Co musíte ráno vědět (23. prosince)

Jak trhy zakončily uplynulý týden, co nového okolo ruského plynu a jak se nepokoje v Libanonu podepisují na turistickém ruchu v zemi? I to by vás zkraje týdne mohlo zajímat.

1. Americké akcie v pátek opět přepisovaly historii

Americké akcie v pátek pokračovaly v posilování díky optimismu ohledně obchodních vztahů mezi Washingtonem a Pekingem i ohledně vývoje ekonomiky USA. Index S&P 500 se na nové rekordní maximum vyšplhal již posedmé v řadě. Index Dow si připsal 0,28 % na nové zavírací maximum 28 455,09 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,49 % na nové zavírací maximum 3 221,22 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,42 % na nové zavírací maximum 8 924,96 bodu. Index volatility VIX stoupl o 0,08 % na 12,51 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se mírně snížil na 1,92 %. Za celý týden Dow stoupl o 1,14 %, S&P 500 se zvýšil o 1,65 % a Nasdaq Composite přidal 2,18 %.

Týden na trzích podle burzovních grafů: Série rekordů se natahuje, americké akcie září
Růstová party na americkém trhu pokračuje, index S&P 500 po řadě nových maxim zakončil týden silnější o 1,65 %.

2. Evropské akcie v pátek zdražily, za celý týden zpevnily zhruba o procento a půl

Evropské akcie zakončily páteční obchodování v pozitivním pásmu, když se na trzích udržela pozitivní nálada po čtvrtečních slovech amerického ministra financí Stevena Mnuchina, že první fáze obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou bude podpisem uzavřena během ledna. Regionální index STOXX Europe 600 posílil o 0,8 % na 418,4 bodu, za celý týden pak vzrostl o 1,55 %. Britský FTSE 100 získal 0,11 % na 7 582,48 bodu (týden: +3,11 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,82 % na 6 021,53 bodu (týden: +1,73 %) a německý DAX zpevnil o 0,81 % na 13 318,9 bodu (týden: +0,27 %).

Daně, investice a pravidla aneb Co čekat od nové Evropské komise?
Letos na podzim posvětil vstup nově jmenované Evropské komise do jejího pětiletého výkonného období Evropský parlament doslova v předvečer adventu. Po nebývale vypjatém a nepřímočarém slyšení nových kandidátů na komisaře, zvláště v případě nominantů z Francie, Rumunska či Maďarska. Jaký dárek naopak nadělí nová evropská exekutiva unijnímu pracovnímu programu a jeho strategii?

3. Pražská burza v pátek uzavřela v mínusu, za celý týden ale zpevnila o 1,4 %

Pražská burza zakončila páteční obchodování v červených číslech, index PX klesl o 0,26 % na 1 108,3 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Monety Money Bank (-1,64 %) a O2 Czech Republic (-1,71 %). Objem obchodů byl s necelými 906 miliony korun výrazně nadprůměrný. Proti trendu šla Komerční banka, která byla nejobchodovanějším titulem a připsala si 0,93 %. Zdražily i cenné papíry Stock Spirits (+1,64 %). Nedařilo se naopak CME (-0,97 %), ČEZ (-0,98 %) či Avastu (-0,72 %). Za celý týden pražská burza stoupla o 1,4 %.

Česká koruna: Copak se to (ne)děje před koncem roku?
Česká národní banka v prosinci ponechala měnovou politiku beze změny, což nebylo žádné překvapení. I tak se ve středu na grafu kurzu EUR/CZK dal vysledovat výrazný pohyb, ovšem směrem ke slabší české měně. Možné důvody vysvětluje ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

4. Očekávané události

V pondělí vyjdou index výrobních cen ve Španělsku, zápis z jednání ruské centrální banky a v USA index aktivity chicagského Fedu, prodeje nových domů a objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Očekávané výsledky světových firem v týdnech od 23. a 30. prosince
Které světové firmy představí výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v týdnech od 23. a 30. prosince a jaké zisky v rámci indexů S&P 500 a STOXX Europe 600 a od jednotlivých společností očekávají analytici oslovení agenturami Bloomberg a Refinitiv?

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Růst ekonomiky USA v třetím čtvrtletí podle finální zprávy zrychlil na 2,1 %

Tempo růstu americké ekonomiky v třetím čtvrtletí stouplo v celoročním přepočtu na 2,1 % z 2 % v druhém kvartálu. V konečné zprávě to v pátek uvedlo americké ministerstvo obchodu. Předběžný odhad z konce října uváděl, že ekonomika mírně zpomalila, a to na 1,9 %. Ministerstvo ho ale v listopadu zpřesnilo na nynějších 2,1 %. Americká ekonomika si na konci roku udržuje solidní tempo růstu, k němuž přispívá příznivá situace na trhu práce, uvedla agentura Reuters.

Britská ekonomika přidala 0,4 procenta, překonala odhady
Britský hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí stoupl ve srovnání s druhým kvartálem o 0,4 procenta. Oznámil to v pátek britský statistický úřad ve své konečné zprávě. Upravil tak svůj odhad růstu ekonomiky z listopadu, který ještě udával hodnotu jen 0,3 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že úřad ponechá údaj beze změny.

6. Akcie Avastu budou od pondělí zastoupeny v indexu STOXX Europe 600

Od pondělí 23. prosince začne platit nové složení několika evropských akciových indexů, konkrétně indexů skupiny FTSE Russell, indexu STOXX Europe 600, regionálních indexů CECE a domácího indexu PX. Změna vah fakticky proběhla během pátečního obchodování, hlavně v závěrečné aukci. Z titulů na pražské burze se změny přímo týkají akcií Avastu, které jsou nově zařazeny do panevropského indexu STOXX Europe 600. Přímé změny v indexu CECE se tentokrát titulů na pražské burze netýkají a projeví se jen nepřímé dopady změny vah.

