John B. Taylor: Kalifornie je americké Řecko
|

John B. Taylor: Kalifornie je americké Řecko

JOHN TAYLOR, profesor Stanfordské univerzity a ekonomický rádce guvernéra Schwarzeneggera, říká: "Vláda využívá krizi jako záminku. Výrazná inflace nakonec stejně přijde."

John B. Taylor

Jste ekonomickým rádcem kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. Může si vysoce zadlužená Kalifornie vzít nějaké poučení z dluhové krize, jež právě probíhá v Evropě?

John B. Taylor (JBT): Ano, určitě. Myslím, že celé Spojené státy by se měly poučit. Ostatně, americká veřejnost už si začíná uvědomovat, že zadlužení celé země je značné. Lidé sledují, co se děje v Evropě, a jsou z toho znepokojeni. Americká vláda však stále odolává. Jakoby se jí to zatím příliš netýkalo.

A co situace v samotné Kalifornii? Lepší se to alespoň trochu?

JBT: Moc ne. V dobrých časech se holt utrácelo příliš mnoho a nyní, v těžkých časech, je obtížné ony výdaje nějak omezovat. Kalifornská ekonomika je na tom opravdu špatně, nezaměstnanost je vyšší, než kolik činí celonárodní průměr. Propad nemovitostního trhu ji zasáhl opravdu těžce. Je nyní zásadní vzít si poučení z případu Řecka, kde se jasně ukázalo, že země, jež neprovádí dobrou fiskální politiku, bude potrestána.

Je evropská dluhová krize pro globální ekonomiku podobnou hrozbou jako krize amerických bank z doby před dvěma lety?

JBT: Ne. Mohla by, kdyby se věci dále vymkly z rukou, ale v tuto chvíli tomu tak není. Některé banky ve Francii či Německu stále drží značné množství řeckého dluhu, přičemž Řecko může v jistém okamžiku přestat být schopno tento dluh obsluhovat, bude jej muset restrukturalizovat. To by se vážně dotklo ziskovosti německých a francouzských bank. Ale právě teď tato hrozba není akutní.

Jak hodnotíte postup Evropské centrální banky (ECB) během dluhové krize?

Taylorovo pravidlo

"Někdy si říkám, kdyby se tak tohle pravidlo nejmenovalo po mně," říká Taylor. "Ztrácím tím v diskusích o něm punc objektivity." Taylorovo pravidlo, jež poprvé navrhl před sedmnácti lety, je v současnosti základním zaklínadlem ekonomů. Udává totiž, jaké sazby by měly centrální banky nastavit v závislosti na velikosti odchylky cílované a skutečné inflace a potenciálního a skutečného hrubého domácího produktu. "Vždy zdůrazňuji, že to pravidlo není empirický odhad, je to doporučení, co by centrální banky měly dělat," říká Taylor, jenž zásadní příčinu krize vidí v tom, že americká centrální banka se po roce 2001 - po několika desetiletích - od Taylorova pravidla odchýlila a nastavila úrokové sazby nižší, než by mu odpovídaly. To prý následně výrazně přifouklo realitní bublinu, jejíž splasknutí v roce 2007 odstartovalo ničivou finanční krizi.

JBT: Nouzové odkupování dluhu není dle mého názoru to, co by centrální banka měla dělat. To je úplně jiný typ aktivity, jenž s centrálním bankovnictvím jako takovým nesouvisí. ECB také nakonec učinila věci, o nichž předtím prohlásila, že je dělat nebude. Tím myslím, že z pohledu trhů ztratila část své důvěryhodnosti. Snad se ji podaří získat ztracenou reputaci zpět.

Jsou klíčové úrokové sazby, jež ECB aktuálně drží, v souladu s Taylorovým pravidlem (viz níže Taylorovo pravidlo)?

JBT: Myslím, že docela ano, ale nevypočítávám pro každý okamžik, pro každý moment, na kolik se ta či ona země nebo region od pravidla odchylují.

