4. 3. 2021 17:01
V PÁTEK V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů
Jak světové akcie zakončily uplynulý týden, jaký vliv na to (ne)měla dubnová statistika z amerického trhu práce a kdo také na Den matek měl co slavit? I to by vás zkraje týdne mohlo zajímat.
Americké akcie v pátek zdražily. Údaje ministerstva práce ukázaly, že ve Spojených státech v dubnu zaniklo o něco méně pracovních míst, než se očekávalo. Investoři navíc doufají, že ekonomické podmínky se díky uvolňování opatření proti šíření koronaviru začnou postupně zlepšovat. Index Dow si v pátek připsal 1,91 % na 24 331,32 bodu, širší S&P 500 přidal 1,69 % na 2 929,80 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,58 % na 9 121,32 bodu. Index volatility VIX se snížil o 11,01 % na 27,98 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vzrostl o pět a půl bazického bodu na 0,686 %. Za celý týden Dow stoupl o 2,56 %, S&P 500 přidal 3,5 % a Nasdaq Composite zpevnil o 6 %.
Obchodování na evropských akciových trzích skončilo v závěru týdne v zelených číslech. Dařilo se akciím skupiny Siemens, která zveřejnila hospodářské výsledky. Odpolední data z amerického trhu práce byla slabá, investoři ale věří, že postupné uvolňování restriktivních opatření na obou stranách Atlantiku přispěje k odrazu ekonomiky. Britský index FTSE 100 stoupl o 1,4 % na 5 935,98 bodu, německý DAX se zvýšil o 1,35 % na 10 904,48 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 1,07 % na 4 549,64 bodu a panevropský STOXX Europe 600 uzavřel se ziskem 0,91 % na 341,05 bodu. Na pražské burze se v pátek neobchodovalo. Za celý týden FTSE 100 přidal 0,59 %, DAX vzrostl o 0,39 % a STOXX Europe 600 zpevnil o 0,30 %, zatímco CAC 40 klesl o 0,49 %.
Makroekonomický kalendář je v úvodu týdne zaplněný jen skromně, zajímavější mohou být snad jen italská průmyslová výroba a americký index trhu práce. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné společnosti SoftBank, Bridgestone, Henkel, Marriott nebo Under Armour. Očekávané události celého týdne (na které se již tradičně na Investičním webu zaměříme v živě vysílaném expertním výhledu v 10 hodin dopoledne) včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Ve Spojených státech v dubnu mimo zemědělství zaniklo asi 20,5 milionu pracovních míst. Analytici odhadovali, že ekonomika přišla asi o 22 milionů míst po úbytku 870 tisíc v březnu (revidováno z -701 tisíc). Míra nezaměstnanosti vystřelila na 14,7 % z 4,4 %, čekal se skok na 14 %. Údaje v pátek zveřejnilo ministerstvo práce USA. Meziroční růst mezd v dubnu zrychlil na 7,9 z 3,3 %. A připomeňme, že akciový trh v USA se po zveřejnění dat zvedl o více než 1,5 %.
Slibovaná vládní pomoc české ekonomice je mnohonásobně vyšší než reálná pomoc. Činí jednotky desetin procenta hrubého domácího produktu místo slibovaných 20 % HDP. V České televizi to v neděli řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "ČR exceluje pouze v jednom, ve slibech. Realita je ale spíše smutná než veselá," dodala. Vliv epidemie nového typu koronaviru a s ní spojená omezení pocítilo na rodinném rozpočtu jen málo nebo vůbec 52 % lidí v ČR. Třetina ho cítí do jisté míry, 15 % lidí odpovědělo, že docela dost a možná bude mít problém pokrýt všechny výdaje. Tolik dubnový průzkum agentury Kantar CZ, který v neděli zveřejnila Česká televize.
Generální ředitel výrobce elektrických aut Tesla Elon Musk na svém twitterovém účtu pohrozil, že přesune centrálu firmy a budoucí výrobu z Kalifornie do Texasu nebo Nevady. Reaguje tak na nařízení zdravotnických úřadů okresu Alameda, podle kterých Tesla nesmí zahájit výrobu ve své jediné továrně v USA ve Fremontu. Ta byla přerušena kvůli pandemii koronaviru.
Australská ekonomika kvůli koronavirové krizi čelí rekordnímu poklesu. Předpověděla to v pátek podle agentury Reuters australská centrální banka. Hrubý domácí produkt se podle tohoto zdroje v prvním pololetí sníží o deset procent, a australská ekonomika tak poprvé za tři desetiletí zaznamená recesi. Ta se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země, ačkoli se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel. Podle listu The Financial Times to vyplývá z odhadů Evropské komise i švédské centrální banky. Švédská vláda se v neděli také omluvila za selhání při péči o seniory v domovech s pečovatelskou službou, které pandemie v zemi silně zasáhla.
Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při páteční videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše 2 % svého HDP. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Podnikatel Jan Petrof, který se narodil 10. května 1940, je pokračovatelem díla svých předků, kteří se proslavili výrobou klavírů stejnojmenné značky. Podařilo se mu získat zpět minulým režimem znárodněnou rodinnou firmu a postupně ji vrátit na pozici předního evropského výrobce klavírů.
První klavír královéhradeckého výrobce pian Petrof spatřil světlo světa v roce 1864. Postavil ho zakladatel firmy a podnikatelské dynastie Antonín Petrof. Po jeho smrti v roce 1915 v díle pokračovali jeho synové. V roce 1948 byla továrna znárodněna. Do rukou původních vlastníků se začala společnost složitě navracet po roce 1989.
Jan Petrof, pravnuk zakladatele rodinné firmy Antonína Petrofa, vystudoval střední stavební průmyslovou školu a později při zaměstnání Vysokou školu ekonomickou. Po roce 1989 jako jediný ze šesti dědiců původního podniku předložil privatizační projekt. V roce 1991 zaujal místo obchodního ředitele firmy Petrof a téměř osm let mu trvalo, než plně ovládl celou firmu.
V restituci rodině Petrofů stát vrátil pouhá čtyři procenta firmy, zbytek musela koupit. Plně do rukou Petrofů přešla továrna až v roce 2001. V roce 2004 na postu prezidenta a jednatele firmy Jana Petrofa vystřídala jeho dcera Zuzana Ceralová Petrofová, která firmu vede i v současnosti.
Jan Petrof je nositelem řady ocenění včetně medaile Za zásluhy III. stupně udělenou v roce 2008 tehdejším prezidentem Václavem Klausem. V listopadu 2018 převzal čestný doktorát v oboru management a Zlatou medaili Univerzity Hradec Králové.
Hradecká firma ročně vyrobí do 2 000 nástrojů s logem Petrof, které vyváží do více než 60 zemí světa, nejvíce jich míří do Číny, kde piana a klavíry také vyrábí. Obrat firmy Petrof v loňském roce dosáhl téměř 308 milionů korun. Letos ale kvůli pandemii koronaviru omezila výrobu a za celý rok odhaduje snížení plánovaného prodeje o 40-50 %. Zhruba dvě třetiny ze zhruba 240 zaměstnanců jsou od začátku dubna doma za 70 % mzdy. Přibližně 20 lidí společnost musela postupně v březnu a dubnu propustit.