Dá se Evropa ještě zachránit? Evropský Marshallův plán jako možné řešení dluhové krize
|

Dá se Evropa ještě zachránit? Evropský Marshallův plán jako možné řešení dluhové krize

Původně řecký problém se během několika měsíců stal bojem o přežití eura. Když porovnáme Evropskou unii jako celek se Spojenými státy nebo Japonskem (kde je veřejný dluh kolem 200 %), není na tom Evropa tak zle. Míra nezaměstnanosti je v celé EU vysoká, ale stejně tak vysoké jsou i soukromé úspory. Navíc obchodní bilance EU se zbytkem světa je víceméně vyrovnaná. Tak proč Evropskou unii sužuje již tak dlouho dluhová krize, zatímco v ostatních vyspělých regionech dochází k oživení?

Ekonomika Eurozóna Německo Dluhová krize Evropská fiskální unie
Euro s otazníkem

Nad tím se zamýšlí Alfred Gusenbauer, rakouský kancléř v letech 2007 až 2008. Navrhuje, aby Evropa postupovala v integraci směrem k politické unii a zdanila bohaté. Máme důvod s ním souhlasit?

Gusenbauer vysvětluje nahnutou budoucnost eura mimo jiné špatným přístupem politiků. Ti sice přijímají všeobecně očekávaná krizová opatření, ale v nedostatečné míře a pozdě. Nedokáží přesvědčit trhy ani občany o své ekonomické a politické síle. Než aby trhy uklidňovali, jsou jejich rukojmími.

Trhy trestají unii za její neschopnost tím, že "útočí" na jednu její členskou zemi za druhou a rozkládají systém ještě více.

Vliv Evropského parlamentu a Evropské komise ustupují do pozadí kvůli novému modelu evropské vlády: Německo diktuje, Francie pořádá tiskové konference a zbytek souhlasí (kromě Britů, kteří se uchylují do izolace, a ČR). Tento management ovšem není demokraticky zvolený ani ospravedlnitelný svými činy (které se skládají z pouhých reakcí na tlak finančních trhů).

Mario Monti: Za evropskou tržní ekonomiku vděčíme Německu
Mario Monti, italský premiér a profesor ekonomie, v rozhovoru s Wall Street Journal čtenáře překvapil lekcí z historie. Podle jeho názoru není zakladatelem evropské poválečné tržní ekonomiky Velká Británie, nýbrž Německo. Bismarck a Bundesbank si tak možná zaslouží více prostoru v kapitalistickém curriculu vitae než Adam Smith nebo Walter Bagehot.

Do roku 2050 bude na Evropu připadat jen 10 % světového HDP a 7 % světové populace. Nejenže německá ekonomika nebude ve světovém měřítku důležitá, ale pokud budou současné trendy pokračovat, bude zanedbatelný i podíl EU jako celku (pokud tedy vůbec jako celek přežije). Boj o "světový koláč" se bude vyostřovat. Evropa válčí o ekonomické přežití, ale dost možná si to neuvědomuje.

Budoucnost v panevropské vládě?

Podle Gusenbauera si musíme uvědomit, zda se cítíme jako Evropané a chceme zůstat ve hře i v 21. století. Pokud ano, je naším úkolem upevnit postavení Evropy. V opačném případě Gusenbauer předpovídá evropským ekonomikám bolestivý pokles v důsledku národního egoismu.

Pokud bude Evropa silná, dokáže přijmout výzvy rychle se měnícího světa a využít je ve svůj prospěch. Bývalý rakouský kancléř je přesvědčen, že potřebujeme novou evropskou smlouvu, ke které ovšem povede složitá cesta.

"Musíme se rozloučit s národním egoismem, zájmy jedince nebo státu, špinavými triky a pseudojistotami. Pokud chce Evropa vydržet v dnešním složení, musí se věci zásadně změnit," tvrdí bývalý rakouský kancléř.

Gusenbauerův návrh řešení krize a vytvoření politické unie zahrnuje tyto body:

1. Pokud mají mít evropská rozhodnutí legitimitu, musí se EU stát skutečnou demokracií s přímo voleným prezidentem a silným parlamentem. Fiskální pakt, na němž se členové EU (kromě Velké Británie a ČR) dohodli v prosinci 2011, nesmí být odložen pouze do zásuvek byrokratů a soudců. Právo rozhodovat o chodu unie musejí získat obyvatelé EU skrze své (právoplatně zvolené) zástupce.