A co sazby stanovené nyní Fedem, americkou centrální bankou? Ty teď "sedí"?

JBT: Ty jsou dle mého názoru správné. Pohybují se kolem nuly, což není daleko od toho, co říká Taylorovo pravidlo. Když se ekonomika dostatečně vzchopí či když vzrostou inflační tlaky, bude samozřejmě třeba sazby zvednout.

John B. Taylor (63)

Přední světový expert na měnovou politiku a utor proslulého Taylorova pravidla přednáší na Stanfordské univerzitě. V letech 2001 až 2005 působil jako náměstek amerického ministra financí - byl zodpovědný za mezinárodní vztahy. Kromě jiného tak vedl tým, jenž ve válkou zkoušeném Iráku zakládal nový finanční systém. Nyní je členem sboru ekonomických poradců kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. V Kalifornii, kde Taylor žije, se momentálně těší z právě roční vnučky.

Přátelíte se s Alanem Greenspanem, jenž řídil Fed v době před propuknutím finanční krize. Tehdy se ale Fed dle vás od Taylorova pravidla značně odchýlil - nastavil sazby níže -, což prý přivodilo krizi.

JBT: Ano, na tom se s Greenspanem neshodneme. Podle mě byly sazby opravdu příliš nízké po příliš dlouhou dobu. Jsme ale stále v kontaktu a často diskutujeme o ekonomice, o finanční reformě a tak podobně.

Když jsme u finanční reformy, souhlasíte s tvrzením obhájců volného trhu, že americká vláda užívá krize jako záminky k provádění regulací, které s krizí nesouvisí.

JBT: Myslím, že o tom není pochyb. Vždyť nová legislativa čítá více než dva tisíce stránek a jsou tam i věci s krizi nesouvisející. Do těchto legislativních balíků jsou prostě vždy přimíchávány věci, které přímo nesouvisí s tím, co ta legislativa proklamuje, že řeší. Vezměte si třeba založení úřadu na ochranu spotřebitele ve finanční sféře. Je doprovázeno spoustou nových regulací a nařízení, jaké půjčky mohou banky poskytovat, jaké druhy vkladů mohou lidé mít. To s krizí příliš nesouvisí. Nebo mnohem tužší regulace hedgeových fondů. Ty toho s krizí rovněž nemají mnoho společného. Některé z nich ji zkrátka přežily, jiné padly.

Představitelé Fedu - Greenspan, ale i nynější šéf Ben Bernanke - vidí klíčovou příčinu krize spíše v nahromadění úspor v přebytkových ekonomikách, zejména asijských. Příliv peněz z těchto států do USA prý snížil dlouhodobé úroky, přifoukl nemovitostní bublinu a Fed s tím prý nemohl příliš co dělat.

JBT: Ano, mluví se o celosvětovém nahromadění úspor, jež měly stlačit úrokové sazby dolů. Jenže globální míry úspor byly nízké - nižší než v devadesátých, osmdesátých i sedmdesátých letech. Světová míra úspor - jednoduše poměr globální míry úspor a světového hrubého produktu -, nebyla nějak přehnaná, nešlo o žádné nahromadění. Teorie o nahromadění úspor je podle mého úplně mimo, i když samozřejmě znám spoustu lidí, kteří ji hájí. Ovšem i kdybych na chvíli připustil, že dlouhodobé úrokové sazby byly nízké z důvodu nahromadění úspor, Fed mohl zvýšením krátkodobých sazeb - nad nimiž kontrolu má - situaci alespoň částečně korigovat. Mnoho půjček na bydlení bylo například úročeno na základě pohyblivých sazeb. Kdyby Fed úroky zvýšil, navýšily by se i pohyblivé sazby u těchto hypoték, což by zbrzdilo přifukování bubliny.

Co si myslíte, že stálo za odchýlením od Taylorova pravidla v době před krizí? Nějaké politické tlaky?

