Eric Maskin: Škrty krizi jedině prohloubí
|

Eric Maskin: Škrty krizi jedině prohloubí

Američan Eric Maskin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2007, říká: "Už tak náročná pokrizová léta si Evropa sama činí ještě náročnějšími přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vyváženější a celkově citlivější."

Americká ekonomika Finanční krize Dluhová krize Světová ekonomika

Nobelovu cenu máte za teorii, která umožňuje rozlišit situace, v nichž trh funguje dobře, od těch, kdy tomu tak není. Můžete to přiblížit?

Vlastně lze říci, že existují dva základní typy trhů. První typ je v zásadě schopen regulovat sám sebe, druhý nikoli - musí tedy zasahovat regulační orgán.

Nějaký příklad?

Vezměte si trh s bramborami. To je celkem obyčejný trh. Když nastane neúroda, dejme tomu v Irsku, ceny brambor vzrostou. Růst ceny ale zároveň podnítí pěstitele v jiném regionu, třeba v České republice, aby produkovali větší množství této plodiny. Takto zvýšená nabídka brambor posléze stlačí cenu zpět dolů. V tomto smyslu koriguje trh s bramborami sám sebe; v rámci trhu samého existují síly, jež nastalý problém celkem přirozeně a samovolně řeší.

Ne všechny trhy jsou ale tak prosté.

Přesně tak. Třeba finanční trhy jsou mnohem komplexnější. Představme si, že se na pokraji kolapsu ocitne pár bank, které poskytly špatné úvěry. Charakteristické pro finanční trh je takzvané zapákování, tedy to, že banky v jeho rámci provádějí transakce s vysokým podílem vypůjčených prostředků. Toto vzájemné zadlužení činí z finančního trhu značně provázaný systém. Takže když se dostanou do potíží banky, které poskytly špatné úvěry, ocitají se následně v problémech i banky, které těm prvním poskytly úvěry a které s oněmi špatnými úvěry už nemusejí mít nic společného. Vzniká řetězová reakce. Tak začala i finanční krize.

Jako kdyby neúroda brambor na několika místech Spojených států vyvolala celosvětový, několikaletý hladomor.

Vskutku. Nastalo to, co se označuje jako "credit crunch". Banky nebyly ochotny poskytovat úvěry. A úvěr je základní "potravinou" každé ekonomiky. Bez úvěrové činnosti bank nefunguje pořádně nic jiného. Finanční trh se tedy značně liší od obyčejného trhu, od trhu s bramborami, a je potřeba vládní intervence, aby řešila problémy na něm vzniklé.

Banky tudíž nejsou schopny regulovat samy sebe?

Nemají k tomu dostatečné podněty. Z jejich hlediska je přirozené podstupovat enormní riziko a brát na sebe závratný dluh. Ze vzniku finanční krize tak viním regulátory, kteří věřili tomu, že regulace bank není potřeba. To oni měli zasáhnout! Jenže třeba takový Alan Greenspan, libertarián a bývalý šéf americké centrální banky, tedy hlavního regulačního orgánu, před lety prohlásil, že banky jsou schopny regulovat samy sebe a žádné zásahy zvenčí nepotřebují. To je omyl!

Jaké klíčové regulace finančního trhu je podle vás potřeba prosadit, aby se krize neopakovala?

Existují dvě zcela zásadní regulace. První spočívá v podmínění půjček splněním určitých minimálních požadavků. Příjemce úvěru by například měl být schopen podstatnější část celkové sumy uhradit ze svých zdrojů, takže třeba v případě úvěrů na bydlení by mělo dojít k zamezení poskytování stoprocentních hypoték. Banky samy s tím přitom nepřijdou, jelikož z důvodu zmíněného zapákování a provázanosti finančního trhu je riziko spjaté s tím, že ta či ona banka půjčuje pochybnému dlužníkovi, docela nepatrné.

Druhá zásadní regulace se týká právě zapákování?