7. ČNB: Přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČR a eurozóny

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně odstup České republiky od průměru eurozóny zůstává značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

8. Trump podepsal zákon o sankcích kvůli plynovodu Nord Stream 2

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Ten má přivádět plyn z Ruska do Německa a Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal. Moskva Trumpův krok v sobotu odsoudila a uvedla, že Spojené státy brání ostatním zemím v rozvoji vlastní ekonomiky. Německý ministr financí Olaf Scholz pak sankce označil za vměšování do vnitřních záležitostí Německa i Evropy, uvedla agentura Reuters.

9. Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy USD, vyřeší spor o tranzit plynu

Ruská plynárenská společnost Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy dolarů, a vyřeší tak vleklý spor o tranzit plynu, kterým se zabývala arbitráž ve Stockholmu. Gazprom v pátek se zástupci Ukrajiny podepsal protokol o pětiletém pokračování tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území dál do Evropy. Smlouva podle Gazpromu také předpokládá, že Ukrajina stáhne veškeré zbylé žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.

10. Facebook vyšetřuje údajné zveřejnění údajů o uživatelích

Americká internetová společnost Facebook vyšetřuje zprávy o tom, že se na internetu objevila volně dostupná databáze obsahující údaje o více než 267 milionech uživatelů její sociální sítě. Informuje o tom list Financial Times.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Nepokoje v Libanonu si vybírají daň na turistickém sektoru

Bezprecedentní hospodářská krize v Libanonu si vybírá daň v sektoru pohostinství, který je pilířem tamní ekonomiky. Stovky restaurací v posledních týdnech zavřely, zatímco obsazenost hotelů prudce klesla. Ředitel hotelové federace pro turismus Pierre Achkar tvrdí, že více než 150 000 majitelů hotelů, partnerů, zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků čelí v důsledku současné ekonomické krize okamžité hrozbě.

V posledních letech se mluvilo o tom, že malý blízkovýchodní stát směřuje k bankrotu, podobně jako Řecko v roce 2009. Podnikatelé ale tvrdí, že tíživou ekonomickou situaci začali opravdu pociťovat až v polovině října, kdy začaly protesty, jež vedly k uzavírání silnic a ke stávkám, což mělo negativní dopad na podniky.

"Přes noc nám obsazenost (v říjnu) spadla ze 100 % na 4 %. Listopad byl prvním měsícem po začátku nepokojů a my jsme skončili s obsazeností 10 %," řekl agentuře AP regionální zástupce ředitele hotelů Four Seasons Ramí Sájis.

Spouštěčem protestů byl původně návrh daňové reformy, hlavním důvodem nespokojenosti demonstrantů je ale 30 let trvající korupce a špatné hospodaření se státními prostředky ze strany vládnoucích politických elit.

Od roku 1997 udržovala libanonská centrální banka fixní směnný kurz 1 500 liber za americký dolar. Od propuknutí protestů však dolar posílil a strach z politické nestability vedl k tomu, že si více lidí vybralo peníze z bank. To vyvolalo nejhorší finanční krizi od občanské války v letech 1975-1990. Dolary do země často přinášeli bohatí investoři, kteří díky vysokým úrokům ukládali velké částky. Dolary se tak v zemi platilo podobně jako libanonskými librami. Místní banky ale zavedly bezprecedentní omezení pro pohyb kapitálu, což ekonomické podmínky ještě zhoršilo. Pro podniky tak bylo obtížnější převádět mzdy zaměstnancům.

Růst cen v Libanonu přinutil majitele mnoha podniků snižovat mzdy nebo zaměstnancům platit v libanonských librách místo v dolarech. "Máme tady hodně cizinců a nemůžeme jim platit v amerických dolarech, takže tím hodně trpí. Zároveň se snížilo spropitné," uvedl vedoucí japonské sushi restaurace Kampai Henri Faráh. V uplynulých dvou měsících podnik přišel o 50 % tržeb.

Nynější situace je odlišná od let 2009-2011, kdy sektor pohostinství v Libanonu zažíval boom a počet turistů rapidně rostl, uvedl prezident libanonského sdružení majitelů restaurací, kaváren, nočních klubů a pekáren Tony Ramí.

K oslabení libanonské ekonomiky od té doby přispěla také regionální nestabilita způsobená válkou v sousední Sýrii či napjaté vztahy se státy Perského zálivu, které opakovaně zakázaly svým občanům do Libanonu jezdit. V sektoru pohostinství bylo v září v Libanonu zavřeno 130 podniků, v říjnu 135 a v listopadu 200, uvedl Ramí.

Prosinec bývá pro turistický sektor v Libanonu příznivý zejména díky svátkům. Mnozí Libanonci žijící v zahraničí, kteří se tou dobou často vracejí do vlasti, ale teď kvůli nepokojům své plány mění. Hotelové sítě působící v Libanonu, jako například Sheraton či Four Seasons, začaly posílat část svých zaměstnanců do jiných hotelů v regionu, kde jsou nižší náklady.

Restaurace v Libanonu v uplynulých týdnech mezitím podle sdružení majitelů restauračních zařízení zaznamenaly 70% pokles tržeb. Dražších a středně drahých restaurací se tato krize dotkla nejvíce, levnější podniky mají zatím nejmenší propad tržeb, mimo jiné proto, že často nabízejí rozvoz jídel.

Musíte vědět
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
25. 2. 2021 12:31
Dominik Stroukal: Kdo chce těžit z výhod bitcoinu, nesmí se bát propadů o desítky procent
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Volatilita
Přestat sledovat