Konec krize v Evropě? Na radost je brzy!
|

Konec krize v Evropě? Na radost je brzy!

Data z eurozóny jsou sice v posledních týdnech lepší než očekávání analytiků, dlouhodobější optika ale ukazuje, že je hospodářství stále mimořádně slabé. Rostou obavy, že se ekonomický vývoj v Evropě stále více podobá tomu v Japonsku, píše britský ekonom, šéf Capital Economics a sloupkař Daily Telegraph Roger Bootle.

Eurozóna Japonsko Deflace Dluhová krize Evropská ekonomika

Pokud se podíváme na trh s dluhopisy zemí eurozóny, řekneme si možná, že se evropská ekonomika nemá čeho bát. Problém je v tom, že trhy byly v podobném režimu bezstarostnosti i těsně před tím, než vypukla pro eurozónu téměř existenční krize v roce 2012.

Finanční trhy jsou spolehlivé v posuzování a oceňování událostí či okolností, které jsou konkrétní a bezprostřední, ve světle těch nejistých a v čase vzdálenějších ale tuto funkci ztrácejí. Jejich typickou reakcí na prohlubování nejistoty je optimismus a přehlížení faktů.

Ekonomická katastrofa

Pokud porovnáme výkonnost v různých zemích od začátku roku 2008 do konce roku 2014, při zahrnutí období krize, recese a následného oživení začíná být ekonomická katastrofa eurozóny zřetelná. Od začátku roku 2008 do třetího kvartálu 2014 vzrostla americká ekonomika o 8,4 %. Ekonomika eurozóny naproti tomu klesla o 2,2 %. Německu se podařilo dosáhnout růstu o 3 %, poloviční tempo růstu vykázala Francie. Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko ztratily 6,4 %, respektive 7,3 %, 9,5 % a 26 %.

Katastrofický vývoj řeckého HDP odpovídá zhruba poklesu, který zažily Spojené státy a Německo v 30. letech. Zajímavá jsou čísla pro ostatní kontinentální státy mimo EU. Za stejné období Norsko a Švýcarsko ekonomicky expandovaly o 6 %, respektive 8 %.

Rozsah evropské krize vykresluje srovnání s Čínou. Během sledovaného období necelých 7 let narostl HDP Číny o 70 %. Není to ale jen Čína, která je svým růstem světovým unikátem. Indický HDP vzrostl o 32 %. Je tedy cosi shnilého v (ne)státě evropském.

Kontrast mezi Německem a Francií

Po většinu doby fungování eurozóny se ekonomice Německa vcelku dařilo. Působilo to tak i v roce 2014, kdy jeho HDP rostl zhruba o 1,5 % (nad průměrem eurozóny, ale pomalu na celosvětové poměry).

Zajímavá je vedle toho situace Francie. V prvních letech fungování eurozóny její ekonomika podávala výkon srovnatelný s Německem. Ať už jste se podívali na jakýkoli ukazatel (růst, nezaměstnanost, inflaci nebo veřejné finance), dostali jste podobný obrázek. Německo hospodařilo sice s větším přebytkem běžného účtu, ale Francie také zůstávala přebytková. Od roku 2006 se ale situace začala měnit a relativní výkon Francie ve všech směrech klesal.

Má to dva fundamentální důvody. Zaprvé, reformy Hartz cílené na pracovní trh v Německu v letech 2003 až 2005 umožnily pokles míry nezaměstnanosti. Francie naproti tomu žádné takové reformy neprovedla. Zadruhé, německým firmám se neobvykle dařilo udržet nízké náklady a zvyšovat konkurenceschopnost.

Jak se výkonnost francouzské ekonomiky odchylovala od jejího velkého souseda, začala se stále více podobat spíše periferním ekonomikám než Německu a jádru eurozóny.

Problém periferií

Jedna periferní země se ze srovnání vymyká - Irsko. Jeho ekonomika začala nedávno opravdu oživovat. Stále má ale velké problémy, zejména ve veřejných financích a bankovním sektoru. Jako malá a otevřená ekonomika mohlo těžit ze zlepšení konkurenceschopnosti díky domácí deflaci, která zahrnovala obrovské škrty v platech ve veřejném sektoru. V roce 2014 vzrostl irský export o více než 12 %.

Vývoj ve čtyřech dalších periferních ekonomikách byl naoko rozdílný. Ve Španělsku, Portugalsku a Řecku došlo podle některých ukazatelů k celkem rychlému zlepšení konkurenceschopnosti, opět díky domácí deflaci zahrnující škrty ve mzdách. Ve skutečnosti ale situace tak růžová nebyla.

U řady zemí se běžné účty přehouply do přebytku. Stalo se tak ale jen částečně díky oživení exportu. Za změnou stál především pokles dovozu, který byl důsledkem propadu domácí poptávky. Když v roce 2014 začalo docházet k jejímu oživení, dovoz vzrostl a běžný účet se rychle zhoršil.