Samozřejmě. Historická data prokazují, že zapákování v poměru patnáct ku jedné nebo dvacet ku jedné je dlouhodobě únosné. Například v Kanadě zapákování již v předkrizových letech omezili na maximálně dvacet ku jedné. Nebylo tedy možné provádět transakce s více než dvaceti vypůjčenými dolary na jeden dolar z vlastních zdrojů. A ani v nejvážnějším momentu finanční krize tam nedocházelo k žádným závažným kolapsům bank, na rozdíl od sousedních Spojených států.

Jakých hodnot dosahovala v té době míra zapákování v USA?

V letech 2005 či 2006 se běžně prováděly transakce se čtyřiceti nebo padesáti vypůjčenými dolary na jeden vlastní dolar. Když tedy dnes slýchám, že ekonomové krizi nepředpověděli, odpovídám, že minimálně ekonomická teorie ano. Teorie totiž jasně říká, že míra zapákování ve výši jedna ku třiceti, čtyřiceti či padesáti je prostě krajně nebezpečná.

Jsou už tyto nové regulace zakomponovány do současné legislativy?

Podle mě se skončilo v půli cesty. Nedostatečná je stále regulace zapákování. Nechává příliš mnoho na libovůli regulátorů. A jak jsme viděli před krizí, pokud regulátoři nemají jasně legislativně určeno, že jsou za těch a těch podmínek povinni zasáhnout tak a tak, končívá to u toho, že neudělají nic. V zákonech by prostě mělo být jasně napsáno, že banky nesmějí být zadluženy v poměru vyšším, než je nějaká konkrétní hodnota.

Má současná evropská ekonomická krize stejné kořeny jako ta americká?

Rychlé rozšíření původní finanční krize z USA do Evropy značí, že počáteční důvody byly shodné. Významně se však lišila reakce. V USA byla agresivní a rychlá. Fed bez otálení rozvolnil měnovou politiku, aby zvýšil likviditu a udržel úrokové sazby nízko. Ve fiskální oblasti provedla Obamova administrativa vydatný stimul čítající 800 miliard dolarů. Statistická čísla ukazují, že tato opatření zabránila tomu, aby se Amerika ocitla v depresi jako vystřižené ze třicátých let.

V čem chybuje Evropa?

Její reakce na finanční krizi nebyla tak efektivní. V prvé řadě z toho důvodu, že Evropská centrální banka otálela s rozvolněním měnové politiky. Stěžejní strukturální překážkou pak zůstává neexistence fiskální jednoty napříč eurozónou. Žádná z regionálních dluhových krizí - řecká, kyperská, španělská, portugalská, irská nebo italská - by nenastala, pokud by existovala koordinovaná fiskální politika; pokud by například byly vydávány společné evropské dluhopisy (eurobondy). Eurozóna jako hospodářský celek je totiž vysoce odolná a stojí na pevných ekonomických základech.

Eurobondy však zatím nejsou politicky průchodné. Jak tedy evropskou šlamastyku řešit?

Realizují se bohužel rozsáhlá úsporná opatření. Snad jsou motivována ideologicky, nevím. Každopádně, pokud probíhají v době, kdy se ekonomika - a to je případ nynější eurozóny - ocitá ve spodní fázi hospodářského cyklu, existuje vážné riziko, že situaci ještě zhorší. Nezaměstnanost je už tak vysoká, a když dojde k dodatečnému omezení poptávky, k omezení vládních výdajů, bez práce se ocitne další velký počet lidí. Zároveň s tím se dále sníží hrubý domácí produkt a celkový objem daňového příjmu - dluhový problém se nezlepší, ale naopak zhorší. Už tak náročná pokrizová léta si tedy Evropa sama činí ještě náročnějšími přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vyváženější a celkově citlivější.

Poslední dobou často zaznívají apely za prorůstová opatření. I česká vláda je kritizována - a často i poměrně liberálními ekonomy -, že klade až přílišný a neuvážený důraz na škrtání.

Volání po prorůstových opatřeních je ale v Evropě v širším měřítku vskutku jen záležitostí nejposlednější doby.

Opatrnost ECB s rozvolněním měnové politiky byla na začátku krize motivována i obavou z možných inflačních dopadů, na něž často upozorňovali například němečtí ekonomové.

