciál. Jedná se o země východní Evropy, Středního Východu, Jižní Ameriky či Afriky. Výkonný viceprezident společnosti Franklin Templeton Investment Grzegorz Konieczny na nedávné konferenci přiblížil specifika těchto trhů.

• Emerging markets jsou stále atraktivní, tvrdí tým Marka Mobiuse(19.7.)

  Mezi nejznámější země nově vznikajících trhů patří státy tzv. BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a Čína, ale patří tam také další země, například Indonésie či Turecko. Celkový růst HDP na osobu za období 2005-2010 dosáhl na nově vznikajících trzích vysokých 87 %, zatím co na rozvinutých západních trzích to bylo jen 13 %. I v letošním roce hovoří odhady o mnohem vyšším ekonomickém růstu HDP na nově vznikajících trzích (5,9 %) v porovnání s rozvinutými (1,6 %).

• Dluh státu překročil 100 % HDP. No to je toho!(7.6.)

  Všude čteme, že dluhy toho či onoho státu jsou XX % vůči ročnímu HDP dané země. Ale co to znamená? A jak se počítá zadlužení země?

• Otázka za milion: Je na zlatě bublina?(10.5.)

  Cena zlata možná trošku v tichosti a ve stínu jindy "levnějšího" stříbra posunula své historické rekordy vysoko nad 1 500 dolarů za trojskou unci. Ve zlatě má peníze obrovské množství lidí i institucí. Je růst ceny drahého kovu v posledních několika letech, především v posledním roce, možné považovat za typickou spekulativní bublinu?

• Řecko: Co by znamenala restrukturalizace jeho dluhu?(26.4.)

  V poslední době se často objevují spekulace o restrukturalizaci řeckého dluhu, jejíž nutnost samotné Řecko popírá, ačkoli je jasné, že k němu dříve nebo později dojde. Potíže s vysokými dluhy mají i Irsko a Portugalsko, ovšem Řecko je postiženo nejvíce.

• Opakuje se historie? Současná ekonomická situace připomíná léta 2005 až 2007(5.4.)

  Po prasknutí technologické bubliny v roce 2000 došlo k poklesu ekonomiky a USA a EU zareagovaly snížením úrokové míry. V USA na 1 % a v EU na 2 %. Fungovalo to, ekonomiky se zotavily, ale nebylo to zadarmo. Příliš nízké úrokové sazby nastartovaly závody v zadlužování a došlo k celosvětovému ekonomickému růstu, který vyústil v celosvětovou bublinu cen nemovitostí, akcií a komodit.