John B. Taylor: Kalifornie je americké Řecko
|

John B. Taylor: Kalifornie je americké Řecko

JOHN TAYLOR, profesor Stanfordské univerzity a ekonomický rádce guvernéra Schwarzeneggera, říká: "Vláda využívá krizi jako záminku. Výrazná inflace nakonec stejně přijde."

John B. Taylor

Jste ekonomickým rádcem kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. Může si vysoce zadlužená Kalifornie vzít nějaké poučení z dluhové krize, jež právě probíhá v Evropě?

John B. Taylor (JBT): Ano, určitě. Myslím, že celé Spojené státy by se měly poučit. Ostatně, americká veřejnost už si začíná uvědomovat, že zadlužení celé země je značné. Lidé sledují, co se děje v Evropě, a jsou z toho znepokojeni. Americká vláda však stále odolává. Jakoby se jí to zatím příliš netýkalo.

A co situace v samotné Kalifornii? Lepší se to alespoň trochu?

JBT: Moc ne. V dobrých časech se holt utrácelo příliš mnoho a nyní, v těžkých časech, je obtížné ony výdaje nějak omezovat. Kalifornská ekonomika je na tom opravdu špatně, nezaměstnanost je vyšší, než kolik činí celonárodní průměr. Propad nemovitostního trhu ji zasáhl opravdu těžce. Je nyní zásadní vzít si poučení z případu Řecka, kde se jasně ukázalo, že země, jež neprovádí dobrou fiskální politiku, bude potrestána.

Je evropská dluhová krize pro globální ekonomiku podobnou hrozbou jako krize amerických bank z doby před dvěma lety?

JBT: Ne. Mohla by, kdyby se věci dále vymkly z rukou, ale v tuto chvíli tomu tak není. Některé banky ve Francii či Německu stále drží značné množství řeckého dluhu, přičemž Řecko může v jistém okamžiku přestat být schopno tento dluh obsluhovat, bude jej muset restrukturalizovat. To by se vážně dotklo ziskovosti německých a francouzských bank. Ale právě teď tato hrozba není akutní.

Jak hodnotíte postup Evropské centrální banky (ECB) během dluhové krize?

Taylorovo pravidlo

"Někdy si říkám, kdyby se tak tohle pravidlo nejmenovalo po mně," říká Taylor. "Ztrácím tím v diskusích o něm punc objektivity." Taylorovo pravidlo, jež poprvé navrhl před sedmnácti lety, je v současnosti základním zaklínadlem ekonomů. Udává totiž, jaké sazby by měly centrální banky nastavit v závislosti na velikosti odchylky cílované a skutečné inflace a potenciálního a skutečného hrubého domácího produktu. "Vždy zdůrazňuji, že to pravidlo není empirický odhad, je to doporučení, co by centrální banky měly dělat," říká Taylor, jenž zásadní příčinu krize vidí v tom, že americká centrální banka se po roce 2001 - po několika desetiletích - od Taylorova pravidla odchýlila a nastavila úrokové sazby nižší, než by mu odpovídaly. To prý následně výrazně přifouklo realitní bublinu, jejíž splasknutí v roce 2007 odstartovalo ničivou finanční krizi.

JBT: Nouzové odkupování dluhu není dle mého názoru to, co by centrální banka měla dělat. To je úplně jiný typ aktivity, jenž s centrálním bankovnictvím jako takovým nesouvisí. ECB také nakonec učinila věci, o nichž předtím prohlásila, že je dělat nebude. Tím myslím, že z pohledu trhů ztratila část své důvěryhodnosti. Snad se ji podaří získat ztracenou reputaci zpět.

Jsou klíčové úrokové sazby, jež ECB aktuálně drží, v souladu s Taylorovým pravidlem (viz níže Taylorovo pravidlo)?

JBT: Myslím, že docela ano, ale nevypočítávám pro každý okamžik, pro každý moment, na kolik se ta či ona země nebo region od pravidla odchylují.

A co sazby stanovené nyní Fedem, americkou centrální bankou? Ty teď "sedí"?