Ve všech okrajových zemích se ekonomická situace zlepšila. HDP mírně stoupal a nezaměstnanost poklesla. Snížení vládních deficitů bylo markantní, nic se ale nedělo s poměrem dluhu k HDP, který ve všech třech zemích (Španělsko, Portugalsko, Řecko) stoupal. V Řecku to už vedlo k nové krizi navzdory loňským signálům, že by již řecká ekonomika mohla obracet kurz (primární přebytek).

Zajímavý je osud Itálie. S růstem dluhu má stejnou zkušenost jako další periferní státy, nyní je jeho poměr k HDP 130 %. Na rozdíl od ostatních ale země neprodělala deflaci cen a mezd a nejeví známky zlepšení konkurenceschopnosti. Nedochází k reálnému zlepšení v exportu. HDP stagnuje a nezaměstnanost se drží na téměř 13 %. Vyhlídky reforem, které by zemi vrátily na správnou cestu, navíc nepůsobí realisticky. Podobně jako u Francie není ani italský systém schopen zajistit zemi to, co by potřebovala. Ekonomika tak ustrnula a tři hlavní italské opoziční strany jsou euroskeptické.

"Německou" cestou

O tom, že Němci více šetří než utrácejí, a proto hospodaří s přebytkem, se dlouhodobě ví. Po téměř celou dobu fungování eurozóny se přebytky jádra zrcadlí v deficitech periferie. Jako celek je eurozóna v rovnováze. Nicméně s poklesem poptávky v periferiích a zlepšením konkurenceschopnosti v některých zemích začíná docházet ke změně. Eurozóna hospodaří s přebytkem běžného účtu kolem 0,5 % světového HDP. V roce 2014 to odpovídalo zhruba součtu přebytků OPEC a Ruska. V roce 2015 tyto přebytky zajišťované ropou zmizí, takže eurozóna vykáže jeden z největších přebytků na světě.

Přebytek Japonska zmizel, ten čínský klesl na polovinu a přebytky ropných velmocí se s klesající cenou klíčové komodity vytratily. Objevil se ale nový zdroj nerovnováh - eurozóna samotná. Euro přetvořilo celou eurozónu do německé podoby, s tím rozdílem, že nyní je za přebytky slabá poptávka, ne lepší produktivita.

Vydá se eurozóna ve stopách Japonska?

Panují stále větší obavy, že eurozónu postihne katastrofický osud a bude muset vytrpět "ztracenou dekádu" ve stylu Japonska. Přitom v případě Japonska to dekáda nebyla zase až tak ztracená, produkce setrvale rostla. A byly to dekády dvě. Ve srovnání toho, jak na tom bylo Japonsko a kde je nyní eurozóna oproti roku 2008, je patrné, že japonský HDP ve stejném období první "ztracené dekády" vzrostl o 10 %, zatímco eurozóna se potýká s 2% poklesem. Co by tedy Evropa za japonský scénář dala.

Zdrojem i důsledkem japonských problémů během dvou "ztracených dekád" byla deflace. Svazovala ekonomickou aktivitu, vedla firmy a domácnosti k odkládání výdajů a zvyšovala hodnotu vládního dluhu. Podobně jako v Japonsku je i většina zemí v eurozóně velice zadlužená. Pokud tyto státy spadnou do deflace, zadlužení poroste a bude hrozit velká finanční krize.

Do konce roku 2014 eurozóna již deflaci vykázala. A to nejen v periferních ekonomikách, kde byla součástí plánu. Lze navíc očekávat, že region z deflace nevyjde ani v roce 2015. Nebezpečím poklesu cen je to, že nižší ceny vedou k očekávání dalšího propadu. Deflace v negativním scénáři ovlivní spotřebitele, přiměje je neutrácet a vznikne takzvaná deflační spirála. Stalo se to v Japonsku a dnes to hrozí v eurozóně. Uvidíme, zda vlády a ECB dokáží tento nepříznivý výhled zvrátit.

Zdroj: The Telegraph
Reuters: Německo by si napřesrok mohlo půjčit přes 180 miliard eur
před hodinou

Reuters: Německo by si napřesrok mohlo půjčit přes 180 miliard eur

Německá vláda by si v příštím roce mohla půjčit přes 180 miliard eur, tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96...
Německo Úvěry Koronavirus
Evropské akcie ve čtvrtek opět mírně ztrácely
Evropské akcie ve čtvrtek opět mírně ztrácely
před hodinou

Evropské akcie ve čtvrtek opět mírně ztrácely

Akcie na západoevropských trzích ve čtvrtek opět mírně ztrácely. Vliv dobrých zpráv týkajících se vývoje vakcín ruší...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
ČNB upozornila na aktivity společnosti Cooper Markets
17:51

ČNB upozornila na aktivity společnosti Cooper Markets

Česká národní banka dnes upozornila na aktivity společnosti Cooper Markets. Ta nabízí na internetových stránkách...
ČNB Regulace
Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
17:17

Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné

Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik...
Evropská unie Rozpočet Maďarsko
Dozorčí rada ČEZ prodloužila mandát Benešovi o další čtyři roky
17:14

