Dvě fáze (nejen) akciového obchodování ve znamení koronaviru
|

Dvě fáze (nejen) akciového obchodování ve znamení koronaviru

Světové trhy mají za sebou bezmála tři extrémně živé měsíce. Shrňme si je a zapamatujme, ať se příště nedivíme.

Světové akcie Americké akcie Koronavirus Panika na trzích Volatilita Evropské akcie Americké státní dluhopisy Zlato Ropa Centrální banky Kvantitativní uvolňování WOOD & Company

Panika

Obchodování na kapitálových trzích v období pandemie koronaviru bych (zatím) rozdělil na dvě fáze. První byla hysterie, kdy se vyprodávala všechna riziková aktiva jako akcie nebo energetické komodity. Byli jsme svědky denních propadů o 7 % a více, kdy se muselo zastavovat obchodování, aby hlavy investorů stihly vychladnout (což se ale mnohdy stejně nestalo). Americké akciové indexy ztratily z maxim přes 30 %, západoevropské akcie ještě více.

Pod obrovským tlakem byly akcie aerolinií, provozovatelů výletních lodí, kasín, energetických firem a bank. Naopak se (relativně, ale někdy i nominálně) dařilo cenným papírům firem, které mají co do činění s on-line světem a některými základními statky (vzpomeňme třeba na Walmart).

Do historie se vedle denních propadů burz zapsal především trh s ropou, na kterém se konkrétní futures dokonce krátce obchodovaly hluboko v záporu (investoři teoreticky ke kontraktu na dodávku tisícovky barelů ropy WTI krátce mohly dostat bonus bezmála 40 USD na barel). Na trzích tehdy opravdu tekla krev.

Velice dobře se v té době naopak vedlo "bezpečným" aktivům, jako jsou zlato, americké vládní dluhopisy nebo hotovost. Ve fázi hysterie byl tento "útěk od rizika" jasně patrný, výnosy 10letých státních bondů USA se dokonce propadly pod 0,5 % ročně.

Zlato se dere k historickým maximům. Hrozí krach jeho ceny jako v roce 2013?
Silná poptávka po zlatě žene cenu kovu prudce vzhůru. Jedna trojská unce zlata se koncem května prodávala za více než 1 700 dolarů. Část investorů se snaží peníze ukrýt do pověstného bezpečného přístavu, část jich spekuluje na to, že masivní stimulační balíky vlád a centrálních bank vystřelí výše inflaci, a cena zlata coby uchovatele hodnoty tak dále poroste.

Investoři v těch dnech ignorovali rychlé a bezprecedentně objemné zásahy centrálních bank. Jako kdyby zapomněli, jak velkou "moc" mohou Fed a spol. mít. Centrální banky srazili sazby a naplno nastartovali kvantitativní uvolňování. Pomohly také vlády, které nejprve slovy a poměrně rychle i konkrétními bilionovými záchrannými balíčky ujišťovaly veřejnost, že budou ekonomice pomáhat, jak jen budou schopné.

Rozumný přístup (k šílenému tištění peněz)

Hysterie trvala zhruba měsíc. Pak přišel zlom do druhé fáze, kterou bych (možná odvážně) nazval fází rozumovou. Někteří investoři pochopili, že mediální masáž o koronavirové pandemii je přehnaná, samotné statistiky začaly naznačovat pozitivnější vývoj. Tento náznak lepší nálady na trzích byl podpořen obrovskými sumami peněz od centrálních bank a minimálními sazbami. Tento koktejl nahrává rizikovým investicím, tedy primárně akciím.

Mnozí významní investoři začali ve velkém nakupovat akcie firem nejvíce zasažených pandemií koronaviru a s ní souvisejícími restrikcemi v ekonomice. Snad kromě Warrena Buffetta, který vyprodal všechny amerických leteckých společností nebo třeba banky Goldman Sachs.

Centrální banky jako matky falešných trhů: Dluhopisy i akcie jsou mimo realitu
Za uplynulé dva měsíce nalily centrální banky v čele s Fedem na světové trhy skrze odkupy aktiv okolo čtyř bilionů dolarů. Po deseti letech kvantitativního uvolňování to v době koronavirové krize vlastně není žádné překvapení, objem nákupů dluhopisů (státních i firemních), ETF a dalších typů cenných papírů je ale v tak krátké době bezprecedentní. Podle Bank of America Securities jsou v důsledku kroků centrálních bank akciové trhy odtržené od reality, o těch dluhopisových ani nemluvě.

Růst nejprve táhly tradiční technologické giganty (Amazon, Apple a další), postupně se ale těžiště zájmu investorů přesouvá k akciím firem pandemií nejvíce "bitých" – aerolinií, bank, energetických firem a dalších. Sázka na relativně brzké oživení ekonomiky běží naplno.

Americké akcie o začátku roku jako celek stále mírně ztrácejí, ačkoli například index Nasdaq 100 již dokázal posunout historické maximum. Evropské trhy ztrácejí ještě výrazněji, zlato je ale 10 % v plusu, americké vládní bondy s 10letou splatností přidávají kolem 7 %. Ropa navzdory prudkému oživení (přes 200 % za 30 obchodních dnů) nadále od začátku roku odepisuje bezmála 40 %.

Nízké úrokové sazby, obrovská likvidita, vládní podpora ekonomiky – to vše by mohlo podporovat další odliv peněz z méně rizikových aktiv na akciový trh. Vůbec bych se nedivil, kdyby do konce letošního roku hlavní americké indexy bezpečně posunuly historická maxima.

Otázka za biliony: Končí dlouhodobý akciový býčí trend?
Únorový a březnový výplach na akciových trzích znamenal například v USA oficiální konec klasicky chápaného býčího trendu. Akciový index S&P 500 ztratil třetinu hodnoty a část trhu předpokládala další hluboké propady. Ty (zatím) nepřišly, akcie již přes polovinu ztrát napravily, a tak se naopak spekuluje o možnostech, podmínkách a vlastně i důsledcích (například výrazný nárůst ocenění akcií) dalšího růstu. Skončil opravdu býčí trend, nebo je medvědí období roku 2020 pouze nadechnutím v rámci dlouholetého růstového trendu?