JBT: Nemohu nic říct s určitostí, existuje mnoho možných důvodů. Jedním je, že se Fed chtěl vyhnout japonskému deflačnímu scénáři (Japonsko prožilo v devadesátých letech táhlou recesi doprovázenou deflací, tedy ničivým poklesem cenové hladiny, pozn. red.). Proto snížil sazby a za každou cenu se snažil takovému vývoji zabránit. Dalším možným důvodem je, že inflace se vyvíjela jinak, než jak předpokládaly prognózy Fedu, na což bylo třeba reagovat. To je, co teď říká Bernanke.

Souhlasíte s ním?

JBT: Můj názor je, že jde o ukázkový příklad toho, že "dokonalé" může být nepřítelem "dobrého". V tom smyslu, že hospodářská politika USA šlapala velmi dobře po několik desetiletí. A představitelé zodpovědní za hospodářskou politiku si zkrátka vzali do hlavy, že tenhle dobrý vývoj ještě trumfnou, že to bude ještě lepší. Odchýlili se tudíž od toho, co předchozí desetiletí dobře fungovalo, hnáni snahou být perfektní, dokonalí. Jenže ty sazby byly nízké až příliš - dobré úmysly se nakonec projevily škodlivě a kontraproduktivně. Nepřiměřené vládní zásahy podle vás krizi nejen zapříčinily, nýbrž poté dokonce ještě zhoršily a prodloužily. Mnoho ekonomů však naopak tvrdí, že to je předně deregulace devadesátých let, jež je na vině.

JBT: Nemyslím si, že pro takové tvrzení existuje dostatek důkazů. Například se často zmiňuje zrušení Glass-Steagallova zákona, po němž mohly fúzovat komerční a investiční banky a provozovat ten samý byznys. Jenže pravdou je, že finanční krize nejničivěji zasáhla investiční banky, které s komerčním bankovnictvím nijak propojeny nebyly - mám samozřejmě na mysli investiční banky Lehman Brothers a Bear Stearns. Dalším často zmiňovaným případem údajné "ničivé deregulace devadesátých let" je rozhodnutí neregulovat mimoburzovní obchod s deriváty (cenné papíry navázané na hodnoty jiných cenných papírů, komodit, indexů nebo třeba sazeb, pozn. red.). To také nevidím jako nějakou zásadní příčinu krize.

Proč?

JBT: Šlo jen o jedno šílené rozhodnutí AIG pojišťovat ve velkém pochybné cenné papíry (AIG pojišťovala před krizí prostřednictvím derivátů CDS, credit default swaps, cenné papíry navázané na nemovitostní trh, po jehož kolapsu ji musela 85 miliardami dolarů křísit americká vláda, pozn. red.). Ale to krizi nezavinilo. Ani AIG krizi nezavinila sama o sobě. Možná existují lepší příklady, ale stále si myslím, že je tomu přesně opačně, že instituce, které se dostaly do velkých potíží, značně regulovány byly. Vezměte si komerční banky: nad takovou Citibank bděly stovky úředníků z regulačních orgánů, měly přístup k účetnictví a dalším citlivým informacím - a ta idea, že nyní těchto úředníků potřebujeme ještě více je prostě směšná. Ten počet měl dávno stačit na to, aby se na nějaké problémy přišlo.

V březnu jste uvedl, že očekáváte recesi ve tvaru písmene U, a nikoli ve tvaru písmene V. Mnoho ekonomů ale stále varuje před recesí typu W nebo dokonce L. Jaký tedy váš současný pohled?

JBT: Pořád si myslím, že U je to správné písmeno. Zaměříme-li se na Spojené státy, v prvním čtvrtletí, za něž máme poslední dostupná data, zaznamenali růst ve výši necelých tří procent. To tedy vylučuje možnost recese typu V, neboť po tak hlubokém propadu, jenž v důsledku finanční krize nastal, by růst musel být nyní prudší než jen necelá tři procenta. Myslím, že po zbytek letošního roku bude americká ekonomika růst tempem nějakých tří čtyř procent. Rozvíjejícím se trhům se poměrně dobře daří, některým v Evropě také - například Německo vypadá, že je ne tom relativně dobře. Na druhou stranu se vystupňovala některá rizika, hlavně to již zmiňované, spjaté se situací v Řecku a obecněji v eurozóně. Nemyslím si však, že by tyto problémy byly tak závažné, aby v USA či ve světě nastala krize W.

