Investiční strategie fondů
|

Investiční strategie fondů

Investiční a podílové fondy musí definovat strategii, do čeho budou investovat. Zde je přehled těch nejdůležitejších.

Fondy peněžního trhu

Nejvíce konzervativní typ fondů. Strategie přináší výnos na úrovni termínovaných vkladů.

100% kapitálu investují do následujících investičních nástrojů: bankovní vklady a depozita, termínované účty, krátkodobé státní pokladniční poukázky, další krátkodobé papíry, zejména dluhopisy se splatností pouze několika měsíců nesoucí pevný úrok.

Díky tomu nenesou téměř kurzová rizika (riziko negativního vývoje je minimální). Výnos se pohybuje na úrovni krátkodobých úrokových měr, je prakticky konstantní a ve srovnání s běžnými dluhopisy menší. Hodí se pro „zaparkování“ peněz, které budou v krátké budoucnosti potřeba jinde (například peníze na nové auto nebo opravu domu).

Dluhopisové fondy

Kapitál investují do pevně úročených cenných papírů, jak v domácí, tak v cizí měně. Jedná se především o:

Státní dluhopisy a obligace (emitované ČR)

Státní dluhopisy zahraniční (emitované zahraničními státy, zejména členskými státy EU)

Municipální dluhopisy (emitentem jsou města)

Hypoteční zástavní listy

Dluhopisy bank

Korporátní dluhopisy (emitentem jsou velké firmy české nebo z členských státu EU)

Fondy nakupují i dluhopisy s tzv. nulovým kupónem, kde je na konci vyplacena jistina v plné výši a na začátku je papír nakoupený s diskontem (slevou z nominální hodnoty) a pokladniční poukázky (krátkodobé dluhopisy).

*Důležitá je bonita emitenta, ta rozhoduje o kvalitě dluhopisu. Cena podílových listů fondu je ovlivněna jak vyplácenými kupóny, tak vlastní tržní hodnotou dluhopisů v portfoliu. Jejich tržní hodnota je totiž odlišná od té nominální. U dluhopisů v cizí měně navíc hodnotu ovlivňuje směnný kurz.

Dluhopisy samotné se řadí do kategorií dle rizika emitenta, tedy toho, kdo je vydal a kdo se tedy zavazuje je splatit. Čím vyšší výnos dluhopisu, tím je riziko nedodržení závazků na straně emitenta vyšší. Tzv. „junk bonds“ investují například do dluhopisů zemí latinské Ameriky. Investor je za podstoupené riziko odměněn vyšším kupónem.

Rizikem vývoje jsou úrokové míry. Pokud rostou, tržní cena dluhopisů v portfoliu dluhopisových fondů klesá a naopak.

Smíšené fondy

Investují část prostředků do akcií a část do dluhopisů. Podle vývoje trhů a podle možností, které si fond stanovil v prospektu, může manažer fondu měnit poměr mezi akciemi a dluhopisy.

Na rostoucích trzích tedy mohou převažovat akcie a v nepříznivém prostředí mohou převažovat dluhopisy. Výnosy a rizika těchto fondů leží mezi dluhopisovými a akciovými fondy. Hodí se pro investory, kteří hledají určitou míru jistoty, ale nechtějí se plně vzdát šancí na výnos.

Akciové fondy

Investuje svěřený kapitál do domácích nebo zahraničních akcií. Zároveň má manažer fondu možnost (malou) část prostředků investovat do pevně úročených papírů nebo je držet v hotovosti. To mu dává možnost snížit investici v akciích, pokud například očekává krátkodobě negativní vývoj. Výkonnost fondu tak odráží úspěšnost či neúspěšnost firem, které portfolio manažer nakoupil.

Fondy se dají členit podle skupiny akcií, do kterých investují. Standardní fondy investují do blue chips akcií, tedy těch nejlikvidnějších a nejkvalitnějších firem, které se obchodují na burze (např. členové indexu DAX, DJ Eurostoxx 50, Nasdaq…) Fondy pokrývají celou škálu odvětví. Malou část prostředků smí zpravidla investovat do také do akcií středně velkých nebo menších společností.

