19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Jak začaly týden akcie v Evropě a na Wall Street, kolik peněz ČEZ rozdělí mezi akcionáře, jak se německá vláda staví k podpoře ekonomiky ze strany ECB a jak je možné, že v USA dostávají podporu kvůli pandemii i zemřelí? To vše musíte ráno vědět.
Americké akcie zakončily pondělní seanci v zelených číslech, investoři očekávají, že ekonomika ožije v reakci na stimuly ze strany vlády a Fedu. Index S&P 500 smazal červnové ztráty a blíží se největšímu procentnímu růstu za čtvrtletí od roku 1998. Index Dow se zvýšil o 2,32 % na 25 595,80 bodu, širší S&P 500 posílil o 1,47 % na 3 053,24 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite stoupl o 1,20 % na 9 874,15 bodu. Index volatility VIX spadl o 8,49 % na 31,78 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o jeden a půl bazického bodu na 0,625 %.
Akcie na západoevropských trzích po špatném začátku nakonec v pondělí skončily v plusu. Pomohly jim informace o prodeji léku remdesivir od firmy Gilead Sciences. Ztrátu zaznamenaly tituly v energetickém sektoru kvůli poklesu cen ropy. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,44 % na 359,89 bodu, britský benchmark FTSE 100 vzrostl o 1,08 % na 6 225,77 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,73 % na 4 945,46 bodu a německý DAX skončil se ziskem 1,18 % na 12 232,12 bodu.
Pražská burza v úvodu týdne posílila, index PX v pondělí stoupl o 0,41 % na 924,68 bodu. Nahoru ho táhly především Erste Group Bank, jejíž akcie si polepšily o více než dvě procenta, Komerční banka a ČEZ. Naopak se nedařilo akciím technologické společnosti Avast, pojišťovny VIG či mediální CME.
V úterý zaujmou japonská a korejská průmyslová výroba a čínské indexy nákupních manažerů. V Evropě budou podstatné britský a španělský HDP a také francouzská a celoevropská inflace a ve Spojených státech investoři budou hodnotit index cen domů a spotřebitelskou důvěru. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Energetická skupina ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun na akcii před zdaněním. V pondělí o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 2. červenec.
Německá vláda podpořila stimulační program Evropské centrální banky (ECB), německá centrální banka se na něm podle ministra financí Olafa Scholze může nadále podílet. Informovala o tom v pondělí agentura AFP. Berlín se tak snaží vyřešit námitku německého ústavního soudu, který dal minulý měsíc ECB tři měsíce na to, aby vysvětlila přiměřenost svého programu nákupu dluhopisů, jinak se jej Deutsche Bundesbank nebude moci dále účastnit.
Mnichovský soud jmenoval insolvenčního správce německé finanční společnosti Wirecard, která se v důsledku účetního skandálu dostala do existenčních potíží. Firma vyhlásila insolvenci minulý týden, krátce poté, co se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur, které vykazovala v účetnictví.
Známky hospodářského oživení v eurozóně i v celé Evropské unii posilují. Ukazatele důvěry za červen vykázaly dosud nejprudší nárůst, očekáváním ale nedostály. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Evropská komise.
Piloti a zkušební posádka amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) v pondělí zahájili první z testovacích letů Boeingu 737 MAX. Potvrdil to úřad FAA. Americký výrobce letecké techniky Boeing usiluje o novou certifikaci stroje. Letadla 737 MAX, až do loňska nejprodávanější model Boeingu, byla loni na jaře kvůli dvěma tragickým nehodách vyřazena z provozu. Testování má trvat tři dny.
Společnost Chesapeake Energy, průkopník těžby ropy a plynu z břidlic, požádala o soudní ochranu před věřiteli. Firma se tak stala největším těžařem ropy a plynu, který za posledních několik let vyhlásil bankrot. Problémy firmě způsobil vysoký dluh a dopady pandemie nemoci covid-19 na energetický trh.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Dělení peněz v rámci finanční pomoci kvůli pandemii covidu-19 probíhá v různých zemích odlišně. Někde, jako například u nás, to kvůli byrokracii většinou vázne, jinde, jako třeba v USA, zase pomoc dostane prakticky každý, kdo o ni požádá, ale nedostatečná kontrola nahrává podvodníkům.
Ministerstvo financí v USA v rámci pomocných programů už vyplatilo 160 milionů přímých plateb v hodnotě 269 miliard dolarů, z této sumy ovšem více než 1,4 miliardy dolarů zaslalo zemřelým. Jelikož se nekontrolovaly záznamy o úmrtích, dostali peníze i ti, kteří je už nebudou potřebovat.
Kontrolní mechanismy zkrátka selhaly, protože důležitější byla rychlost schvalování ve velkých počtech. Inspektoři, kteří platby kontrolují, pak nevylučují ani pokusy o podvod.