2. Politika se musí zaměřit na boj se sociální nerovností. Rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými, stagnující reálné mzdy a hluboké regionální nevyváženosti jsou nepřijatelné a ekonomicky kontraproduktivní (sociální nerovnost chybně alokuje kupní sílu). Ekonomika potřebuje ze všeho nejvíce růst a tvorbu pracovních míst.

3. Evropský stát sociálního blahobytu potřebuje generální opravu. Dnes EU alokuje velkou část veřejných výdajů na penze a zdravotnictví, takže veřejné peníze plynou hlavně starším, zatímco oblast vzdělávání, vědy a výzkumu trpí podfinancováním. Sociální stát, který se zaměřuje převážně na starší a neposkytuje dostatečné příležitosti mladším generacím, je trvale neudržitelný. Hlavním tématem následujících let musejí být reformy penzijních systémů a odbourání privilegií zájmových skupin.

Evropský Marshallův plán a ECB jako věřitel poslední instance

Gusenbauer navrhuje zavést zdanění bohatých a kapitálových příjmů, protože si myslí, že to nebude působit na spotřebu tak negativně jako plošné zvyšování daní, a přitom do rozpočtu přitečou potřebné finance. "Bezhlavé škrtání evropské veřejné finance nekonsoliduje. Vlády by si měly uvědomit, že jsme na pokraji recese. Měly by se snažit zvyšovat daně, které drasticky neomezují spotřebu, investice a tvorbu pracovních míst," tvrdí Gusenbauer.

Bývalý rakouský kancléř by unii naordinoval "evropský Marshallův plán", který by se zaměřil na investice do infrastruktury a obnovitelných energií. Podobná iniciativa by nejenže povzbudila růst, ale snížila by i současné deficity běžného účtu (protože by díky alternativním zdrojům mohly klesnout importy fosilních paliv).

Gusenbauer má také zato, že by ECB měla zajistit, aby jednotlivé členské země nebyly pod tlakem finančních trhů a výnosy z jejich státních dluhopisů klesly. Pouze ECB totiž podle něj (převzetím role věřitele poslední instance) může zastavit odliv kapitálu z eurozóny a umožnit Evropě zaměřit se na řešení problémů.

Bohužel Gusenbauer zapomíná na to, na co upozorňuje mnoho renomovaných ekonomů, a sice že tištění peněz a další veřejné výdaje fungují jako stimul ekonomického růstu zpravidla jen krátkodobě a jsou použitelné pouze ve chvíli, kdy ekonomika není předlužená, o čemž se v případě evropské krize mluvit nedá. Nehledě na fakt, že mnohá navrhovaná opatření by pravděpodobně snížila konkurenceschopnost a efektivitu EU jako celku a vyvolala větší potřebu masivního přerozdělování od silných států k slabším. Gusenbauer má možná pravdu v tom, že by se sociální rozdíly v eurozóně do určité míry umazaly, otázkou ovšem je, za jakou cenu.

A jaký je váš názor? Diskutujte na Facebooku Investičního webu.

Komu zvoní bailoutová hrana aneb Řecko obětním beránkem
Evropské autority si nedávnou "pomocí" Řecku jen "umyly ruce". Jejich záchranný balíček totiž není skutečnou pomocí Řecku, má chránit především eurozónu jako celek a posílit "požární stěny" mezi ní a Řeckem, zatímco Řecko nechává napospas (tragickému) osudu.

Zdroj: Project Syndicate
Kiska očekává, že v daňové kauze své firmy bude obviněn i on sám
před 20 minutami

Kiska očekává, že v daňové kauze své firmy bude obviněn i on sám

Slovenský prezident Andrej Kiska očekává, že po skončení v prezidentském úřadu v polovině letošního června bude v...
Slovensko Politika
Reuters: Francie a Německo se dohodly na návrhu rozpočtu eurozóny
před 37 minutami

Reuters: Francie a Německo se dohodly na návrhu rozpočtu eurozóny

Francie a Německo se dohodly na podrobném návrhu rozpočtu eurozóny, který by měl podpořit hospodářský růst, posílit...
Evropská unie Rozpočet Francie
Pilsen Steel chce prodloužit odstávku, odbory s tím nesouhlasí
před hodinou

