Robert Solow: Zvraty v ekonomii hned po krizi nečekám
|

Robert Solow: Zvraty v ekonomii hned po krizi nečekám

Ke změně ekonomického uvažování je podle mnohých potřeba výměna generací. ROBERT SOLOW, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, říká: "K rozvoji vědy prý dochází pohřeb za pohřbem. Nemyslím si to, zvraty v ekonomii hned teď po krizi však nečekám."

Ekonomika Regulace
Robert Solow

Před nějakými dvaceti lety jste vyslovil domněnku, že ač počítačů stále přibývá, na růstu produktivity se to nijak neprojevuje. Vešla ve známost jako "Solowův paradox".

Robert Solow (RS): V osmdesátých letech jsem řekl, že počítačová revoluce se považuje za věc obrovského dopadu na každodenní život, ale přitom nepozorujeme žádné zlepšení v produktivitě, jež by se dalo přisoudit právě počítačům. Tehdy tomu tak opravdu bylo.

A dnes?

RS: Paradox v běhu času vymizel. Postupně se začalo ukazovat, že produktivita roste rychleji právě v souvislosti s nástupem výpočetní techniky v masovém měřítku. Zajímavé je, že značnou část tohoto zrychlení mají na svědomí odvětví, která počítače vyrábějí, nikoli sektory, jež počítače užívají. Mimochodem, název "Solowův paradox" nepochází ode mne, ale od jiných, nevím už od koho.

Přesto trváte na tom, že vynález počítače není, co se vlivu na produktivitu týče, srovnatelný třeba s vynálezy elektřiny či zážehového motoru.

RS: Ano, myslím, že i když počítač dnes přispívá mnohem větším dílem k růstu produktivity, stále nesnese srovnání s procesem elektrifikace nebo vynálezem zážehového motoru, jenž lidstvo obohatil o letadla, automobily, železnici.

Vedle vynálezů 19. století vzhlížíte i k literatuře té doby. Při udělení Nobelovy ceny jste vzpomínal, jak jste čítaval ruské klasiky. Může taková četba ovlivnit i ekonoma?

RS: Jeden proslulý ekonom kdysi tento obor popsal jako studium lidí každodenně podnikajících v branži zvané život. A díla Dostojevského, Turgeněva, ale také Flauberta či Balzaka a dalších nejsou koneckonců o ničem jiném než o lidech každodenně podnikajících v oboru "můj život". Literáti ovšem kladou větší důraz než ekonomové na život a menší na ono podnikání, nicméně v těch dílech to je.

Lze vystopovat vliv té četby na vaši ekonomii?

RS: Nemyslím si, že by kdokoli mohl říci: Dnes jsem dočetl Smrt Ivana Iljiče od Tolstého, a na základě toho teď vytvořím ekonomický model. Na druhou stranu literární díla, která stále s oblibou čtu, umožňují i mně jakožto ekonomovi lépe pochopit motivy, které lidi vedou k určitému jednání. Nepřímo mě tedy četba literatury vede k přesvědčení, že ekonomie jako vědecká disciplína by měla být otevřená idejím, jež přicházejí odjinud. Ne pouze z jiných společenských věd typu psychologie či sociologie, ale ze všech sfér, které mají co říci k tomu, jak lidé den co den podnikají v oné branži zvané život.

A je ekonomie takto otevřená?

RS: Nejsem si jist. Když jsme se s Paulem Samuelsonem (slavný ekonom druhé poloviny 20. století a Solowův dlouholetý kolega z Massachusettského technologického institutu, pozn. red.) zapovídali třeba u oběda, byla samozřejmě někdy tématem ekonomie, dokonce i velmi konkrétní problémy, ale často jsme rozebírali i zcela jiné věci - společenskou situaci, mezilidské vztahy. Zdá se mi, že mladí kolegové dnes řeší pouze a jenom ekonomii; o ničem jiném nemluví.

Robert Solow (86)

"Počítačový věk můžeme pozorovat všude kolem sebe, jen ne ve statistikách produktivity," prohlásil roku 1987 (v témže roce získal Nobelovu cenu za ekonomii) Robert Solow, profesor ekonomie na Massachusettském technologickém institutu (učil kromě jiných rovněž Petera Diamonda, čerstvého nositele Nobelovy ceny za ekonomii). V učebnicích však jméno tohoto předního teoretika druhé poloviny 20. století není spojováno ani tak s tímto "Solowovým paradoxem" jako spíše se Solowovým modelem růstu, se kterým přišel v padesátých letech. Jeho prostřednictvím mohli ekonomové konečně rozluštit hádanku, v jakém zastoupení se na hospodářském růstu určité ekonomiky podílí nejen lidská práce a kapitál, ale i technologický rozvoj.

