Paul Craig Roberts: Finanční krize je zástupný problém, Amerika nenabízí dost práce střední třídě
|

Paul Craig Roberts: Finanční krize je zástupný problém, Amerika nenabízí dost práce střední třídě

PAUL CRAIG ROBERTS, duchovní otec hospodářských reforem za vlády Ronalda Reagana, říká: "Koupili jsme si většinu bývalé sovětské říše. Ty vlády ovládáme, vlastníme. A pravděpodobně vlastníme i Českou republiku."

Recese Ekonomika Krize Politika
Paul Craig Roberts

V Reaganově administrativě jste se v 80. letech významným způsobem podílel na úspěšné hospodářské reformě. Jak byste léčil Ameriku dnes?

Nejdříve je potřeba říci, že finanční krize je vlastně jen zástupný problém. Opravdovou krizí Ameriky je fakt, že její ekonomika není již s to nabídnout dostatečné množství pracovních příležitostí střední třídě. Většina těchto pracovních pozic se totiž již delší dobu přesunuje mimo Spojené státy.

Střední třída, motor ekonomiky, tedy v USA "vymírá"?

Ztenčuje se. Vzniká tak silně polarizovaná společnost. Na úplném vrcholu je méně než jedno procento populace - lidé se stovkami milionů nebo miliardami dolarů, lidé s opravdu masivními příjmy. No a pak je tu zbytek, tedy lidé, kteří horko těžko splácejí hypotéky, dluhy na kreditních kartách, studentské půjčky, leasingy.

Samé dluhy, žádná práce?

Bohužel ano. Přitom řada ekonomů stále tvrdí, jak je globalizace skvělá, jak se díky ní zbavíme úmorné práce, jak budeme jen a jen inovovat, zatímco Číňané oddřou tu rutinní, nezáživnou práci. Neměli a nemají snad ani ponětí, že kde se nevyrábí, tam nelze ani inovovat. Prostě proto, že ztrácíte přehled. Ano, mysleli si, že tu vznikne ekonomika založená na službách. Ale pracovní pozice, jež tu v sektoru služeb vznikají, asi nejsou tím, co měli na mysli.

Proč?

Americká ekonomika v posledních deseti letech vytváří hlavně pozice pro číšníky, servírky, nemocniční personál. K žádnému nárůstu ovšem nedochází například v oblasti inženýrských pracovních pozic, designu, lékařství. Tato místa byla již "vyvezena" za hranice. A vše je umocněno tím, že naopak ještě "dovážíme" nemocniční sestry či učitele. Na základních školách tak dnes třeba učí Indové. Sotva mluví anglicky, ale už učí děti! Jsou prostě levnější. Jenže tam, kde nejsou lidé se slušnými příjmy, není ani slušná ekonomika.

Ta však v USA stále zjevně je.

V chodu naše hospodářství udržují starší lidé, kteří již dříve nashromáždili značné úspory a nyní se díky nim mohou postarat o své děti. Viděl jsem dokonce jednu statistiku - nevím, zda je zcela pravdivá -, podle níž se v posledních letech 80 % absolventů škol vrací bydlet k rodičům. A to dokonce i ti, kteří získali práci. Bývají zkrátka placeni tak nuzně, že si nemohou dovolit platit nájem. Takže to je ten skutečný problém Ameriky - lidem se nedostává práce. Globalizace není přínosná, jak si mnozí mysleli.

Paul Craig Roberts (72)

Americký ekonom je jedním z duchovních otců takzvané reaganomiky; výrazně se totiž podílel na úspěšných ekonomických reformách, které prováděla administrativa prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech. V roce 1987 byl Robertsovi udělen Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání. V současnosti je milovník koček, někdejší dlouholetý vedoucí redaktor listů Wall Street Journal či BusinessWeek, nesmlouvaným kritikem jak demokratů, tak republikánů.

Jak přinést pracovní místa zpět do USA?

Ano, to je ta správná otázka. Odpověď, jež se hned nabízí, je zavedení tarifů. Jenže tarify vždy sloužily k ochraně domácího trhu a domácího průmyslu před cizinci. Jenže nyní by tarify zatížily náš, americký průmysl. Americké firmy totiž ve velkém vyrábějí levněji za hranicemi, přičemž toto zboží dovážejí zpět do Ameriky. Tarify by tedy dopadly i na tyto dovozy, na naše vlastní firmy.

Existuje jiné řešení?

Je potřeba změnit způsob zdanění firem - zdanit je podle toho, kde hodnotu k produktu přidávají. Děje-li se to doma, pak uplatnit nízkou daňovou sazbu, a pokud hodnotu přidávají v zahraničí, tak zdanit sazbou vysokou. Dokud nevykročíme tímto směrem, americká ekonomika neoživí a její dluh se neumenší.