Jste jedním z těch, jež varují před nebezpečím inflace, jež bude výsledkem všech těch protikrizových opatření. O tomto riziku se mluví přes rok, zatím se však nedostavuje.

JBT: Důvodem, proč se nedostavuje, je fakt, že globální ekonomika je stále slabá, tudíž máme relativně značný přebytek kapacit. To stlačuje na mzdy a ceny. Objem peněz v ekonomikách ale narostl enormně. Rostě dluh. Dříve či později tak období nízké inflace skončí. Předpovídat, kdy přesně se tak stane, je obtížné. Vím ovšem, že když měly USA poslední velkou inflaci - koncem 60. a v 70. letech -, inflace se navyšovala postupně, pomalu, nebyl to rozhodně okamžitý skok. Na konci 70. Let už byla dvojciferná a musela být agresivně krocena.

Někteří ekonomové, například Kenneth Rogoff , bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, doporučují výraznější inflace, třeba šestiprocentní, jako dobrou cestu z z hospodářského útlumu.

JBT: To není dobrý nápad. Nemyslím si, že by pomohlo dostat se z dluhu inflačně. Samozřejmě, inflace snižuje reálnou výši dluhu. V mezidobí jsou jí však lidé citelně zasaženi - inflace vnáší značnou nejistotu do rozhodování firem i jednotlivců; nikdo neví, s jak velkým růstem cen počítat. Myslím, že jedním z důvodů, proč se mnoha zemím před krizí tak dařilo, byla skutečnost, že se snažily držet inflaci zkrocenou. Dokonce rozvíjející se trhy, které prošly krizí docela dobře, udržovaly inflaci nízko. Byla by chyba na tom něco měnit.

Putin a Abe se shodli na urychlení aktivit ohledně sporných Kuril
včera v 18:11

Putin a Abe se shodli na urychlení aktivit ohledně sporných Kuril

Japonský premiér Šinzó Abe se v sobotu shodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že je třeba urychlit společné...
Japonsko Rusko Politika
Babiš: Eurozóna není prioritou, s korunou jsem spokojený
včera v 17:48

Babiš: Eurozóna není prioritou, s korunou jsem spokojený

Premiér v demisi Andrej Babiš v sobotu na festivalu Re:publika v Brně uvedl, že český vstup do eurozóny, a tedy...
Česká republika Česká koruna Eurozóna
RTR: Granite City je díky Trumpovým clům opět skvělé. Ale za jakou…
včera v 11:08

RTR: Granite City je díky Trumpovým clům opět skvělé. Ale za jakou cenu?

Poté, co byl Donald Trump zvolen v roce 2016 prezidentem USA díky slibu, že Americe opět vrátí její velikost a oživí...
Ocelářské firmy Spojené státy americké (USA) Průmysl
Počet velkých fúzí, které loni posuzoval ÚOHS, mírně klesl
včera v 09:16

Počet velkých fúzí, které loni posuzoval ÚOHS, mírně klesl

Počet velkých fúzí, které loni posuzoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), mírně klesl. Antimonopolní úřad...
Fúze a akvizice Česká republika Fúze a akvizice
Americké akcie v pátek kvůli energetice ztratily, za celý týden ale…
Americké akcie v pátek kvůli energetice ztratily, za celý týden ale…
25. 5. 2018 22:00

Americké akcie v pátek kvůli energetice ztratily, za celý týden ale udržely mírný zisk

Akcie na amerických trzích v pátek oslabily. Dolů je stáhl prudký pokles cen ropy a s ním spojený tlak na tituly...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Americké sankce jsou součástí boje, řekl šéf Hizballáhu
25. 5. 2018 20:16