Jsou ekonomové zahleděni příliš do sebe, vtaženi do své disciplíny?

RS: Byla to naše generace ekonomů, Samuelsonova a moje, která uvedla do ekonomie matematiku v dosud nepoznané míře. My jsme tedy pomyslně přešli most, spojili matematiku s ekonomií, ale dokázali jsme žít na obou březích. Mnoho studentů ekonomie, zejména na elitních univerzitách, dnes žije pouze a jen na jednom břehu. Začínají rovnou tím, že dělají technickou ekonomii, v podstatě matematiku. A končí týmž, nic jiného neznají. Řeší pak spíše nedostatky čistě technického rázu, které objeví v kolegově práci, než aby se zaměřili na zkoumání autentického hospodářského dění kolem nás. Tíhnou k řešení problémů, jež vznikají uvnitř ekonomie coby vědy, a to na úkor řešení problémů vznikajících mimo ekonomii - v ekonomice.

Může to být důvodem, proč tak málo ekonomů předpovědělo krizi?

RS: Nemyslím si, že je úplně správné takhle to říci. Jsem přesvědčen, že existuje opravdu mnoho ekonomů, kteří před vypuknutím krize varovali, že v ekonomice vzniká nebezpečná nerovnováha. Mohu to ostatně říci i sám o sobě. Kdybyste se bavil s mou ženou, potvrdila by, že po několik let před rokem 2008 jsem tu a tam zabědoval, kam že to ekonomika spěje, anebo jsem poznamenal, že se vše vyvíjí dosti podivně a nebezpečně. Kdyby se mě však žena bývala zeptala - možná se tak stalo, to si nepamatuji -, kdy se "to" stane, kdy se problémy projeví, odpověděl bych, že nemám tušení. Jako předpověď se to tedy samozřejmě nepočítá.

Je vůbec možné předpovědět, kdy krize udeří?

RS: Je téměř podstatou každé finanční krize, že nikdo neví, byť jen přibližně, kdy propukne. Samuelson rád vyprávěl historku o známém investičním poradci z Bostonu, jenž se všude vychloubal, že žádný z jeho klientů nepřišel při krachu v roce 1929 o peníze. "Ten poradce měl úplnou pravdu," podotýkal k tomu Samuelson, "a to proto, že žádný z jeho klientů nevydělal za celých deset let před krachem ani cent. On totiž předpovídal krach nepřetržitě nejméně od roku 1922. Čili maloval čerta na zeď tak dlouho, až čert konečně přišel.

RS: Ano, tak nějak; a nezapomeňme rovněž, že nedávnou finanční krizi dělí od roku 1929 bezmála osmdesát let. Ekonomové během těch dlouhých desetiletí nabyli dojmu, že existují důležitější věci ke studiu než zrovna finanční systém a finanční krize. To se nyní určitě změní - na finanční systém se mnohem více než před krizí bude hledět jako na potenciálně nebezpečný. Budeme mu muset věnovat více pozornosti.

Kde tedy vidíte skutečnou příčinu krize?

RS: V deregulaci. Ve víře, že jakákoli kapitalistická ekonomika - včetně té, jež nakupí značné množství finančního dluhu - je vnitřně stabilní.

Co si myslíte o zákonu Community Reinvestment Act? Podle některých ekonomů, včetně nositelů Nobelovy ceny, patří rovněž k zásadním příčinám krize, neboť banky byly kvůli němu nuceny poskytovat půjčky rizikové klientele, tedy menšinám či lidem s nedostačujícími příjmy.

RS: Musím říci, že jsem svého času ten zákon hájil. Domníval jsem se, že je důležité nalézt způsob, jak by mohli lidé s velmi nízkými příjmy dosáhnout na vlastní dům. Stále jsem ale přesvědčen, že přebytečná výstavba bytů a domů před rokem 2007 byla tím zákonem zapříčiněna jen zčásti. Mnohem více jsou zodpovědné samy instituce, jež se specializovaly na financování nemovitostí. Poskytovaly hypotéky lidem, kteří si je nemohli dovolit, přičemž je poté sekuritizovaly (přeměňovaly na cenné papíry, pozn. red.) a zbavovaly se jich. Velmi laxní dohled a regulace těchto institucí byla v plném souladu s tehdejší vírou ve správnost deregulace.

Hodně se však mluví i o chybné měnové politice americké centrální banky (Fedu) za úřadování Alana Greenspana v jejím čele.