JBT: Ty jsou dle mého názoru správné. Pohybují se kolem nuly, což není daleko od toho, co říká Taylorovo pravidlo. Když se ekonomika dostatečně vzchopí či když vzrostou inflační tlaky, bude samozřejmě třeba sazby zvednout.

John B. Taylor (63)

Přední světový expert na měnovou politiku a utor proslulého Taylorova pravidla přednáší na Stanfordské univerzitě. V letech 2001 až 2005 působil jako náměstek amerického ministra financí - byl zodpovědný za mezinárodní vztahy. Kromě jiného tak vedl tým, jenž ve válkou zkoušeném Iráku zakládal nový finanční systém. Nyní je členem sboru ekonomických poradců kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. V Kalifornii, kde Taylor žije, se momentálně těší z právě roční vnučky.

Přátelíte se s Alanem Greenspanem, jenž řídil Fed v době před propuknutím finanční krize. Tehdy se ale Fed dle vás od Taylorova pravidla značně odchýlil - nastavil sazby níže -, což prý přivodilo krizi.

JBT: Ano, na tom se s Greenspanem neshodneme. Podle mě byly sazby opravdu příliš nízké po příliš dlouhou dobu. Jsme ale stále v kontaktu a často diskutujeme o ekonomice, o finanční reformě a tak podobně.

Když jsme u finanční reformy, souhlasíte s tvrzením obhájců volného trhu, že americká vláda užívá krize jako záminky k provádění regulací, které s krizí nesouvisí.

JBT: Myslím, že o tom není pochyb. Vždyť nová legislativa čítá více než dva tisíce stránek a jsou tam i věci s krizi nesouvisející. Do těchto legislativních balíků jsou prostě vždy přimíchávány věci, které přímo nesouvisí s tím, co ta legislativa proklamuje, že řeší. Vezměte si třeba založení úřadu na ochranu spotřebitele ve finanční sféře. Je doprovázeno spoustou nových regulací a nařízení, jaké půjčky mohou banky poskytovat, jaké druhy vkladů mohou lidé mít. To s krizí příliš nesouvisí. Nebo mnohem tužší regulace hedgeových fondů. Ty toho s krizí rovněž nemají mnoho společného. Některé z nich ji zkrátka přežily, jiné padly.

Představitelé Fedu - Greenspan, ale i nynější šéf Ben Bernanke - vidí klíčovou příčinu krize spíše v nahromadění úspor v přebytkových ekonomikách, zejména asijských. Příliv peněz z těchto států do USA prý snížil dlouhodobé úroky, přifoukl nemovitostní bublinu a Fed s tím prý nemohl příliš co dělat.

JBT: Ano, mluví se o celosvětovém nahromadění úspor, jež měly stlačit úrokové sazby dolů. Jenže globální míry úspor byly nízké - nižší než v devadesátých, osmdesátých i sedmdesátých letech. Světová míra úspor - jednoduše poměr globální míry úspor a světového hrubého produktu -, nebyla nějak přehnaná, nešlo o žádné nahromadění. Teorie o nahromadění úspor je podle mého úplně mimo, i když samozřejmě znám spoustu lidí, kteří ji hájí. Ovšem i kdybych na chvíli připustil, že dlouhodobé úrokové sazby byly nízké z důvodu nahromadění úspor, Fed mohl zvýšením krátkodobých sazeb - nad nimiž kontrolu má - situaci alespoň částečně korigovat. Mnoho půjček na bydlení bylo například úročeno na základě pohyblivých sazeb. Kdyby Fed úroky zvýšil, navýšily by se i pohyblivé sazby u těchto hypoték, což by zbrzdilo přifukování bubliny.

Co si myslíte, že stálo za odchýlením od Taylorova pravidla v době před krizí? Nějaké politické tlaky?

JBT: Nemohu nic říct s určitostí, existuje mnoho možných důvodů. Jedním je, že se Fed chtěl vyhnout japonskému deflačnímu scénáři (Japonsko prožilo v devadesátých letech táhlou recesi doprovázenou deflací, tedy ničivým poklesem cenové hladiny, pozn. red.). Proto snížil sazby a za každou cenu se snažil takovému vývoji zabránit. Dalším možným důvodem je, že inflace se vyvíjela jinak, než jak předpokládaly prognózy Fedu, na což bylo třeba reagovat. To je, co teď říká Bernanke.