Dluh je však už dnes značný. Hrozí Spojeným státům platební neschopnost?

Nemyslím si, že by ji americká vláda vůbec kdy byla nucena vyhlásit. Jednoduše proto, že její dluhopisy jsou v dolarech, a ty ona může vždy nechat natisknout - a držitele dluhopisů vyplatit. Už dnes je to Fed, americká centrální banka, kdo financuje vládu. Tiskne peníze, jimiž je dluh zalátáván. Tohle oni mohou dělat donekonečna.

Jenže to časem může vést k citelné inflaci.

Může. Ale v současnosti je takzvaný peněžní multiplikátor nefunkční. To znamená, že nově vzniklé peníze, které doproudí do bankovního systému, nepokračují ve své cestě do širší ekonomiky - končí u bank. Podle mého názoru je to z toho důvodu, že banky nejsou solventní a nechtějí půjčovat. A řadoví spotřebitelé jsou až po uši v dluhu a dále se zadlužovat nemohou. Takže k jisté inflaci nyní dochází jen z důvodu poklesu reálné hodnoty dolaru na devizových trzích. A to proto, že celosvětově vzrůstají obavy vyvolané právě tiskem nových dolarů a obavy z velikosti amerických schodků. Dolar je však stále rezervní měnou číslo jedna.

Ano. Proto Číňané vlastní dluhopisy za dva biliony dolarů. A Japonci v podobné sumě. Rovněž všechny státní fondy ropných velmocí mají obrovské zásoby dolarů. Tyto země se je už proto snaží dále nehromadit. Jenže není příliš možností investovat jinak. Nelze všechny ty dolarové investice přesunout třeba do švýcarského franku. Franků prostě není tolik. A vlastně nikdo nechce mít měnu, jež je viděna jako dobrá investiční alternativa k dolaru - protože taková měna sílí a znevýhodňuje vývozce na globálních trzích. Mimochodem, když jsme u švýcarského franku, pamatuji doby, kdy jste za dolar dostali více než čtyři franky. Dnes dostanete necelý jeden. I to vystihuje ztrátu důvěry v roli Ameriky coby lídra finančního světa.

Je tato ztráta vyvolána nedávnou finanční krizí, či jde o dlouhodobý fenomén?

Je spojena s finanční krizí, ale také se zpronevěrami na Wall Street a s hrozivým jednáním, jehož se dopouštějí některé tamní investiční domy, například Goldman Sachs. To důvěrou lidí otřásá opravdu hodně. Ale hlavně: výdaje vlády jsou vysoké v porovnání s jejími příjmy a neexistuje žádný jasný způsob, jak tento nesoulad zahladit. A zvláště ne v tom případě, nedojde-li k "osekání" vojenských a bezpečnostních výdajů. Ty polykají 1,2 bilionu dolarů ročně - což je 75 % provozního deficitu americké vlády.

Je jejich "osekání" vůbec reálné?

Mluví se stále o redukci výdajů na sociální zabezpečení, na zdravotnictví, ale o seškrtání peněz na armádu nikdo ani nehlesne. Nikdo se v Kongresu nepozastaví nad tím, proč to Amerika dělá, proč tolik utrácí za válčení.

A jaký je váš názor - proč to Amerika dělá?

Myslím, že je to proto, že jsou Spojené státy řízeny oligarchií. Tady žádná demokracie neexistuje. Je to všechno faleš, přetvářka, show. Amerika je ve skutečnosti řízena Wall Street, vojensko-bezpečnostním komplexem, ropnými společnostmi, zemědělskou lobby a v menší míře pojišťovnami a farmaceutickými firmami. A samozřejmě Americko-izraelským výborem pro veřejné záležitosti. To je velká, mocná lobby, která zajišťuje, že Spojené státy budou vždy chránit Izrael.

I americký prezident je tedy "prolobbovaný"?

Jistě. Kdokoli se chce ucházet o vysoký politický úřad - třeba o post kongresmana nebo právě prezidenta -, musí sehnat obrovskou sumu peněz na volební kampaň. Rozhodující fondy na politické kampaně mají v rukou silné zájmové skupiny, ona oligarchie, o níž jsem hovořil. Dostatečné peníze tak lze získat jen tak, že budete těmto zájmům sloužit. Kdo se vzpříčí a prohlásí třeba, že si nepřeje další válčení na Blízkém východě, jde od válu. Zákony tady píše oligarchie. A to, že je schvaluje Kongres a podepisuje prezident, je jen divadlo. Někteří tvrdí, že se Spojené státy chystají na válku s Íránem. Byla by taková válka v zájmu oné oligarchie?

Ano, jistě. Izraelci stále tlačí na to, aby ta válka byla. A hraje to samozřejmě do karet i vojensko-bezpečnostnímu komplexu. Ale navíc je tu pár dalších důvodů.

Které máte na mysli?

