3. 6. 2011 12:00 | Roman Chlupatý

Carsten Brzeski (ING): Eurozónu čekají perné týdny

Bankrot Řecka stále nelze vyloučit. Rozhodne se v červnu, kdy se na pomyslné váhy vedle racionálních veličin položí například i pocit národní hrdosti. Evropa, která Aténám přestala věřit, totiž zřejmě hodlá napříště vyměnit další peníze za část řecké suverenity. Ani v případě, že Řekové kývnou, ovšem není vyhráno. Bez zásadní reformy totiž jejich ekonomika nadále bude připomínat černou díru, varuje ekonom bruselské pobočky ING Carsten Brzeski.

Situace na periferii eurozóny je kritická. Brusel, respektive Berlín přitom nadále vysílá smíšené signály. Nejen trh tak tápe. Experti proto předpovídají perné léto. Souhlasíte?

Carsten Brzeski (CB): Myslím si, že nás čeká několik perných týdnů. Řecká krize totiž bude v mnoha ohledech zřejmě v červnu vrcholit. Evropské země se budou muset rozhodnout, zda Řecku dají pátou část půjčky, na které se Atény s Bruselem dohodly. A zároveň, jelikož jsou řecké veřejné finance v mnohem horším stavu, než se čekalo, se budou muset Evropané rozhodnout, co budou s Řeckem napříště dělat.

Tím mám na mysli to, že se musí rozhodnout, zda Aténám poskytnou další půjčku – nad rámec 110 miliard eur, které jim loni přislíbili. Pokud řeknou ano, bude třeba určit, za jakých podmínek tuto půjčku poskytnou. Například mohou chtít, aby na privatizaci v Řecku dohlédnul někdo zvenčí, o čemž se mluví. Jinými slovy, v sázce může být ztráta části suverenity jedné ze zemí eurozóny. Takže toto budou perné týdny.

Řecko přijde o suverenitu, protože neumí šetřit

Jen kvůli Řecku? Nebo nás čekají další překážky, které mohou situaci zhoršit?

CB: Myslím si, že ano; že tu jsou i další věci. Stále je totiž třeba, aby se státy dohodly na tom, zda je možné, aby jedna z evropských zemí přistoupila v rámci stabilizace k restrulturalizaci dluhu – tedy k odkladu splátek a nebo nesplacení části svého dluhu. To je něco, čím se podle mě budeme zabývat v příštích několika měsících, přinejmenším do konce roku. Co se Řecka týče, jaké je podle vás nejlepší řešení současné krize – a co je možné čekat, že se nakonec podaří dohodnout a nebo prosadit? Budou se tyto dvě věci výrazně lišit?

CB: Myslím si, že vlády odsouhlasí poskytnutí páté tranše půjčky; že dají dohromady balík nové pomoci; a že dají dohromady jistý dozorčí orgán – něco podobného, co dohlíželo na znovusjednocení Německa. Tato organizace bude dohlížet na privatizaci v Řecku. Výtěžek z prodeje státního majetku bude možné použít jako zástavu za novou, v červnu schválenou půjčku. To zaprvé.

Zadruhé, zmíněný orgán zaručí, že Řecko skutečně bude privatizovat. To se podle mě stane. Vezmeme-li pak v potaz problémy, které by restrukturalizace mohla způsobit, nákazu, kterou by mohla způsobit, tak si myslím, že to, co čekám, je zároveň to nejlepší, co je možné vzhledem k okolnostem teď dělat.

Jinými slovy patříte do tábora optimistů. Pesimisté nadále mluví o bankrotu země. Z vašeho pohledu – je něco podobného stále možné – může Řecko nakonec zbankrotovat?

CB: Stále to nemůžeme vyloučit. O tom to je. Ať už se totiž stane cokoli, ať už se podaří domluvit další pomoc, ať už se podaří donutit Řeky privatizovat, to nejdůležitější nakonec stejně bude na řecké vládě a na Řecích jako takových. Bude totiž potřeba, aby státní rozpočet vykazoval přebytek. Což znamená, že bude třeba tvrdých úsporných opatření.

A bude potřeba reformovat celou ekonomiku. Ta bude muset zajistit dříve nebo později trvale udržitelný růst. V tuto chvíli přitom roste jen turistika a námořní doprava. A to nestačí. Základy celé ekonomiky je třeba změnit. To bude trvat léta. A bude to bolet.