Souhlasíte s ním?

JBT: Můj názor je, že jde o ukázkový příklad toho, že "dokonalé" může být nepřítelem "dobrého". V tom smyslu, že hospodářská politika USA šlapala velmi dobře po několik desetiletí. A představitelé zodpovědní za hospodářskou politiku si zkrátka vzali do hlavy, že tenhle dobrý vývoj ještě trumfnou, že to bude ještě lepší. Odchýlili se tudíž od toho, co předchozí desetiletí dobře fungovalo, hnáni snahou být perfektní, dokonalí. Jenže ty sazby byly nízké až příliš - dobré úmysly se nakonec projevily škodlivě a kontraproduktivně. Nepřiměřené vládní zásahy podle vás krizi nejen zapříčinily, nýbrž poté dokonce ještě zhoršily a prodloužily. Mnoho ekonomů však naopak tvrdí, že to je předně deregulace devadesátých let, jež je na vině.

JBT: Nemyslím si, že pro takové tvrzení existuje dostatek důkazů. Například se často zmiňuje zrušení Glass-Steagallova zákona, po němž mohly fúzovat komerční a investiční banky a provozovat ten samý byznys. Jenže pravdou je, že finanční krize nejničivěji zasáhla investiční banky, které s komerčním bankovnictvím nijak propojeny nebyly - mám samozřejmě na mysli investiční banky Lehman Brothers a Bear Stearns. Dalším často zmiňovaným případem údajné "ničivé deregulace devadesátých let" je rozhodnutí neregulovat mimoburzovní obchod s deriváty (cenné papíry navázané na hodnoty jiných cenných papírů, komodit, indexů nebo třeba sazeb, pozn. red.). To také nevidím jako nějakou zásadní příčinu krize.

Proč?

JBT: Šlo jen o jedno šílené rozhodnutí AIG pojišťovat ve velkém pochybné cenné papíry (AIG pojišťovala před krizí prostřednictvím derivátů CDS, credit default swaps, cenné papíry navázané na nemovitostní trh, po jehož kolapsu ji musela 85 miliardami dolarů křísit americká vláda, pozn. red.). Ale to krizi nezavinilo. Ani AIG krizi nezavinila sama o sobě. Možná existují lepší příklady, ale stále si myslím, že je tomu přesně opačně, že instituce, které se dostaly do velkých potíží, značně regulovány byly. Vezměte si komerční banky: nad takovou Citibank bděly stovky úředníků z regulačních orgánů, měly přístup k účetnictví a dalším citlivým informacím - a ta idea, že nyní těchto úředníků potřebujeme ještě více je prostě směšná. Ten počet měl dávno stačit na to, aby se na nějaké problémy přišlo.

V březnu jste uvedl, že očekáváte recesi ve tvaru písmene U, a nikoli ve tvaru písmene V. Mnoho ekonomů ale stále varuje před recesí typu W nebo dokonce L. Jaký tedy váš současný pohled?

JBT: Pořád si myslím, že U je to správné písmeno. Zaměříme-li se na Spojené státy, v prvním čtvrtletí, za něž máme poslední dostupná data, zaznamenali růst ve výši necelých tří procent. To tedy vylučuje možnost recese typu V, neboť po tak hlubokém propadu, jenž v důsledku finanční krize nastal, by růst musel být nyní prudší než jen necelá tři procenta. Myslím, že po zbytek letošního roku bude americká ekonomika růst tempem nějakých tří čtyř procent. Rozvíjejícím se trhům se poměrně dobře daří, některým v Evropě také - například Německo vypadá, že je ne tom relativně dobře. Na druhou stranu se vystupňovala některá rizika, hlavně to již zmiňované, spjaté se situací v Řecku a obecněji v eurozóně. Nemyslím si však, že by tyto problémy byly tak závažné, aby v USA či ve světě nastala krize W.

Jste jedním z těch, jež varují před nebezpečím inflace, jež bude výsledkem všech těch protikrizových opatření. O tomto riziku se mluví přes rok, zatím se však nedostavuje.