Klíčovým motivem, proč jsme zahájili válku s Libyí, je naše sílící obava z čínského hospodářského vzestupu. Také Japonsko bylo ve 30. letech, kdy vzkvétalo, staženo Spojenými státy prostřednictvím odstřižení země od ropy a strategických surovin. Výsledkem toho byl podle mého názoru útok na Pearl Harbor. A nyní panuje stejná obava z Číny. Není to tak dlouho, co Mezinárodní měnový fond zveřejnil zprávu, že během několika let Čína hospodářsky předběhne Spojené státy. To Washington děsí k smrti.

Jak s tím souvisí Libye?

Čína právě tam mohutně investuje do ropy. Ale také v Angole nebo v Alžírsku. Nezapomeňte, že všechno to nynější dění se točí hlavně kolem východní části Libye. Tam pracuje 40 tisíc Číňanů. A tam také vypukla ozbrojená povstání. Nezačalo to tedy nějakými demonstracemi v hlavním městě, ale povstáním na východě. Odtamtud není daleko do Egypta, což je loutkový stát Ameriky. Východní část tak mohla být snadno zásobována CIA. Tajné služby si samozřejmě mohly koupit i tamní libyjské kmeny. Ale hlavním důvodem té invaze jsou čínské ropné investice.

Proč tedy Čína nezvedla v OSN ruku proti libyjské invazi?

Je to přece mezinárodní pomoc libyjským civilistům (ironicky), ne žádný přímý útok proti Číně. Takhle se dnes dělá mezinárodní politika.

A jak je to se situací v Sýrii?

Tam zase jde hlavně o ruskou námořní základnu ve městě Tartus. Spojené státy si nepřejí ruskou námořní přítomnost ve Středozemním moři, tím méně přímo na Blízkém východě. Ale opět - nejdou na to přímo. Jde zase o "ozbrojené povstání". Přitom, když byli vojensky umlčováni lidé v Bahrajnu, nikdo se neozval. Jakmile by se něco takového mělo dít v Libyi nebo Sýrii, hned jsou USA v pohotovosti. V Bahrajnu totiž Amerika námořní základnu má. A uvědomme si rovněž, že pokud USA dosáhnou svého v Libyi i Sýrii, cesta na Írán bude takříkajíc "umetená".

Nestřílíte tak trochu do vlastních řad? Kritizujete americkou administrativu, ale přitom jste v ní před lety působil.

Lidé obecně dosud nepochopili ten zásadní fakt, že Spojené státy se od Reaganových let fundamentálně proměnily. Došlo k nástupu neokonzervativců, kteří sdílejí stejnou ideologii jako jakobíni během Francouzské revoluce. Nabyli přesvědčení, podobně jako kdysi francouzští revolucionáři, že Američané jsou tím vskutku ctnostným národem. A že jsme povinováni vštěpovat své hodnoty zbytku světa. Proto ty vojenské invaze, podvracení cizích vlád nebo jejich přímá koupě. V nákupech cizích vlád jsme ostatně velmi efektivní - koupili jsme si většinu bývalé sovětské říše, třeba středoasijské státy. Ty tamní vlády ovládáme, vlastníme - v Gruzii, taktéž loutkové zemi, jsme dokonce rozpoutali válku. A pravděpodobně vlastníme i Českou republiku.

Říkáte však, že zatímco USA ovládají řadu loutkových režimů, samy jsou loutkou v rukou Izraele.

Ano. Na Blízkém východě nemáme nezávislou zahraniční politiku. Všechny tamní problémy, všechny války vyvěrají z toho, že Izrael se nikdy ze svých zločinů nezodpovídal. Proto Izrael hledí na Ameriku jako na svůj loutkový stát. Cokoli jim řekneme, ignorují - Izraelci dělají jen to, co sami chtějí. Problém je v tom, že jakmile Izrael kritizujete, hned vás nařknou z antisemitismu, z toho, že nemáte rád Židy. Ale v tom to není, jde jen o to, že každý by se měl zodpovídat ze svých činů.

Google plánuje investovat do datových center v EU tři miliardy eur
před 41 minutami

Google plánuje investovat do datových center v EU tři miliardy eur

Americká společnost Gogole plánuje v příštích dvou letech investovat do expanze svých datových center v Evropě tři...
Alphabet (Google) Technologie Internet
Nezaměstnanost na Slovensku se v srpnu udržela na 4,97 %
před hodinou

Nezaměstnanost na Slovensku se v srpnu udržela na 4,97 %

Míra nezaměstnanosti na Slovensku se letos v srpnu opět nezměnila. Stejně jako v předchozích dvou měsících dosáhla 4...
Slovensko Nezaměstnanost
Indie snížila firemní daň, chce tak podpořit ekonomický růst
před hodinou