RS: Greenspan sám výrazně přispěl k rozšíření oné víry, že finanční trhy jsou vnitřně stabilní, že dokážou korigovat samy sebe. V tomto smyslu tedy určitou vinu jistě nese. Na druhou stranu si myslím, že většina jeho zásahů coby šéfa centrální banky byla docela dobrá. Nyní, po bitvě, je samozřejmě každý generálem, takže je snadné říci, že Greenspan měl před krizí včas rozpoznat finanční bublinu a něco s tím dělat. Tento pohled však nesdílím.

Proč?

RS: V době, kdy nastavil nízké úrokové sazby, což se mu dnes vytýká, se americká ekonomika stále vzpamatovávala z recese způsobené splasknutím technologické bubliny. Uvolněná měnová politika tedy byla žádoucí. Představme si na chvíli -čistě teoreticky -, že by Greenspan brzy prohlásil, že tu máme nemovitostní a finanční bublinu, takže je důležité její přifukování ukončit - zpřísněním měnové politiky, zvýšením úrokových sazeb. Přifukování by sice bylo zastaveno, ale zároveň by bylo na recesi zaděláno už v roce 2006. Dnes bychom tedy Greenspanovi spílali, že zapříčinil recesi roku 2006. Jak hodnotíte zásahy Fedu v současnosti?

RS: Myslím, že Fed byl příliš pomalý v roce 2007 a že jeho představitelé dostatečně rychle nepochopili vážnost situace. Avšak od doby, kdy jim to došlo, odvádějí obdivuhodnou práci.

Zmínil-li jste deregulaci jako zásadní příčinu krize, viníte dnes z krize i ty kolegy ekonomy, kteří ji prosazovali, třeba Miltona Friedmana?

RS: Ano. Tito ekonomové, kteří obhajovali myšlenku trhů (včetně trhů finančních), jež korigují samy sebe, nesou za krizi do značné míry odpovědnost. Je patrně pravda, že pokud by se Milton Friedman nikdy nenarodil, Ronald Reagan i Margaret Thatcherová by v osmdesátých letech tak jako tak provedli zhruba tutéž deregulaci. Friedman, jehož vliv vidím spíše coby zdatného diskutéra než ekonoma-teoretika, jim však zcela jistě napomohl. Ulehčil jim situaci. Mohli se na něho odvolat a říci: profesor Friedman vědecky prokázal, že deregulace je správný postup.

Takže jak by podle vás měla krize změnit ekonomii? Přejete si, aby ekonomie byla méně zahleděná do sebe a rovněž méně naslouchala liberálním ekonomům Friedmanova střihu?

RS: Bude velmi zajímavé sledovat, jak se to vyvine. Před nějakým rokem jsem věřil mnohem více, že jedním z důsledků finanční krize a následné recese bude zřetelný posun v tom, jak ekonomové vidí tržní systém. Nyní však už vůbec není jasné, zda k tomu posunu dojde. Svým způsobem je to samozřejmě dlouhodobý jev. Jedno moudro, jež je přisuzováno Maxu Planckovi, proslulému německému fyzikovi konce devatenáctého století, praví, že progres ve fyzice se dostavuje pohřeb za pohřbem.

Samuelson řekl to samé o ekonomech.

RS: Ano, citoval právě Plancka. Měl ten citát velmi rád. Vyjadřuje generační povahu zásadních změn v kterékoli vědě. Osobně si nemyslím, že bychom museli čekat skutečně až na ty pohřby, až stará generace ekonomů odejde, ale změna učební náplně na univerzitách si jistý čas vyžádá - zcela určitě celou jednu generaci studentů.

V částech Prahy vzroste daň z rezidenčních nemovitostí
včera v 22:24

V částech Prahy vzroste daň z rezidenčních nemovitostí

Ve velké části Prahy se zvýší daň z obytných nemovitostí, v případě těch komerčních se zdvojnásobí na celém území...
Česká republika Bydlení Realitní trh
Americké akciové indexy ve čtvrtek odevzdaly počáteční zisky a…
Americké akciové indexy ve čtvrtek odevzdaly počáteční zisky a…
včera v 22:00

Americké akciové indexy ve čtvrtek odevzdaly počáteční zisky a uzavřely okolo nuly

Akciové trhy ve Spojených státech uzavřely obchodování smíšeně. Růst ceny akcií softwarové společnosti Microsoft byl...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Reuters: Italská vláda schválila opatření k ochraně domácí burzy
včera v 19:41

Reuters: Italská vláda schválila opatření k ochraně domácí burzy

Italská vláda schválila dekret, který jí umožní využívat zvláštní pravomoci k ochraně milánské akciové burzy před...
Itálie Evropské akcie
Volkswagen a Porsche svolávají téměř 227 000 vozů
včera v 18:52