JBT: Důvodem, proč se nedostavuje, je fakt, že globální ekonomika je stále slabá, tudíž máme relativně značný přebytek kapacit. To stlačuje na mzdy a ceny. Objem peněz v ekonomikách ale narostl enormně. Rostě dluh. Dříve či později tak období nízké inflace skončí. Předpovídat, kdy přesně se tak stane, je obtížné. Vím ovšem, že když měly USA poslední velkou inflaci - koncem 60. a v 70. letech -, inflace se navyšovala postupně, pomalu, nebyl to rozhodně okamžitý skok. Na konci 70. Let už byla dvojciferná a musela být agresivně krocena.

Někteří ekonomové, například Kenneth Rogoff , bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, doporučují výraznější inflace, třeba šestiprocentní, jako dobrou cestu z z hospodářského útlumu.

JBT: To není dobrý nápad. Nemyslím si, že by pomohlo dostat se z dluhu inflačně. Samozřejmě, inflace snižuje reálnou výši dluhu. V mezidobí jsou jí však lidé citelně zasaženi - inflace vnáší značnou nejistotu do rozhodování firem i jednotlivců; nikdo neví, s jak velkým růstem cen počítat. Myslím, že jedním z důvodů, proč se mnoha zemím před krizí tak dařilo, byla skutečnost, že se snažily držet inflaci zkrocenou. Dokonce rozvíjející se trhy, které prošly krizí docela dobře, udržovaly inflaci nízko. Byla by chyba na tom něco měnit.

Americké akcie v pátek oslabily s nárůstem napětí v mezinárodním…
Americké akcie v pátek oslabily s nárůstem napětí v mezinárodním…
včera v 22:30

Americké akcie v pátek oslabily s nárůstem napětí v mezinárodním obchodu, v minusu skončily indexy i v týdenním horizontu

Akciové trhy ve Spojených státech uzavřely týden poklesem. Oslabila je zpráva, že čínská zemědělská delegace jen dva...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Evropské akcie v pátek mírně zpevnily, v plusu skončily i v týdenním…
Evropské akcie v pátek mírně zpevnily, v plusu skončily i v týdenním…
včera v 18:00

Evropské akcie v pátek mírně zpevnily, v plusu skončily i v týdenním horizontu

Evropské akcie v závěru týdne posílily o necelou třetinu procenta. Mírně v plusu skončily také v týdenním horizontu....
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Pražská burza v pátek stoupla o více než půl procenta, za týden…
Pražská burza v pátek stoupla o více než půl procenta, za týden…
včera v 16:45

Pražská burza v pátek stoupla o více než půl procenta, za týden posílila o procento

Pražská burza v pátek třetí den v řadě rostla, index PX posílil o 0,66 % na 1 060,32 bodu, a to hlavně zásluhou...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září podle předběžných dat mírně…
včera v 16:02

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září podle předběžných dat mírně stoupla

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září podle předběžných dat stoupla, zůstává ale v záporných hodnotách. Vyplývá to...
Eurozóna Evropská ekonomika Spotřebitelská důvěra
Ze světa investičních doporučení (20. září)
včera v 15:00

Ze světa investičních doporučení (20. září)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Americké akcie Investiční doporučení Cílové ceny
Novou šéfkou Royal Bank of Scotland bude Alison Roseová
Novou šéfkou Royal Bank of Scotland bude Alison Roseová
včera v 14:57

Novou šéfkou Royal Bank of Scotland bude Alison Roseová

Novou výkonnou ředitelkou britského finančního ústavu Royal Bank of Scotland (RBS) se stane Alison Roseová. RBS tak...
Spojené království Banky Evropské banky
Britská cestovní kancelář Thomas Cook potřebuje k odvrácení kolapsu…
včera v 14:21

Britská cestovní kancelář Thomas Cook potřebuje k odvrácení kolapsu dodatečný kapitál

Zadlužená britská cestovní kancelář Thomas Cook potřebuje získat dodatečný kapitál v objemu 200 milionů liber, aby...
Turismus a cestovní ruch Spojené království
Commerzbank prý zvažuje prodej své polské divize M-Bank
včera v 13:44