Indie snížila firemní daň, chce tak podpořit ekonomický růst

Indická vláda snížila firemní daň pro místní společnosti na zhruba 25 % z nynějších 30 %. Chce tak podpořit...
Indie Daně Podpora ekonomiky
Zahraniční dluh ČR činil ke konci června 4,342 bilionu Kč
10:49

Zahraniční dluh ČR činil ke konci června 4,342 bilionu Kč

Zahraniční dluh Česka klesl v letošním druhém čtvrtletí o 23,8 miliardy korun na 4,342 bilionu korun. Meziročně je...
Česká republika Česká ekonomika Zadlužení
Asijské akcie v pátek převážně rostly
Asijské akcie v pátek převážně rostly
10:30

Asijské akcie v pátek převážně rostly

Obchodování na asijských akciových trzích skončilo v pátek převážně plusu. Mírně pod nulou seanci zakončil hlavní...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
Apple zahájil prodej telefonů iPhone 11 a iPhone 11 Pro
Apple zahájil prodej telefonů iPhone 11 a iPhone 11 Pro
10:23

Apple zahájil prodej telefonů iPhone 11 a iPhone 11 Pro

Více než stovka zákazníků stála ráno před obchody firmy Apple v centru Tokia a v Sydney, aby si mohla koupit nové...
Apple Mobilní telefony Technologie
V závěru pátečního obchodování proběhne převážení indexů PX a CECE
10:04

V závěru pátečního obchodování proběhne převážení indexů PX a CECE

V pátek proběhne v závěru obchodování převážení indexu pražské burzy PX a regionálního indexu CECE. Převážení...
Indexy Index PX
Německá koalice stále hledá kompromis v ochraně klimatu
09:37

Německá koalice stále hledá kompromis v ochraně klimatu

Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - jednaly celou noc o opatřeních k lepší ochraně klimatu a snížení...
Německo Politika Ekologie a životní prostředí
Argentinská ekonomika poprvé od počátku 2018 vzrostla
08:10

Argentinská ekonomika poprvé od počátku 2018 vzrostla

Argentinská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla ve srovnání se stejným obdobím loni o 0,6 %. Zaznamenala tak první...
Argentina Latinská Amerika HDP
Soud v Kalifornii souhlasí s Trumpem v kauze daňových přiznání
03:04

Soud v Kalifornii souhlasí s Trumpem v kauze daňových přiznání

Federální soud v kalifornském Sacramentu vyhověl žádosti prezidentských advokátů, aby zrušil zákon, který by přiměl...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Politika
Co musíte ráno vědět (20. září)
Co musíte ráno vědět (20. září)
00:00

Co musíte ráno vědět (20. září)

Jak se ve čtvrtek dařilo akciím v Evropě a na Wall Street, co a proč (ne)umí nejnovější telefon od Huawei a jak se dá...
Musíte vědět
V částech Prahy vzroste daň z rezidenčních nemovitostí
včera v 22:24

V částech Prahy vzroste daň z rezidenčních nemovitostí

Ve velké části Prahy se zvýší daň z obytných nemovitostí, v případě těch komerčních se zdvojnásobí na celém území...
Česká republika Bydlení Realitní trh
Americké akciové indexy ve čtvrtek odevzdaly počáteční zisky a…
Americké akciové indexy ve čtvrtek odevzdaly počáteční zisky a…
včera v 22:00

Americké akciové indexy ve čtvrtek odevzdaly počáteční zisky a uzavřely okolo nuly

Akciové trhy ve Spojených státech uzavřely obchodování smíšeně. Růst ceny akcií softwarové společnosti Microsoft byl...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Reuters: Italská vláda schválila opatření k ochraně domácí burzy
včera v 19:41

Reuters: Italská vláda schválila opatření k ochraně domácí burzy

Italská vláda schválila dekret, který jí umožní využívat zvláštní pravomoci k ochraně milánské akciové burzy před...
Itálie Evropské akcie
Volkswagen a Porsche svolávají téměř 227 000 vozů
včera v 18:52

Volkswagen a Porsche svolávají téměř 227 000 vozů

Německé automobilky Volkswagen a Porsche svolávají po celém světě téměř 227 000 vozů, aby jim kvůli problému s...
Auta Volkswagen Evropské akcie
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly, Bank of England nechala úrokové…
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly, Bank of England nechala úrokové…
včera v 18:00

Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly, Bank of England nechala úrokové sazby beze změny

Ceny akcií na velkých burzách západní Evropy ve čtvrtek převážně stoupaly, když investoři viděli důvod k mírnému...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Trumpovi právníci chtějí zablokovat vydání jeho daňových přiznání
včera v 17:56

Trumpovi právníci chtějí zablokovat vydání jeho daňových přiznání

Advokáti Donalda Trumpa chtějí, aby newyorský federální soud zamezil vydání finanční dokumentace prezidenta a jeho...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Daně