České státní dluhopisy: Zatím slunečno, první mraky jsou ale na obzoru
|

České státní dluhopisy: Zatím slunečno, první mraky jsou ale na obzoru

Český statistický úřad v týdnu oznámil, že vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Míra zadlužení tak dosáhla 39,9 % HDP (připomeňme, že "vládním" dluhem se rozumí dluh celého "sektoru vládních institucí", tedy součet dluhů ústřední vlády, krajů, obcí, zdravotních pojišťoven a dalších).

Česká republika Česká ekonomika České státní dluhopisy Dluhopisový trh Michal Skořepa Rozpočet

Že dojde v období od dubna do června k prudkému nárůstu zadlužení, bylo jasné již pár týdnů po příchodu koronaviru do české kotliny. Vláda (coby kvantitativně nejdůležitější součást sektoru vládních institucí) tehdy opakovaně prodala investorům nové dluhopisy v rozsahu mnoha desítek miliard korun. Šlo o logickou reakci na očekávání, že rozpočtové příjmy výrazně klesnou, zatímco výdaje narostou.

Logičnost (tedy pravděpodobnou udržitelnost a splatitelnost) rozpočtových kroků vlády obvykle posuzují nejpřísněji investoři ze zahraničí. Pokud se jim zvolený fiskální směr nelíbí (a tedy začnou čekat například oslabení koruny, a tudíž pokles hodnoty svých investic do korunových aktiv), jsou schopni nakoupené dluhopisy na sekundárním trhu rychle prodat (třeba i za cenu určitých ztrát daných poklesem cen prodávaných dluhopisů) a získané peníze investovat raději do aktiv jinde a v jiné měně.

Jarní postup vlády ve směru rychlého nabírání dluhu se zahraničním investorům zřejmě zdál logický. Z grafu plyne, že jimi držený objem (červená linie) českých státních dluhopisů během jara neklesl, naopak se zvýšil. Podíl nerezidentů (modrá linie) na celkovém objemu nesplacených českých státních dluhopisů se během jara sice mírně snížil, ale to bylo dáno prudkým růstem celkového objemu dluhopisů v oběhu.

Zatímco jarní zadlužování bylo rozumné, a bylo tedy možné je vnímat jako pokračování dlouhodobě relativně (v mezinárodním srovnání) rozumné české fiskální politiky, v druhé polovině srpna se na půdě vlády objevily návrhy, které jsou podle mě odklonem od oné dlouhodobé tradice fiskální rozumnosti. Konkrétně se jedná o návrhy jednorázového příspěvku důchodcům nad rámec valorizace a dramatické snížení daně z příjmů (přesunem výpočtového základu ze superhrubé mzdy na hrubou). Oba návrhy (pokud projdou) navýší schodek rozpočtu v součtu o téměř 100 miliard Kč.

Nedávno vydaná čísla o držbě českých dluhopisů naznačují pokles (zhruba 2%) objemu dluhopisů držených nerezidenty i pokles (o asi půl procentního bodu) jejich podílu na celkové držbě. Zatím jde jen o kosmetický pokles, který může navíc souviset se srpnovým počátkem zhoršování čísel o šíření nemoci covid-19 v Česku. Není ale vyloučeno, že pokud zmíněné návrhy projdou v podobě nesoucí ony mnohamiliardové důsledky, zájem cizinců držet české vládní dluhopisy začne padat přece jen výrazně rychleji.

Proč není (český) rozpočtový deficit lhostejný
Německá vláda schválila tamnímu ministrovi financí jeho návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 96,2 miliardy eur, což je zhruba 2,8 % německého HDP v roce 2019. V českých poměrech by to znamenalo deficit kolem 150 miliard Kč. Zatím se ovšem zdá, že český deficit pro příští rok bude nejspíše výrazně vyšší.