Záleží na tom, v jaké fázi hospodářského cyklu je měnová politika rozvolněna. Pokud se tak stane během boomu, když je ekonomika blízko stavu plné zaměstnanosti, existuje vážné riziko, že dodatečná likvidita přivodí inflaci. Zato během recese, když je ekonomika ve spodní části hospodářského cyklu, nezaměstnanost dosahuje vysokých hodnot a ekonomika nevyužívá své kapacity, je riziko inflace nízké. Ti němečtí ekonomové toto přehlížejí. Vezměte si Fed - poskytuje likviditu jako divý a inflace v USA se stále drží velmi nízko.

Jenže v době oživení a návratu k vrcholu hospodářského cyklu bude i Fed nucen stáhnout likviditu z ekonomiky. Jinak inflace nastane. Budou v takové situaci centrální banky, nejen Fed, schopny odolat tlaku politiků, kteří budou ve stažení likvidity spatřovat ohrožení oživení?

Znám osobně jak Bernankeho, tak Draghiho. Mohu odpovědně říci, že oba si moc dobře uvědomují, jak zcela zásadní je odolat politickým tlakům. Pevně věřím, že vše zvládnou.


Eric Maskin (narozen 1950)

Newyorský rodák, profesor Harvardovy univerzity, získal v roce 2007 Nobelovu cenu za ekonomii. Spolu s kolegy Leonidem Hurwiczem a Rogerem Myersonem byl tehdy oceněn za položení základů teorie designu mechanismů. Zjednodušeně lze říci, že tato teorie poskytuje vodítko, za jakých podmínek je navržený ("designovaný") vládní zásah do mechanismu trhů účinný. Maskin, otec dvou dětí, žije v americkém Princetonu, kde obývá rezidenci, v níž před lety bydlel Albert Einstein.

Analytici: Koronavirus stáhne italskou ekonomiku do recese
Analytici: Koronavirus stáhne italskou ekonomiku do recese
18:23

Analytici: Koronavirus stáhne italskou ekonomiku do recese

Italská ekonomika se podle analytiků kvůli negativním hospodářským dopadům epidemie nového typu koronaviru téměř...
Itálie Recese Koronavirus
Evropské akcie zažily nejhorší den za čtyři roky
Evropské akcie zažily nejhorší den za čtyři roky
18:00

Evropské akcie zažily nejhorší den za čtyři roky

Akcie na evropských trzích v pondělí zaznamenaly nejhlubší propad od poloviny roku 2016. Největší pokles má za sebou...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Obchodníci kvůli koronaviru zvyšují sázky na další pokles úroků
Obchodníci kvůli koronaviru zvyšují sázky na další pokles úroků
17:51

Obchodníci kvůli koronaviru zvyšují sázky na další pokles úroků

Narušení globálního ekonomického vývoje kvůli šíření onemocnění způsobeného novým typem koronaviru přimělo obchodníky...
Centrální banky Úrokové sazby Koronavirus
Buffett: Kvůli koronaviru akcie neprodávejte, držte se firem…
Buffett: Kvůli koronaviru akcie neprodávejte, držte se firem…
16:57

Buffett: Kvůli koronaviru akcie neprodávejte, držte se firem schopných generovat zisky

Akcie navzdory "děsivé" epidemii nového typu koronaviru zůstávají dobrou dlouhodobou investicí a není načase je...
Americké akcie Warren Buffett Nejbohatší investoři a byznysmeni
Pražská burza zažila nejvýraznější propad od června 2016
Pražská burza zažila nejvýraznější propad od června 2016
16:45

Pražská burza zažila nejvýraznější propad od června 2016

Pražská burza v pondělí zažila nejvýraznější denní propad od referenda k brexitu v červnu 2016. Index PX oslabil o 3...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Většina čínských továren Volkswagenu je opět v provozu
Většina čínských továren Volkswagenu je opět v provozu
15:18

Většina čínských továren Volkswagenu je opět v provozu

Většina čínských továren německého výrobce automobilů Volkswagen je po odstávce vynucené epidemií nového typu...
Volkswagen Auta Čína
BBC: Čínské firmy trápí nedostatek peněz na mzdy a platby faktur
BBC: Čínské firmy trápí nedostatek peněz na mzdy a platby faktur
14:56