Volkswagen a Porsche svolávají téměř 227 000 vozů

Německé automobilky Volkswagen a Porsche svolávají po celém světě téměř 227 000 vozů, aby jim kvůli problému s...
Auta Volkswagen Evropské akcie
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly, Bank of England nechala úrokové…
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly, Bank of England nechala úrokové…
včera v 18:03

Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly, Bank of England nechala úrokové sazby beze změn

Ceny akcií na velkých burzách západní Evropy ve čtvrtek převážně stoupaly, když investoři viděli důvod k mírnému...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Trumpovi právníci chtějí zablokovat vydání jeho daňových přiznání
včera v 17:56

Trumpovi právníci chtějí zablokovat vydání jeho daňových přiznání

Advokáti Donalda Trumpa chtějí, aby newyorský federální soud zamezil vydání finanční dokumentace prezidenta a jeho...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Daně
USA zrušily finanční pomoc Afghánistánu kvůli korupci
včera v 17:44

USA zrušily finanční pomoc Afghánistánu kvůli korupci

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy nepošlou do Afghánistánu dříve slíbených...
Spojené státy americké (USA) Politika Korupce
Airbnb hodlá v příštím roce vstoupit na burzu
včera v 17:33

Airbnb hodlá v příštím roce vstoupit na burzu

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, hodlá v příštím roce vstoupit na burzu. Firma...
Americké akcie Sdílená ekonomika Primární úpis akcií (IPO)
Tisk: BMW v Německu do roku 2022 propustí až 6 000 lidí
včera v 17:16

Tisk: BMW v Německu do roku 2022 propustí až 6 000 lidí

Německá automobilka BMW hodlá do roku 2022 zrušit pět až šest tisíc pracovních míst, převážně ve své mnichovské...
BMW Evropské akcie Auta
Huawei představil novou řadu chytrých telefonů Mate 30
včera v 17:07

Huawei představil novou řadu chytrých telefonů Mate 30

Čínská technologická společnost Huawei ve čtvrtek v Mnichově představila novou řadu chytrých telefonů Mate 30. Na...
Asijské akcie Mobilní telefony Čína
Šéf EPO: Česko přihlašuje víc vynálezů, má inovační potenciál
včera v 17:01

Šéf EPO: Česko přihlašuje víc vynálezů, má inovační potenciál

Rostoucí počet patentových přihlášek od českých vynálezců a podniků u Evropského patentového úřadu (EPO) v posledních...
Česká republika Inovace
USA: Zásob zemního plynu přibylo 84 miliard krychlových stop
včera v 16:52

USA: Zásob zemního plynu přibylo 84 miliard krychlových stop

Objem zásob zemního plynu na území Spojených států se v týdnu do 13. září zvětšil o 84 miliard krychlových stop. Poté...
Americká ekonomika Zemní plyn
Pražskou burzu ve čtvrtek táhly banky, přidala téměř třetinu procenta
Pražskou burzu ve čtvrtek táhly banky, přidala téměř třetinu procenta
včera v 16:45

Pražskou burzu ve čtvrtek táhly banky, přidala téměř třetinu procenta

Index pražské burzy PX si během čtvrtečního obchodování připsal 0,32 % a uzavřel seanci na hodnotě 1 053,36 bodu....
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
USA: Prodej starších rodinných domů v létě mírně zrychlil
včera v 16:03

USA: Prodej starších rodinných domů v létě mírně zrychlil

Anualizovaný objem prodeje starších rodinných domů na území USA v srpnu stoupl na 5,49 milionu jednotek z...
Americká ekonomika Bydlení
Britskému Nextu v prvním pololetí vzrostl zisk o 2,7 %, pomohl prodej…
včera v 15:51

Britskému Nextu v prvním pololetí vzrostl zisk o 2,7 %, pomohl prodej na internetu

Britský prodejce oděvů Next zvýšil v prvním pololetí zisk o 2,7 % na 319,6 milionu liber, když mu pomohl především...
Evropské akcie Móda a design Výsledková sezóna
Česká vláda s bankami uzavřela memorandum o vzniku rozvojového fondu
včera v 15:22

Česká vláda s bankami uzavřela memorandum o vzniku rozvojového fondu

Zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem a zástupci čtyř největších komerčních bank, ČSOB, Komerční banky,...
Banky Česká republika
Průzkum: Většině firem vadí více papírování než plošná reverse charge
včera v 15:03

Průzkum: Většině firem vadí více papírování než plošná reverse charge

Více než třem pětinám firem nevadí záměr ministerstva financí zavést od července 2020 plošnou přenesenou daňovou...
Česká republika Daně