23. 1. 2021 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Jak se v pondělí obchodovalo v Evropě a ve Spojených státech, jaké byly v lednu podmínky v českém zpracovatelském sektoru a jak vysoké škody loni způsobily přírodní katastrofy? To vše musíte ráno vědět.
Americké akcie v úvodu týdne zpevnily, mimo jiné díky překvapivě příznivým údajům o vývoji zpracovatelského průmyslu USA a zájmu investorů o technologické tituly. Akciový trh se zotavuje z výprodeje, který zažil minulý týden v důsledku obav z koronaviru šířícího se z Číny. Index Dow se zvýšil o 0,51 % na 28 399,81 bodu, širší S&P 500 narostl o 0,73 % na 3 248,92 bodu a technologický index Nasdaq Composite zpevnil o 1,34 % na 9 273,40 bodu. Index volatility VIX klesl o 4,62 % na 17,97 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů se zvedl o dva bazické body na 1,53 %. Ceny ropy spadly o 3-4 %, o procento až dvě klesly o dolarové ceny zlata a stříbra a nejsledovanější kryptoměny odepsaly okolo procenta.
Evropské akciové trhy zakončily pondělní obchodování v pozitivním pásmu, když investoři nadále monitorovali zprávy týkající se šíření koronaviru a vyhodnocovali indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Regionální index STOXX Europe 600 posílil o 0,25 % na 411,75 bodu, britský FTSE 100 získal 0,55 % na 7 326,31 bodu, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,45 % na 5 832,51 bodu a německý DAX vzrostl o 0,49 % na 13 045,19 bodu. Dařilo se zejména technologickému sektoru, jenž si připsal více než 1,5 %, proti trendu naopak šla odvětví základních zdrojů a ropy a zemního plynu.
Pražská burza zakončila pondělní obchodování v zelených číslech, index PX zpevnil o 1,18 % na 1 085,15 bodu. Dařilo se zejména Avastu, jehož akcie zdražily o 3,91 % na 133 Kč, a částečně se tak oklepaly z propadu z minulého týdne. Objem obchodů byl s necelými 353 miliony korun podprůměrný.
V úterý evropský statistický úřad Eurostat zveřejní výrobní inflaci v eurozóně, Itálie se pochlubí indexem spotřebitelských cen a ve Spojeném království vyjde index nákupních manažerů ve stavebnictví. Spojené státy na trh pošlou údaje o továrních zakázkách a index ekonomického optimismu. Australská centrální banka bude rozhodovat o nastavení měnové politiky, sazby by ale podle odhadů analytiků měly zůstat beze změny. Výsledky hospodaření budou reportovat například společnosti ConocoPhillips, Centene, Ford Motor, Walt Disney, Snap, BP či Pandora. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v předchozích měsících. PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, stoupl v lednu na 45,2 bodu z prosincových 43,6 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
Irská letecká společnost Ryanair je zpět v zisku, za třetí finanční čtvrtletí vytvořila zisk po zdanění 87,8 milionu eur. Největší nízkonákladový letecký dopravce v Evropě zároveň oznámil, že kvůli váznoucím dodávkám letadel Boeing 737 MAX bude muset o dva roky odložit svůj dlouhodobý cíl přepravovat 200 milionů lidí ročně. Předloňský třetí kvartál měl Ryanair ztrátu 66,1 milionu eur, teď k lepším výsledkům přispěl obchodně úspěšnější závěr roku.
Ruská ekonomika loni podle předběžných údajů vzrostla o 1,3 %. Výrazně tak zpomalila z 2,5 % v předchozím roce, ukázaly v pondělí údaje ruského statistického úřadu Rosstat. Výsledek ale mírně překonal očekávání analytiků. Ti v anketě agentury Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt vzroste o 1,2 %, ruská centrální banka pak čekala růst maximálně o 1,3 %.
Japonská automobilka Toyota Motor a japonský výrobce elektroniky Panasonic založí společný podnik, který bude od letošního dubna vyvíjet baterie do elektrických vozů. Nová společnost nazvaná Prime Planet Energy and Solutions bude vyrábět prizmatické baterie, tedy hranaté, které budou moci využít všechny automobilky, nejen Toyota. Společný podnik zaměstná asi 5 000 lidí, Toyota v něm bude mít 51% podíl a Panasonic zbytek.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu ve schodku osm miliard korun. Loni v lednu rozpočet vykázal přebytek 8,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Státní rozpočet přitom za leden vykázal schodek poprvé od roku 2003, tehdy skončil rozpočet v deficitu 10,4 miliardy korun. Od té doby až do loňského roku byl v lednu státní rozpočet v přebytku.
Ekonomika Hongkongu loni poprvé za deset let klesla, na vině jsou hlavně násilné protivládní protesty a také cla, která byla zavedena kvůli obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou. Hrubý domácí produkt se podle předběžných údajů snížil o 1,2 %, oznámily v pondělí místní úřady. Analytici varují, že to nejhorší teprve přijde, protože ukončení protestů ve městě, které je pod čínskou správou, zatím nebylo oznámeno. Ekonomiku navíc ohrožuje epidemie onemocnění novým koronavirem v Číně.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Přírodní katastrofy loni na celém světě způsobily škody za 150 miliard dolarů. Vyplývá to ze zprávy německé zajišťovny Munich Re. Nejnákladnější byl v loňském roce tajfun Hagibis, který v Japonsku napáchal škody za 17 miliard dolarů.
I když celosvětová výše škod z celkem 820 přírodních katastrof zůstala na dlouhodobém průměru, výrazně klesl počet lidí, kteří při bouřích, hurikánech, záplavách nebo zemětřeseních přišli o život. V roce 2018 jich bylo 15 000, loni 9 000. Průměr za posledních 30 let přitom činí asi 52 000 obětí na životech.
"Je to vývoj, který jde proti trendu růstu počtu obyvatel. Svět se v tomto ohledu stal lepším," je přesvědčen Ernst Rauch z Munich Re. Přispívají k tomu podle něj mimo jiné výrazně lepší varovné systémy než v minulosti.
Nejhorší byl loni co do počtu obětí cyklón Idai, který si v Mosambiku a okolních státech podle zajišťovny vyžádal přes 1 000 lidských životů. Další stovky tisíc lidí přišly o střechu nad hlavou i o veškerý majetek.
Finančně nejhorší byl vedle tajfunu Hagibis tajfun Faxai, který zasáhl taktéž Japonsko a zapříčinil škody zhruba za devět miliard dolarů. V Severní Americe pak hurikán Dorian napáchal škody za 5,6 miliardy dolarů a v Evropě letní bouře za 2,5 miliardy USD.
Z celkových škod za 150 miliard dolarů jich bylo pojištěno necelých 35 %, tedy 52 miliard dolarů.