25. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Sazby vs. inflace aneb Hledá se největší tržní riziko roku 2021
Jak světové burzy začaly nový týden, proč nejsou britské firmy nadšené z brexitu, které země zablokovaly rozpočet EU a jak to bude s úplatky ve Švýcarsku? I to musíte v úterý vědět.
Informace o vysoké účinnosti připravované vakcíny od společnosti Moderna v úvodu týdne podpořily náladu na akciových trzích. Indexy Dow a S&P 500 tak vylepšily zavírací historická maxima. Index Dow se zvýšil o 1,60 % na 29 950,44 bodu, S&P 500 posunul zavírací rekord o 1,16 % na 3 626,91 bodu a Nasdaq Composite přidal 0,80 % na 11 924,13 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,81 % na 22,45 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o půl bazického bodu na 0,911 %. Ceny ropy se zvýšily zhruba o 3 %, zlato a stříbro uzavřely mírně nad nulou a nejsledovanější kryptoměny výrazně posílily (bitcoin +5,8 %, ethereum +3,9 %).
Akcie na západoevropských trzích v pondělí opět zpevnily po informaci o tom, že nová vakcína společnosti Moderna ve třetí fázi testování vykázala úspěšnost 94,5 %. Panevropský index STOXX Europe 600 v pondělí vzrostl o 1,18 % na 389,74 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 1,66 % na 6 421,29 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,70 % na 5 471,48 bodu a německý DAX posílil o 047 % na 13 138,61 bodu.
Pražská burza pošesté po sobě vzrostla a index PX zakončil pondělní obchodování nejvýše za téměř čtyři měsíce. Přidal 2,55 % na 934,75 bodu. Silně rostly akcie bank a O2.
Úterní dopoledne bude patřit stavební výrobě v eurozóně a odpoledne se investoři v USA zaměří na maloobchodní tržby, indexy dovozních a vývozních cen, průmyslovou výrobu, podnikové zásoby nebo index cen nemovitostí od NAHB. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné Walmart nebo Home Depot. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Japonská ekonomika se vymanila z recese způsobené koronavirovou krizí. Ve třetím čtvrtletí přidala v přepočtu na celý rok 21,4 %, což je nejvíce od roku 1980, kdy se údaj začal zveřejňovat, a více, než se čekalo. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou v pondělí zveřejnila japonská vláda. Zotavily se vývoz i spotřeba.
Jen hrstka britských malých a středně velkých firem očekává, že by jim vystoupení Británie z Evropské unie mohlo přinést výhody. Zjistila to anketa poradenské společnosti South West Manufacturing Advisory Service mezi 400 výrobními podniky, ze které v pondělí citovala agentura DPA. Británie z EU vystoupila na konci letošního ledna, teprve koncem prosince ovšem vyprší přechodná fáze, kdy platila téměř stejná pravidla, jako když ve společenství ještě byla.
Organizace NOYB vedená rakouským aktivistou Maxem Schremsem předložila regulačním úřadům v Německu a ve Španělsku stížnosti, podle kterých americká společnost Apple porušuje pravidla Evropské unie, protože umožňuje sledování uživatelů telefonů iPhone bez jejich souhlasu.
Ziskovost evropských bank se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nevrátí dříve než v roce 2022. Předpověděl to v pondělí podle agentury DPA viceprezident Evropské centrální banky Luis de Guindos. Upozornil rovněž, že pandemie covidu-19 vytváří tlak na urychlení restrukturalizace evropského bankovního sektoru.
Maďarsko a Polsko zablokovaly při pondělním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období let 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci v objemu 750 miliard eur, tak sedmiletý unijní rozpočet téměř 1,1 bilionu eur.
Největší italská platební společnost Nexi se dohodla na fúzi s dánským konkurentem Nets za 7,8 miliardy eur. Spojením vznikne největší platební skupina v Evropě, oznámily v pondělí firmy. Pro Nexi je to druhé spojení za šest týdnů, předtím oznámila koupi svého domácího konkurenta SIA za 4,6 miliardy eur.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Švýcarské podniky si již nebudou moci snižovat daňový základ o úplatky poskytnuté soukromým osobám. Oznámila to švýcarská vláda. Příslušná úprava daňových zákonů vstoupí v platnost začátkem roku 2022, napsala agentura Reuters.
Jako odečitatelnou položku již podle této úpravy nebude možné uplatňovat žádné náklady související s financováním kriminálních aktivit. Firmy si však ve výjimečných případech budou moci nadále snižovat daňový základ o pokuty zaplacené v zahraničí.
Švýcarsko upozornilo, že jakmile změny vstoupí v platnost, vyhoví země doporučením mezinárodního Finančního akčního výboru, jehož úkolem je podporovat boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Švýcarsko v uplynulých dvou desetiletích pouze váhavě zavádělo opatření proti korupci, včetně kriminalizace úplatků pro zahraniční veřejné činitele. V roce 2001 zakázalo firmám odečítat úplatky pro veřejné činitele z daňového základu.
Kroky proti uplácení soukromých osob zbrzdil odpor ze strany některých politických stran. Tyto úplatky jsou nyní postihnutelné pouze v případech, kdy narušují hospodářskou soutěž, napsala agentura Reuters.