Co musíte ráno vědět (6. března)

Co budou jíst Britové při nejhorší podobě brexitu?

Žádný avokádový toast nebo banánové smoothie a zapomeňte na nastrouhaný čerstvý parmazán na těstovinách. Místo toho si zvykejte na mléko ke každému jídlu, chléb, jehněčí kotlety a hrášek. Hodně hrášku.

Jídla z domácí produkce podobná spíše stravě v průmyslové době jsou to, co by mohli Britové jíst v případě, že jejich země odejde z Evropské unie bez dohody, která by nastavila základní obchodní vztahy s dalšími státy. Británie významně spoléhá na dovoz a po staletí byla středem zemědělského obchodu. Je tak snadné zapomenout, jak by vypadala britská jídelní tabule ve světě, v němž se obchod s potravinami zastaví.

V této fázi je těžké předvídat, co by se mohlo stát. Britský parlament má nyní příležitost vyhnout se odchodu bez dohody nebo ho alespoň odložit. Ačkoli je vysoce nepravděpodobné, že se dovoz potravin zastaví úplně, obchody s potravinami a zemědělci se připravují na nejhorší. Pokud k tomu dojde, budou mít aspoň dostatek zásob masa a brambor, zapomeňte ale na zeleninu a ovoce pětkrát denně.

Země vyprodukuje zhruba 60 % vlastních potravin, populární potraviny však hypoteticky nemusí být dostupné. Agentura Bloomberg se proto podívala na to, jak by vypadaly regály v britských supermarketech ve světě bez obchodu.

Britové by se topili v mléku. Britské krávy vyprodukují týdně bezmála čtyři litry mléka na člověka a dostatek bude i vajíček. Zmizet by ale mohly jiné produkty, jako jsou například irské máslo nebo čedar. Zemědělci ze Severního Irska by nemohli posílat své mléko ke zpracování přes hranici a milovníci sýrů by se měli rozloučit s francouzským plísňovým brie a italským parmazánem.

Méně by bylo i zeleniny a ovoce. Většina ovoce a asi polovina zeleniny v Británii je z dovozu. Z britských farem by se ročně vyprodukovaly asi dva kilogramy jahod a zhruba 300 gramů malin na osobu. Z jídelníčku by zmizelo avokádo a osud banánů je nejistý.

Země naproti tomu vyprodukuje dostatek hrášku a většinu měsíců by byla dostupná i mrkev a řepa. Polovinu roku si lidé budou moci dopřát i brokolici, rajčata si ale budou muset ponechat pro zvláštní příležitosti. Britští zemědělci totiž vyprodukují asi jen pětinu rajčat, jež se prodávají v zemi po celý rok.

Dostatek bude v Británii masa, země patří k největším vývozcům masa i jehněčích kotlet. Země také ročně vyprodukuje zhruba 23 kilogramů kuřecího a 13 kilogramů hovězího i vepřového na osobu. To však zahrnuje i méně lákavé části, jako například ledvinky, které se nyní prodávají v zahraničí. Změna jídelníčku by navíc čekala i hospodářská zvířata, z krmných směsí by totiž zmizely kukuřice a sójové boby.

Nedostatek chleba Británii zřejmě nehrozí. Pšenice se totiž v zemi pěstuje zejména pro produkci mouky. Obilí pěstují Britové po tisíce let a zabírá velkou část britské orné půdy.

Humr a hranolky? Treska, která skončí na britských jídelních stolech, často pochází z Norska a Islandu - v roce 2015 se do britských obchodů dovezlo 90 % této ryby -, zatímco britští rybáři prodají velké množství svých korýšů v Evropě. Pro britské zákazníky by to mohlo znamenat hojnost krabů, humrů a krevet.

Pokud by k nim chtěli hranolky, mají štěstí. Britská záliba v bramborech by byla zabezpečena, země totiž vyprodukuje zhruba tři čtvrtiny svých vlastních zásob. Dováží ale některé zpracované produkty.

Potíže v přístavech by mohly zbrzdit také dovoz produktů ze států mimo EU, Britové si tak možná budou muset najít alternativu k odpolednímu čaji. Mezi domácí potraviny nepřekvapivě nepatří ani zrna pro ranní kávu a bez dodávek ze zahraničí mohou zůstat netknuté i mnohé sklenice na víno. V roce 2017 si Britové dovezli ze zemí EU 480 milionů láhví vína.

Není to ale tak špatné, místní hospody mohou stále nabízet tvrdý alkohol. Ve Skotsku v současnosti zraje asi 20 milionů sudů whisky a země by mohla využít i políčka s ječmenem a vařit pivo.