Evropské akcie skončily ve středu smíšeně

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,08 % na 392,09 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 0,64 % na 6 391,09 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,23 % na 5 571,29 bodu a německý DAX oslabil o 0,02 % na 13 289,80 bodu.

Akciová rally na evropských trzích si sice vybrala oddechový čas, ale investoři stále upírají naději k rychlému zavádění nových vakcín proti koronaviru, což by mohlo vést k uvolňování restriktivních opatření a brzkému ekonomickému oživení. K optimismu pomáhá také fakt, že i v USA se začíná normalizovat situace kolem voleb a nakonec dojde k bezproblémovému předání moci novému prezidentovi.

"Celkový nálada odráží názor, že věci se ubírají správným směrem. Směs optimismu z nových vakcín a faktu, že pokles hospodářského výkonu, způsobený nedávným uzavřením ekonomik, nebyl tak špatný, jak se původně předpokládalo, bude dál tlačit akciové indexy výše," řekl David Madden, analytik CMC Markets.

Hlavní středeční události v Evropě

• Zisky evropských finančních domů zůstanou v příštím roce slabé. Pokud by přitom banky byly slabou ziskovostí stižené delší dobu, mohlo by to narušit jejich schopnost poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedla Evropská centrální banka (ECB).
• Hlavní akcionáři německé obchodní společnosti Metro jednají o společném návrhu na budoucí obsazení funkce předsedy představenstva firmy. To naznačuje, že se snaží urovnat dlouhotrvající roztržku, která mezi nimi panuje. S odvoláním na tři informované zdroje to ve středu uvedla agentura Reuters. V Metru, které mimo jiné provozuje velkoobchody Makro, nashromáždila zhruba 40% podíl investiční společnost EP Global Commerce miliardáře Daniela Křetínského a slovenského investora Patrika Tkáče.
• Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
• Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal ve středu britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.
• Evropská komise ve středu schválila smlouvu na nákup vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické společností Moderna. Již šestý kontrakt v rámci společných nákupů zajistí zemím Evropské unie až 160 milionů dávek očkovací látky. Oznámila to ve středu unijní exekutiva.
• Britská vláda si v letošním fiskálním roce kvůli koronavirové krizi půjčí až 394 miliard liber, což odpovídá zhruba 19 procentům hrubého domácího produktu. Řekl to ve středu ministr financí Rishi Sunak. Země tak bude mít největší rozpočtový deficit od druhé světové války. Ministr také zmírnil odhad letošního propadu HDP, v příštím roce ale čeká mírnější zotavení.
• Americká společnost International Business Machines (IBM) hodlá v Evropě zrušit až 10 000 pracovních míst, což představuje asi pětinu její pracovní síly v regionu. Nejvíce by se škrty měly dotknout Británie a Německa, nevyhnou se ale zřejmě ani Polsku, Slovensku, Itálii a Belgii. S odvoláním na informované zdroje to ve středu uvedla agentura Bloomberg. IBM tak hodlá snížit náklady v divizi služeb, která se potýká se slabým růstem.
• Světová ekonomika se letos propadne o 4,3 procenta. Negativní dopad pandemie Covid-19 je tak větší, než tomu bylo v případě globální finanční krize z let 2008 a 2009. Řada zemí navíc nyní čelí druhé vlně pandemie, kvůli které se znovu zpřísňují karanténních opatření. Firmy proto budou i v roce 2021 čelit propadu poptávky a zhoršené platební morálce. Rychleji bude přibývat také insolvencí. Vyplývá to ze studie světové úvěrové pojišťovny Atradius.
• Německá mediální skupina Bertelsmann zaplatí 2,175 miliardy dolarů za převzetí amerického vydavatelství Simon & Schuster, které vydává například knihy Dana Browna, Stephena Kinga či Hillary Clintonové. Oznámila to ve středu firma.
• Evropská komise plánuje tvrdší opatření k ochraně duševního vlastnictví evropských firem, a to mimo jiné před špionáží ze strany cizích zemí. Vyplývá to z dokumentu, který ve středu komise zveřejnila. Opatření by mohla vyvolat napětí ve vztazích s Čínou, Spojenými státy a dalšími obchodními partnery, napsala agentura Reuters.