Doba bitcoinová: Hlavní kryptoměna včera, dnes a zítra
|

Doba bitcoinová: Hlavní kryptoměna včera, dnes a zítra

Bitcoin. Výraz pro virtuální měnu a platební síť v posledních dnech rezonuje v médiích i v debatách obchodníků. Je to kvůli ceně, která prudce narostla a aktuálně se pohybuje na úrovni zhruba dvou trojských uncí zlata. Srovnávání se zlatem bylo přitom v době, kdy bitcoin začínal, v podstatě nemožné, protože cena bitcoinu byla prakticky nulová. Z cen v řádu centů se bitcoin vyšvihl (zatím) do tisícovek dolarů.

Bitcoin Měny Investiční alternativy

Vynalezení bitcoinu je připisováno entitě zvané Satoshi Nakamoto. O tom, zda je to jeden člověk, nebo skupina lidí, lze jen spekulovat. První bitcoiny spatřily světlo světa v roce 2009 a byly prakticky bezcenné. Mělo to dva základní důvody – nikdo je nevlastnil a nikdo je nepřijímal. Stačí jen jedna z těchto dvou vlastností, aby se jakákoli měna stala de facto bezcennou. Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie, vždyť v roce 2008, v době hyperinflace, takřka nikdo nepřijímal zimbabwský dolar. Stala se z něj bezcenná měna s těžko představitelnou inflací 12 milionů procent. To ale není případ bitcoinu, jeho systém je totiž dobře promyšlený.

Kde se rodí bitcoiny?

Bitcoinový systém je decentralizovaný. Laicky řečeno, nemá žádnou centrální kryptobanku, která si natiskne bitcoinů, kolik chce, na základě rozhodnutí několika vyvolených. Počet bitcoinů je na rozdíl od všech ostatních měn omezen, a to na 21 milionů. Momentálně na trhu nejsou všechny, budou až v roce 2140, většina ale již v roce 2030.

Alfou a omegou celého systému je vznik bitcoinů. Nové jednotky lze získat pouze tak, že je takzvaně vytěžíte. To zjednodušeně znamená, že se podílíte na autorizacích veškerých transakcí v bitcoinové síti. Každých deset minut pak jeden z těch, kteří potvrzují transakce, získá 12,5 bitcoinu. Čím více transakcí v bitcoinech se realizuje, tím menší je pravděpodobnost, že na onu odměnu dosáhnete. Podle dostupných informací čeká jeden těžař na podobnou odměnu zhruba pět let. Proto se tito lidé také sdružují do velkých skupin, čímž pravděpodobnost zvyšují, a odměnu si rozdělují.

Denně vznikne zhruba 1 800 bitcoinů, tedy něco přes 650 tisíc za rok. Ve srovnání s kvantitativním uvolňováním v Evropě nebo USA, kde se ročně tiskly a stále tisknou peníze po bilionech, je navyšování počtu bitcoinů téměř zanedbatelné. Navíc se prémie pro těžaře každé čtyři roky snižuje na polovinu. Naposledy k tomu došlo 9. července 2016, v roce 2020 se odměna sníží na 6,25 bitcoinu. Ale kdoví, kolik v té době kryptoměna bude stát.

Trh s bitcoiny

Pokud nepatříte mezi těžaře, můžete bitcoiny směnit za normální peníze a využít je k investici, placení zboží či služeb v různých obchodech a restauracích. Je to stejně jednoduché jako měnit dolary nebo eura. Bitcoiny samozřejmě nemusíte nakupovat vcelku, k mání jsou i jejich nejmenší hodnoty; bitcoin je rozdělitelný na osm desetinných míst. Nejmenší jednotka se jmenuje příhodně satoši.

Cena bitcoinu roste a zřejmě ještě růst bude

To hlavní, co pohání hodnotu bitcoinu, je velikost trhu. Čím více služeb a transakcí bude s touto měnou uskutečněno a čím více obchodníků ji bude přijímat, tím vyšší bude její cena. Je to přitom jednoduché – na trh je dodáváno 12,5 bitcoinu za deset minut, poptávka je ale mnohonásobně vyšší. Logickým výsledkem je růst ceny. Čím unikátnějším se statek stává, tím více za něj jsou schopni a ochotni lidé zaplatit.

Dokládá to vlastně i případ přesně opačný, tedy kondice hlavních světových měn. Centrální banky neustále tisknou peníze, bankovek je daleko více, než jaká je po nich poptávka, a tím měny ztrácejí na hodnotě. Bitcoin tak představuje alternativu ke standardní měnové politice.

Problém bitcoinu

Investice do bitcoinu by tedy měla být snová a ideální. Vždyť přece jeho hodnota nemůže klesat! Jenže tak jednoduché to není. Paradoxně největším nepřítelem kryptoměny je její absolutní decentralizace. Nikdo totiž neví, kdy bude síla bitcoinu tak velká, že povede jednotlivé vlády k jeho potírání. Taková chvíle může nastat a pro bitcoin bude fatální. Stát nebude dlouhodobě tolerovat tuto alternativní a neregulovatelnou měnu, která nabourává jeho systém dohledu. A je otázka, jak tento boj dopadne.

Dalším problémem investice do bitcoinu je jeho virtualita. Ani vlastně nevím, jak přesně popsat tento typ investice. Každopádně je vysoce riziková. Například i proto, že trh podléhá silným býčím a medvědím trendům. Proto se zdá jako nejnevhodnější doba na investici do bitcoinu současnost, kdy je kryptoměna na dosavadním vrcholu popularity. Pokud o bitcoinu jako o investici přemýšlíte, počkejte, až se o něm zase chvíli nebude mluvit a jeho hodnota spadne třeba na pětinu, jako tomu bylo na přelomu let 2013 a 2014.

Autorem textu je Petr Vlasák, hlavní analytik společnosti The Golden Investment.