Americké sankce jsou součástí boje, řekl šéf Hizballáhu

Americké sankce neohrozí libanonské hnutí Hizballáh, ale mohou mít negativní dopad na jeho podporovatele. Nová...
Spojené státy americké (USA) Izrael Blízký a Střední východ
USA se s Čínou dohodly, ZTE bude moci opět podnikat
25. 5. 2018 19:57

USA se s Čínou dohodly, ZTE bude moci opět podnikat

Vláda USA uzavřela s Čínou dohodu, která umožní čínské telekomunikační firmě ZTE Corp opět podnikat. Podle listu The...
Spojené státy americké (USA) Čína Politika
Kvůli růstu cen ropy rejdař Maersk Line zvyšuje ceny přepravy
25. 5. 2018 18:15

Kvůli růstu cen ropy rejdař Maersk Line zvyšuje ceny přepravy

Dánská společnost Maersk Line, největší kontejnerový přepravce na světě, reaguje na růst cen ropy na nejvyšší úroveň...
Dánsko Ropa Doprava
Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily…
Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily…
25. 5. 2018 18:00

Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily zhruba o procento

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v mírném plusu, když je dolů tlačila politická nejistota v Itálii...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Siemens podpoří výstavbu největší továrny na baterie v Evropě
25. 5. 2018 17:46

Siemens podpoří výstavbu největší továrny na baterie v Evropě

Německý průmyslový koncern Siemens je další společností, která se rozhodla přispět k projektu firmy Northvolt na...
Siemens Investice Lithium
Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska
25. 5. 2018 17:33

Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska

Více než 13 miliard dolarů se vypralo v letech 2012 až 2016 v estonských bankách, z nichž nejméně 7,3 miliard eur...
Estonsko Střední a východní Evropa Rusko
Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat
Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat
25. 5. 2018 17:18

Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat

Jednání s mocnostmi o ekonomickém balíčku, jehož cílem je zachování jaderné dohody z roku 2015, budou po pátečních...
Írán Politika Blízký a Střední východ
Ze světa investičních doporučení (25. května)
25. 5. 2018 17:00

Ze světa investičních doporučení (25. května)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Americké akcie
Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %
Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %
25. 5. 2018 16:45

Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %

Pražská burza v pátek nenavázala na zisk ze čtvrtečního obchodování, když index PX odepsal 1,44 % na 1 087,5 bodu....
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Podle polského regulátora má stát přílišnou moc nad energetikou
25. 5. 2018 16:30

Podle polského regulátora má stát přílišnou moc nad energetikou

Polská vládní strana Právo a spravedlnost rozšířila kontrolu státu nad energetickými podniky na dosud nebývalou...
Polsko Politika Energetika
Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává…
Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává…
25. 5. 2018 16:15

Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává pravidlem

Prioritou Ruska je otevřenost vůči světu a aktivní účast v integračních procesech. Na mezinárodním investičním fóru v...
Světová ekonomika Rusko Politika
USA: Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v květnu…
25. 5. 2018 16:01

USA: Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v květnu podle finálních dat klesl na 98 bodů (odhad: 98,8 bodu)

Index spotřebitelské důvěry ve Spojených státech v květnu klesl na 98 bodů z 98,8 bodu v předchozím měsíci. Vyplývá...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Spotřebitelská důvěra
Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut
Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut
25. 5. 2018 15:51

Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut

Automobilka Fiat Chrysler Automobiles svolává ke kontrole ve Spojených státech kvůli tempomatu 4,8 milionu aut....
Auta Itálie Spojené státy americké (USA)
Rusnok předpokládá, že koruna začne znovu zpevňovat
Rusnok předpokládá, že koruna začne znovu zpevňovat
25. 5. 2018 15:20

Rusnok předpokládá, že koruna začne znovu zpevňovat

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok předpokládá, že koruna v příštích týdnech začne zpevňovat. Rusnok to v pátek...
ČNB Centrální banky Česká koruna