BBC: Čínské firmy trápí nedostatek peněz na mzdy a platby faktur

Čínské firmy se kvůli epidemii nového typu koronaviru potýkají s nedostatkem peněz na mzdy a na platby faktur od...
Čína Koronavirus Byznys a podnikání
Kanada: Velkoobchodní tržby v prosinci vzrostly o 0,9 %
14:30

Kanada: Velkoobchodní tržby v prosinci vzrostly o 0,9 %

Kanadští velkoobchodníci utržili v prosinci 2019 o 0,9 % více než v listopadu a překonali odhady, které počítaly s...
Kanada Ekonomika Tržby
Zpřísnění migrace ztíží malým britským firmám nábor zaměstnanců
14:03

Zpřísnění migrace ztíží malým britským firmám nábor zaměstnanců

Plány britské vlády omezit migraci zkomplikují život malým firmám na britských ostrovech. Ty si nemohou dovolit...
Spojené království Pracovní trh
Ropa doplácí na rostoucí obavy z šíření koronaviru
13:40

Ropa doplácí na rostoucí obavy z šíření koronaviru

Ropa dnes výrazně oslabuje kvůli růstu obav z šíření koronaviru mimo území Číny. Jak ropa Brent, tak i ropa WTI...
Ropa Ropa Brent Ropa WTI
Digitální měny v úvodu týdne převážně ztrácejí, bitcoin klesl pod 9…
13:03

Digitální měny v úvodu týdne převážně ztrácejí, bitcoin klesl pod 9 800 USD

Trh s digitálními měnami se v pondělí pohybuje v červených číslech. Bitcoin kolem 13.00 SEČ odepisoval zhruba 0,6 %...
Kryptoměny Bitcoin
Vodafone loni zvýšil počet mobilních zákazníků na 3,989 milionu
11:20

Vodafone loni zvýšil počet mobilních zákazníků na 3,989 milionu

Operátor Vodafone loni v ČR zvýšil počet mobilních zákazníků o 79.000 na 3,989 milionu. Z toho 70,6 % tvořili...
Česká ekonomika Mobilní telefony
Koronavirus v Jižní Koreji kosí asijské akcie
Koronavirus v Jižní Koreji kosí asijské akcie
10:30

Koronavirus v Jižní Koreji kosí asijské akcie

Asijské akcie začaly týden výprodeji kvůli rostoucímu strachu z rozšiřování koronaviru. Nové případy v Itálii a Jižní...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
Italské akcie výrazně klesají, kvůli koronaviru se uzavírají města i…
10:20

Italské akcie výrazně klesají, kvůli koronaviru se uzavírají města i školy

Italské akcie se v úvodu pondělní seance propadly zhruba o 4 %. Důvodem je šíření koronaviru, kvůli kterému se na...
Itálie Evropské akcie Koronavirus
Podnikatelská nálada v Německu se v únoru nečekaně zlepšila
10:00

Podnikatelská nálada v Německu se v únoru nečekaně zlepšila

Podnikatelská nálada v Německu se v únoru překvapivě zlepšila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí...
Německo Index Ifo Byznys a podnikání
Ceny v českém průmyslu stouply v lednu meziměsíčně nejrychleji za 9…
Ceny v českém průmyslu stouply v lednu meziměsíčně nejrychleji za 9…
09:51

Ceny v českém průmyslu stouply v lednu meziměsíčně nejrychleji za 9 let

Ceny v průmyslu stouply v lednu meziročně o 2,4 %, tempo zrychlilo z prosincových 2,1 %. Meziměsíčně ale průmyslové...
Česká ekonomika Průmysl
Důvěra v českou ekonomiku klesla, skeptičtější jsou spotřebitelé i…
Důvěra v českou ekonomiku klesla, skeptičtější jsou spotřebitelé i…
09:34

Důvěra v českou ekonomiku klesla, skeptičtější jsou spotřebitelé i firmy

Důvěra v českou ekonomiku v únoru druhý měsíc za sebou klesla, snížila se na 97,6 bodu z lednových 98,1 bodu. Dostala...
Česká republika Česká ekonomika Spotřebitelská důvěra