Pilsen Steel chce prodloužit odstávku, odbory s tím nesouhlasí

Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel, jejichž ruští majitelé na firmu před měsícem podali návrh na insolvenci,...
Ocelářské firmy Česká republika
Slovensko: Deficit běžného účtu dosáhl 443,4 milionu EUR
14:47

Slovensko: Deficit běžného účtu dosáhl 443,4 milionu EUR

Schodek slovenského běžného účtu se v prosici loňského roku prohloubil na 443,4 milionu EUR z listopadových 401,4...
Slovensko Mezinárodní obchod
Kanada: Maloobchodní tržby v prosinci pokračovaly v poklesu
14:32

Kanada: Maloobchodní tržby v prosinci pokračovaly v poklesu

Tržby kanadských maloobchodníků byly v prosinci loňského roku o 0,1 procenta nižší než v listopadu, kdy zaznamenaly...
Kanada Maloobchod
Brusel viní Telefóniku z porušení slibu při akvizici E-Plus
13:44

Brusel viní Telefóniku z porušení slibu při akvizici E-Plus

Evropská komise v pátek obvinila španělskou telekomunikační společnost Telefónica z porušení slibu usnadnit svým...
Telefónica Evropská unie Evropské akcie
Kanadská mlékárenská firma Saputo kupuje britskou Dairy Crest
13:21

Kanadská mlékárenská firma Saputo kupuje britskou Dairy Crest

Největší kanadský zpracovatel mléka Saputo převezme britskou mlékárenskou společnost Dairy Crest Group, za kterou...
Kanada Evropské akcie Potraviny
Daimler a BMW investují přes miliardu eur do oblasti mobility
12:49

Daimler a BMW investují přes miliardu eur do oblasti mobility

Německé automobilky Daimler a BMW prohloubí spolupráci ve službách v oblasti mobility. Do sdílených služeb, parkování...
Daimler BMW Auta
Innogy prodá podíl v českém distributorovi plynu firmě RWE
12:32

Innogy prodá podíl v českém distributorovi plynu firmě RWE

Německá energetická společnost innogy podepsala dohodu s firmou RWE o prodeji svého podílu 50,04 procenta v českém...
RWE Energetika Evropské akcie
Aramco a partneři postaví v Číně rafinerii za deset miliard USD
11:53

Aramco a partneři postaví v Číně rafinerii za deset miliard USD

Saúdskoarabská státní ropná společnost Saudi Aramco podepsala s čínským konglomerátem Norinco a dalším čínským...
Saúdská Arábie Čína Rafinérie
Bloomberg: Société Générale hodlá propouštět v investiční divizi
11:31

Bloomberg: Société Générale hodlá propouštět v investiční divizi

Francouzská banka Société Générale, která vlastní většinový podíl v české Komerční bance, zvažuje propustit stovky až...
Société Générale Evropské banky Evropské akcie
ČNB oživuje šance na dřívější růst sazeb
ČNB oživuje šance na dřívější růst sazeb
11:24

ČNB oživuje šance na dřívější růst sazeb

Ve středu nezávisle na sobě vystoupili dva členové bankovní rady ČNB Tomáš Holub a Vojtěch Benda. A oba oživili...
ČNB Úrokové sazby Centrální banky
Inflace v eurozóně v lednu zmírnila růst na 1,4 %
Inflace v eurozóně v lednu zmírnila růst na 1,4 %
11:07

Inflace v eurozóně v lednu zmírnila růst na 1,4 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,4 procenta z prosincového tempa 1,5 procenta....
Eurozóna Evropská ekonomika Inflace
Babiš kritizoval návrh ministryně práce a sociálních věcí Maláčové…
11:04

Babiš kritizoval návrh ministryně práce a sociálních věcí Maláčové ohledně vyššího zdanění dividend

Premiér Babiš ve čtvrtek kritizoval návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ohledně vyššího...
Daně Dividendy
Podnikatelská nálada v Německu klesla nejníže za čtyři roky
11:00

Podnikatelská nálada v Německu klesla nejníže za čtyři roky

Podnikatelská nálada v Německu se v únoru šestý měsíc za sebou zhoršila a index, který ji měří se dostal na nejnižší...
Německo Ekonomika Index Ifo