Specializované fondy investují převážnou část kapitálu (nebo kapitál celý) do konkrétního odvětví ekonomiky, sektorů nebo do konkrétních trhů (například bankovnictví, technologie, asijští tygři, Afrika, Východní Evropa).

Akciové fondy se hodí pro dlouhodobé investory, kteří chtějí dlouhodobě docílit nadprůměrných výnosů a pro to jsou ochotní akceptovat riziko negativního vývoje, které je výrazně vyšší než například u dluhopisů. Riziko kolísaní a negativních výkyvů je u fondů srovnatelné s podkladovým indexem nebo regionem či sektorem, do kterého primárně investují.

Hedge fondy

Proti klasickým fondům se hedge fondy vyznačují odlišnými strategiemi. Často se snaží docílit výnosu, který je nezávislý na vývoji kapitálových trhů (dosáhnout co možná nejvyššího absolutního výnosu). Díky tomu můžou pomoci v portfoliu snížit riziko.

Vznikly v USA, kde k jejich hlavním znakům patří to, že nepodléhají regulaci. Díky tomu nejsou dostupné pro širokou veřejnost, ale pouze pro kvalifikované investory nebo jedince s vysokými příjmy a majetkem. Také počet účastníků v hedge fondu je omezen.

Hedge fondy využívají kromě akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu také měny, opce, futures kontrakty, mohou obchodovat na páku (využívat úvěr), mohou spekulovat i na pokles (krátký prodej). Nejznámější strategie jsou Long/Short – u části titulů se spekuluje na růst a u části na pokles.

Arbitrážová strategie hledá rozdíly v ocenění jinak stejných papírů. Pokud jde o dluhopisy, nazývá se Fixed Income Arbitrage, často se využívá konvertibilních dluhopisů směnitelných za akcie (Convertible Bond Arbitrage). Při ní se nakupují konvertibilní dluhopisy a prodávají podkladové akcie.

Strategie zaměřená na události, Even Driven Strategy vyhledává společnosti, kde můžou proběhnout fůze, převzetí, restrukturalizace nebo spekulace na převzetí. Strategie, které využívají globálních změn trendu jsou označovány jako Global Macro Strategies.

Nemovitostní fondy

Většinu kapitálu investují do již postavených nebo rozestavených budov. Pokud to dovoluje prospekt fondu, může se jednat kromě administrativních i o bytové domy a akcie realitních společností. Většina prostředků bývá často zainventovaná do kancelářských a průmyslových budov, protože jsou výhodnější než nákup rezidenčních nemovitostí. Nájmy jsou vyšší vzhledem k ceně a je s nimi také méně práce po stránce spravování nebo údržby.

Část prostředků je držena v hotovosti, pro případné odkupů z fondu. Další část může být v dluhopisech, akciích nebo jiných investičních nástrojích. Omezeno je také měnové riziko. Tyto informace jsou k dispozici v prospektu fondu.

Cílem portfolio manažera je široká diverzifikace majetku. To jsou aspekty, které jsou drobnému investorovi v této branži nedostupné. Výhodou investice do nemovitostí přes fond je oproti vlastnímu nákupu nemovitosti okamžitá likvidita.

Fondy fondů

Fondy fondů investují do jiných investičních fondů. Umožňují tak větší diverzifikaci. Většinou investují do fondů z vlastní finanční skupiny nebo kombinace fondů z cizích finančních skupin a své. Umožňují diverzifikovanou správu majetku i pro malé investory. Fondy fondů stejně jako ostatní investiční fondy dozoruje ČNB a vztahuje se na ně stejná legislativa.

Šance a rizika jsou stejná jako u běžných fondů. Strategie jsou tedy akciové, dluhopisové, smíšené, nemovitostní atd. S poklesem rizika klesá i šance na výnos a rizikem zůstávají skryté dvojí poplatky.