Co musíte ráno vědět (26. června)
Jak zakončily uplynulý týden světové trhy, jak hodnotí globální ekonomiku Banka pro mezinárodní platby a jak dlouho s námi už jsou bankomaty? To vše musíte ráno vědět.

1. Americké akcie zakončily mírně růstový týden pátečním posílením, energetický sektor přerušil sérii poklesů
Akcie na burze v New Yorku v pátek vesměs zpevnily. Index Nasdaq Composite zaznamenal první týdenní zisk za tři týdny díky ziskům technologických titulů, celému trhu v závěru týdne pomohl vzestup cen ropy. Index Dow v závěru páteční seance klesl o 0,01 % na 21 394,76 bodu, S&P 500 zpevnil o 0,16 % na 2 438,30 bodu a Nasdaq Composite vzrostl o 0,46 % a uzavřel na 6 265,25 bodu. Páteční seanci zakončily v nepatrném mínusu sektory veřejných služeb, telekomunikací a financí, zbytek trhu posiloval v čele s odvětvími energetiky, technologií a základních materiálů. Index volatility VIX klesl o 4,39 % na 10,02 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o necelý bazický bod na 2,1423 %. Okolo 23.00 SELČ posiloval bitcoin podle coindesk.com o 0,88 % na 2 764,93 USD a ethereum zpevňovalo o 3,7 % na 325,94 USD. Za celý týden se Dow zvýšil o 0,05 %, S&P 500 zpevnil o 0,21 % a Nasdaq Composite stoupl o 1,84 %.
2. Evropské burzy v pátek uzavřely v červených číslech, za celý týden ztratily zhruba čtvrt procenta
Evropské akciové trhy v pátek klesly, když investory nadále znervózňovaly nízké ceny ropy. Nepotěšily je ani zveřejněné indexy nákupních manažerů. Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,23 % na 387,62 bodu, za celý týden ztratil 0,25 %. Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,2 % na 7 424,13 bodu (za celý týden -0,43 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,3 % na 5 266,12 bodu (za celý týden +0,05 %) a německý DAX odevzdal 0,47 % na 12 733,41 bodu (za celý týden -0,15 %).
3. Pražská burza v pátek klesla, za celý týden ztratila procento
Pražská burza v pátek počtvrté v řadě uzavřela v červených číslech, když index PX odepsal 0,77 % na 980,68 bodu. Dolů trh táhly finanční tituly, solidní zisk zaznamenal pouze operátor O2 Czech Republic. Objem obchodů byl se 755 miliony korun nadprůměrný. Nejobchodovanější byly v pátek cenné papíry energetické skupiny ČEZ, které se naposledy obchodovaly s nárokem na hrubou dividendu 33 Kč na akcii. Seanci uzavřely se ztrátou 0,91 % na 434 Kč. Páteční pokles energetického gigantu se podle analytika z České spořitelny Pavla Smolíka nijak nevymykal situaci v celém evropském sektoru utilit. "Nepomohla ani zpráva o výplatě mimořádné dividendy RWE. Společnost plánuje vyplatit 1 euro na akcii v důsledku zrušení daně z jaderného paliva," dodal analytik. Za celý týden akcie na pražské burze přišly o 1 %. Nejvíce klesajícím titulem týdne byl ČEZ, který ztratil 3,2 %. Někteří investoři byli zklamaní z toho, že akcionáři schválili hrubou dividendu jen 33 Kč na akcii. Naopak nejvíce rostoucím titulem byl operátor O2 Czech Republic, který posílil o 3,5 %.
4. Očekávané události
V portugalské Sintře se na fóru pořádaném Evropskou centrální bankou sejde mnoho významných tváří měnové politiky v čele s Mariem Draghim, Haruhikem Kurodou nebo třeba Benem Bernankem. Z ekonomických dat budou nejvýznamnější index podnikatelské nálady Ifo v Německu a počty objednávek zboží dlouhodobé spotřeby v USA. Poprvé bez nároku na hrubou dividendu 33 Kč se bude obchodovat s akciemi společnosti ČEZ. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Růst světové ekonomiky se podle mezinárodní banky vrací k normálu
Růst světové ekonomiky se zrychluje a letos jeho tempo po mnoha letech útlumu dosáhne dlouhodobého průměru 3,5 %. Centrální banky nejvýznamnějších ekonomik světa by proto měly začít s normalizací současné velmi uvolněné měnové politiky a zvyšovat úrokové sazby. Ve své výroční zprávě to uvedla Banka pro mezinárodní platby (BIS), která jako "centrální banka světových centrálních bank" dohlíží na finanční stabilitu ve světě.