Dozorčí rada ČEZ prodloužila mandát Benešovi o další čtyři roky

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ ve čtvrtek prodloužila předsedovi představenstva a generálnímu řediteli...
ČEZ Akcie ČR Energetika
Rusnok: Rozpočtová politika vlády může urychlit zvyšování sazeb
16:56

Rusnok: Rozpočtová politika vlády může urychlit zvyšování sazeb

Snaha podpořit více ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla podle...
ČNB Úrokové sazby Česká ekonomika
Pražská burza ve čtvrtek po předchozím růstu oslabila
Pražská burza ve čtvrtek po předchozím růstu oslabila
16:50

Pražská burza ve čtvrtek po předchozím růstu oslabila

Pražská burza po středečním dosažení nejlepší úrovně od březnového začátku epidemie ve čtvrtek mírně oslabila. Index...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Křetínského fond se stal největším akcionářem ve Foot Lockeru
16:26

Křetínského fond se stal největším akcionářem ve Foot Lockeru

Investiční fond Vesa Equity Investment podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče se stal největším akcionářem...
Fúze a akvizice Americké akcie
Maserati chce mít do pěti let auta hybridní či zcela elektrická
16:12

Maserati chce mít do pěti let auta hybridní či zcela elektrická

Auta od výrobce luxusních vozů Maserati, který je součástí italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler...
Auta Elektřina
Bankovní sektor si podle ČNB udržel i v době pandemie odolnost
Bankovní sektor si podle ČNB udržel i v době pandemie odolnost
15:56

Bankovní sektor si podle ČNB udržel i v době pandemie odolnost

Bankovní sektor je stabilní a i v době pandemie si udržel odolnost vůči možným nepříznivým šokům, a to i díky...
ČNB Banky
Evropská komise pokutovala farmaceutické firmy Teva a Cephalon
15:19

Evropská komise pokutovala farmaceutické firmy Teva a Cephalon

Evropská komise vyměřila farmaceutickým společnostem Teva a Cephalon pokutu 60,5 milionu eur za dohodu, která...
Evropská unie Farmacie
MF stále počítá se schválením změn daní do konce roku
14:44

MF stále počítá se schválením změn daní do konce roku

Ministerstvo financí nadále počítá s tím, že daňový balíček bude schválen do konce letošního roku. Většina opatření,...
Česká ekonomika Daně
Foxconn přesune část výroby pro Apple z Číny do Vietnamu
13:49

Foxconn přesune část výroby pro Apple z Číny do Vietnamu

Tchajwanská společnost Foxconn, která je smluvním výrobcem elektroniky, přesune na žádost americké firmy Apple část...
Čína Vietnam Apple
Australská telekomunikační firma Telstra dostala pokutu za nefér…
13:45

Australská telekomunikační firma Telstra dostala pokutu za nefér smlouvy s domorodci

Největší australská telekomunikační společnost Telstra zaplatí pokutu 50 milionů australských dolarů (808 milionů Kč)...
Austrálie Telekomunikace
Kryptoměny prudce korigují zisky z posledních dní, bitcoin se vrátil…
Kryptoměny prudce korigují zisky z posledních dní, bitcoin se vrátil…
13:45

Kryptoměny prudce korigují zisky z posledních dní, bitcoin se vrátil pod 17 500 USD

Kryptoměny ve čtvrtek obrátily a zamířily prudce dolů, kurz bitcoinu se vrátil pod 17 500 USD, ethereum pod 550 USD....
Kryptoměny Bitcoin
Barclays: Akcie jako BP mohou v příštím roce přidat přes 50 %
Barclays: Akcie jako BP mohou v příštím roce přidat přes 50 %
13:28

Barclays: Akcie jako BP mohou v příštím roce přidat přes 50 %

Evropské akcie čeká v roce 2021 růst. Předpovídají to analytici banky Barclays, podle kterých bude vývoj trhu...
Evropské akcie Ropa Výhled na rok 2021
Polsko dá na pomoc ekonomice dalších 40 miliard zlotých
12:15

Polsko dá na pomoc ekonomice dalších 40 miliard zlotých

Polská vláda podpoří ekonomiku dalšími penězi, tentokrát má připravenou částku 35 až 40 miliard zlotých (až 234...
Polsko Podpora ekonomiky Koronavirus
SSE a Equinor vloží do větrné elektrárny na moři šest miliard liber
11:46

SSE a Equinor vloží do větrné elektrárny na moři šest miliard liber

Britská energetická společnost SSE spolu s norskou ropnou a plynárenskou firmou Equinor investují šest miliard liber...
Energetika Větrná energie
Walt Disney propustí 32 000 lidí, hlavně v zábavních parcích v USA
10:58

Walt Disney propustí 32 000 lidí, hlavně v zábavních parcích v USA

Americká společnost Walt Disney propustí celkem asi 32 000 zaměstnanců, většinou ve svých zábavních parcích, na které...
Walt Disney