Commerzbank prý zvažuje prodej své polské divize M-Bank

Německý finanční ústav Commerzbank v rámci jednání o nové strategii zvažuje prodej svého většinového podílu v polské...
Německo Evropské banky Finanční sektor
Německo schválilo klimatická opatření, náklady mají být kolem 50…
včera v 13:38

Německo schválilo klimatická opatření, náklady mají být kolem 50 miliard eur

Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k...
Německo Ekologie a životní prostředí Politika
Čína znovu mírně snížila novou referenční úvěrovou sazbu
Čína znovu mírně snížila novou referenční úvěrovou sazbu
včera v 13:07

Čína znovu mírně snížila novou referenční úvěrovou sazbu

Čínská centrální banka (PBOC) v pátek snížila svou novou referenční úvěrovou sazbu na 4,20 % z předchozích 4,25 %,...
Čína Banky Finanční sektor
Bullard (saintlouiský Fed): Růst HDP by mohl dále zpomalit, na…
včera v 12:35

Bullard (saintlouiský Fed): Růst HDP by mohl dále zpomalit, na zasedání FOMC jsem hlasoval pro snížení sazby o 50 bazických bodů

Na trhu jsou signály ukazující na možné další zpomalení růstu americké ekonomiky. Uvedl to šéf saintlouiského Fedu...
Fed Centrální banky Úrokové sazby
Google plánuje investovat do datových center v EU tři miliardy eur
včera v 11:47

Google plánuje investovat do datových center v EU tři miliardy eur

Americká společnost Gogole plánuje v příštích dvou letech investovat do expanze svých datových center v Evropě tři...
Alphabet (Google) Technologie Internet
Nezaměstnanost na Slovensku se v srpnu udržela na 4,97 %
včera v 11:24

Nezaměstnanost na Slovensku se v srpnu udržela na 4,97 %

Míra nezaměstnanosti na Slovensku se letos v srpnu opět nezměnila. Stejně jako v předchozích dvou měsících dosáhla 4...
Slovensko Nezaměstnanost
Indie snížila firemní daň, chce tak podpořit ekonomický růst
včera v 11:06

Indie snížila firemní daň, chce tak podpořit ekonomický růst

Indická vláda snížila firemní daň pro místní společnosti na zhruba 25 % z nynějších 30 %. Chce tak podpořit...
Indie Daně Podpora ekonomiky
Zahraniční dluh ČR činil ke konci června 4,342 bilionu Kč
včera v 10:49

Zahraniční dluh ČR činil ke konci června 4,342 bilionu Kč

Zahraniční dluh Česka klesl v letošním druhém čtvrtletí o 23,8 miliardy korun na 4,342 bilionu korun. Meziročně je...
Česká republika Česká ekonomika Zadlužení
Asijské akcie v pátek převážně rostly
Asijské akcie v pátek převážně rostly
včera v 10:30

Asijské akcie v pátek převážně rostly

Obchodování na asijských akciových trzích skončilo v pátek převážně plusu. Mírně pod nulou seanci zakončil hlavní...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
Apple zahájil prodej telefonů iPhone 11 a iPhone 11 Pro
Apple zahájil prodej telefonů iPhone 11 a iPhone 11 Pro
včera v 10:23

Apple zahájil prodej telefonů iPhone 11 a iPhone 11 Pro

Více než stovka zákazníků stála ráno před obchody firmy Apple v centru Tokia a v Sydney, aby si mohla koupit nové...
Apple Mobilní telefony Technologie
V závěru pátečního obchodování proběhne převážení indexů PX a CECE
včera v 10:04

V závěru pátečního obchodování proběhne převážení indexů PX a CECE

V pátek proběhne v závěru obchodování převážení indexu pražské burzy PX a regionálního indexu CECE. Převážení...
Indexy Index PX
Německá koalice stále hledá kompromis v ochraně klimatu
včera v 09:37

Německá koalice stále hledá kompromis v ochraně klimatu

Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - jednaly celou noc o opatřeních k lepší ochraně klimatu a snížení...
Německo Politika Ekologie a životní prostředí