6. Itálii přijde pomoc při likvidací dvou bank na 17 miliard eur. Výsměch bankovní unii, komentuje to Bloomberg
Itálie na spořádanou likvidaci dvou krachujících regionálních bank z Benátska uvolní okamžitě 5,2 miliardy eur. Celkové náklady operace pro italský stát však mohou dosáhnout až 17 miliard eur, oznámil po nedělním mimořádném zasedání vlády premiér Paolo Gentiloni. Instituce Veneto Banca a Banca Popolare di Vicenza převezme od pondělí přední italský bankovní dům Intesa Sanpaolo a obě banky zůstanou díky tomu otevřené, ujistil Italy ministr hospodářství Pier Carlo Padoan.
7. Přírodní katastrofy loni globálně způsobily největší škody od roku 2012
Přírodní katastrofy způsobily loni ve světě celkové ekonomické škody za 175 miliard dolarů. Pojištěné škody činily 54 miliard dolarů. Obě částky jsou nejvyšší od roku 2012. Údaje přední světové zajišťovny Swiss Re zveřejnil odborný server opojisteni.cz.
8. Ceny bytů v Česku od začátku roku do konce května vzrostly o 6,7 %
Ceny bytů v Česku od začátku letošního roku do konce května vzrostly v průměru o 6,7 % na 28 619 korun za metr čtvereční. Nejvíce byty zdražily v Libereckém kraji (o 17,6 %), naopak v Královéhradeckém kraji o 3,2 % zlevnily. Vyplývá to z údajů aplikace cemap.cz, které má ČTK k dispozici. Aplikace vychází z tržních cen nabídek inzercí realitních serverů. Porovnává zhruba 135 000 bytů v bytových domech v soukromém vlastnictví.
9. Tržby za diamantové klenoty stouply ve světě na 1,9 bilionu Kč ročně
Celosvětový zájem o diamantové šperky se čtyři roky po sobě drží na historických maximech s tržbami kolem 80 miliard dolarů za rok. V letech 2009 až 2016 rostly ročně tržby v průměru o 3,1 %. Vyplývá to ze studie těžařské společnosti De Beers. Útrata Čechů za diamantové klenoty podle odhadu největšího českého klenotnictví ALO diamonds v posledních letech roste o téměř čtvrtinu ročně.
10. Moody's zlepšila Řecku úvěrový rating o jeden stupeň
Mezinárodní ratingová agentura Moody's zlepšila v závěru týdne dlouhodobé hodnocení devizových závazků Řecka o jeden stupeň na Caa2. Reagovala tím na to, že eurozóna nechala uvolnit Aténám další peníze ze záchranného programu.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Předobrazem bankomatu byl automat na čokoládu
První bankomat na světě instalovala před 50 lety, konkrétně 27. června 1967, britská Barclays Bank v Londýně. Vůbec první "bankomat" na světě ale vymyslel Armén žijící v Americe Luther George Simjan, který svůj mechanický přístroj instaloval již v roce 1939 v New Yorku. Veřejnost však o něj neměla zájem, a tak byl po půl roce zrušen. Simjan si však nechal zaregistrovat na 20 patentů týkajících se fungování bankomatů včetně názvu (ATM = Automated Teller Machine), které se používají do současnosti.
Myšlenku bankomatu znovu oživil o 28 let později Skot John Shepherd-Barron, kterému vadila omezená otevírací doba bank a nemožnost vybrat si kdykoli peníze. U svého vynálezu vycházel "z představy automatu na čokoládové tyčinky, jen čokoládu nahradil penězi". Nový bankomat spatřil světlo světa 27. června 1967 v pobočce Barclays Bank v severním Londýně. Automat tehdy vydával jednu desetilibrovou bankovku po vložení děrného štítku a PIN kódu. Pro větší částky se muselo použít více štítků. Přístroj už ale zobrazoval pomocí otočného válce pokyny "vložte kartu", "zadejte svůj PIN" či "odeberte peníze", tedy podobné jako dnes.
Shepherd-Barron tvrdil, že původně uvažoval o šestimístném PIN kódu. Rozhodnutí však změnil poté, co si jeho manželka stěžovala, že šest čísel je příliš mnoho na zapamatování. "Přes kuchyňský stůl mi řekla, že si dokáže zapamatovat jen čtyři čísla. Takže díky ní se čtyři čísla stala světovým standardem," řekl Shepherd-Barron.
Jeho bankomat už širší veřejnost přivítala s nadšením a počet přístrojů rychle narůstal. Další bankomaty byly brzy instalovány i ve Francii, Švédsku a Švýcarsku. Posléze byly bankomaty zařazeny mezi 100 nejvýznamnějších vynálezů 20. století. V roce 2005 Shepherd-Barron obdržel za své zásluhy Řád britského impéria.
V USA, kde si rovněž nárokují vynález bankomatu, byl první přístroj od pokusu Luthera Simjana zprovozněn v roce 1969 v pobočce Chemical Bank v newyorském Rockefellerově centru. Američané jako první přišli s plastovou kartou s magnetickým proužkem. Tyto karty pak od roku 1971 ovládly svět bankomatů a bezhotovostního placení.