Bezprecedentní hospodářská krize v Libanonu si vybírá daň v sektoru pohostinství, který je pilířem tamní ekonomiky. Stovky restaurací v posledních týdnech zavřely, zatímco obsazenost hotelů prudce klesla. Ředitel hotelové federace pro turismus Pierre Achkar tvrdí, že více než 150 000 majitelů hotelů, partnerů, zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků čelí v důsledku současné ekonomické krize okamžité hrozbě.
V posledních letech se mluvilo o tom, že malý blízkovýchodní stát směřuje k bankrotu, podobně jako Řecko v roce 2009. Podnikatelé ale tvrdí, že tíživou ekonomickou situaci začali opravdu pociťovat až v polovině října, kdy začaly protesty, jež vedly k uzavírání silnic a ke stávkám, což mělo negativní dopad na podniky.
"Přes noc nám obsazenost (v říjnu) spadla ze 100 % na 4 %. Listopad byl prvním měsícem po začátku nepokojů a my jsme skončili s obsazeností 10 %," řekl agentuře AP regionální zástupce ředitele hotelů Four Seasons Ramí Sájis.
Spouštěčem protestů byl původně návrh daňové reformy, hlavním důvodem nespokojenosti demonstrantů je ale 30 let trvající korupce a špatné hospodaření se státními prostředky ze strany vládnoucích politických elit.
Od roku 1997 udržovala libanonská centrální banka fixní směnný kurz 1 500 liber za americký dolar. Od propuknutí protestů však dolar posílil a strach z politické nestability vedl k tomu, že si více lidí vybralo peníze z bank. To vyvolalo nejhorší finanční krizi od občanské války v letech 1975-1990. Dolary do země často přinášeli bohatí investoři, kteří díky vysokým úrokům ukládali velké částky. Dolary se tak v zemi platilo podobně jako libanonskými librami. Místní banky ale zavedly bezprecedentní omezení pro pohyb kapitálu, což ekonomické podmínky ještě zhoršilo. Pro podniky tak bylo obtížnější převádět mzdy zaměstnancům.
Růst cen v Libanonu přinutil majitele mnoha podniků snižovat mzdy nebo zaměstnancům platit v libanonských librách místo v dolarech. "Máme tady hodně cizinců a nemůžeme jim platit v amerických dolarech, takže tím hodně trpí. Zároveň se snížilo spropitné," uvedl vedoucí japonské sushi restaurace Kampai Henri Faráh. V uplynulých dvou měsících podnik přišel o 50 % tržeb.
Nynější situace je odlišná od let 2009-2011, kdy sektor pohostinství v Libanonu zažíval boom a počet turistů rapidně rostl, uvedl prezident libanonského sdružení majitelů restaurací, kaváren, nočních klubů a pekáren Tony Ramí.
K oslabení libanonské ekonomiky od té doby přispěla také regionální nestabilita způsobená válkou v sousední Sýrii či napjaté vztahy se státy Perského zálivu, které opakovaně zakázaly svým občanům do Libanonu jezdit. V sektoru pohostinství bylo v září v Libanonu zavřeno 130 podniků, v říjnu 135 a v listopadu 200, uvedl Ramí.
Prosinec bývá pro turistický sektor v Libanonu příznivý zejména díky svátkům. Mnozí Libanonci žijící v zahraničí, kteří se tou dobou často vracejí do vlasti, ale teď kvůli nepokojům své plány mění. Hotelové sítě působící v Libanonu, jako například Sheraton či Four Seasons, začaly posílat část svých zaměstnanců do jiných hotelů v regionu, kde jsou nižší náklady.
Restaurace v Libanonu v uplynulých týdnech mezitím podle sdružení majitelů restauračních zařízení zaznamenaly 70% pokles tržeb. Dražších a středně drahých restaurací se tato krize dotkla nejvíce, levnější podniky mají zatím nejmenší propad tržeb, mimo jiné proto, že často nabízejí rozvoz jídel.