Evropské akcie v pátek zdražily, v plusu skončily indexy i v týdenním horizontu

Britský benchmark FTSE 100 v pátek stoupl o 0,07 % na 6 367,58 bodu, německý DAX přidal 0,37 % na 13 335,68 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,56 % na 5 598,18 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 na závěr týdne přidal 0,41 % na 393,23 bodu.

STOXX Europe 600 - 27. listopadu 2020, zdroj: MarketWatch

Akcie britské farmaceutické společnosti AstraZeneca zdražily o 0,28 % navzdory pochybnostem, které se vyrojily kolem její vakcíny proti covidu-19. Společnost v pondělí oznámila, že její preparát měl v poslední fázi testů v průměru 70% účinnost. Tyto závěry pochází z dat od dvou testovaných skupin. V první z nich testy podstoupilo asi 9 000 lidí, kteří obdrželi dvě plné dávky vakcíny. U nich se ale prokázala jen 62% účinnost. U druhé skupiny o 2 741 lidech se pak účinnost vyšplhala na 90 % poté, co nejprve obdrželi poloviční dávku a následně plnou druhou dávku.  K aplikaci poloviční dávky u druhé testované skupiny přitom došlo omylem a experti tvrdí, že to je jeden z problémů, jež na testy vakcíny vrhá stín. Vláda USA kvůli tomu začala zkušební proces lépe zkoumat a šéf vládního týmu pro podporu vývoje a distribuci koronavirových vakcín Moncef Slaoui veřejně uvažoval, zda by vysoká účinnost ve druhé skupině nemohla být přičítána na vrub faktu, že v ní nebyl nikdo starší 55 let.

Z makrodat se investoři zaměřili na spotřebitelskou důvěru v eurozóně. Ta se v listopadu mírně snížila, když její index klesl z -15,5 bodu v říjnu na -17,6 bodu. Potvrdila se tak data z předběžné zprávy, kterou minulý pátek zveřejnila Evropská komise.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 přidal 0,93 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,25 %, DAX zpevnil o 1,51 % a CAC 40 si připsal 1,86 %.

STOXX Europe 600 - 23.-27. listopadu 2020, zdroj: MarketWatch

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v listopadu mírně snížila, když index důvěry klesl z říjnových -15,5 bodu na -17,6 bodu. Potvrdila se tak data z předběžné zprávy, kterou minulý pátek zveřejnila Evropská komise.
• Francouzská ekonomika ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, proti předchozím třem měsícům vykázala vzestup o 18,7 procenta. Uvádí to páteční konečná zpráva francouzského statistického úřadu (INSEE). V předchozím čtvrtletí se hrubý domácí produkt v reakci na dopady šíření nového koronaviru a zavedení plošné karantény naopak o 13,8 procenta snížil.
• Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v listopadu zhoršila poprvé po předchozím čtyřměsíčním růstu. Opatření v souvislosti s druhou vlnou koronavirové krize negativně ovlivnila zejména postoje podnikatelů v sektoru služeb, který patří mezi nejvíce zasažená odvětví v době pandemie nemoci covid-19. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad.
• Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 179,82 miliardy eur, tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur. Návrh rozpočtu je výsledkem sedmnáctihodinového jednání parlamentního rozpočtového výboru, informovala v pátek agentura DPA.
• Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, jež vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Šéf francouzské pobočky firmy Olivier Nataf v pátek prohlásil, že je situace "všeobecně povzbudivá", někteří experti však vznesli obvinění, že společnost účelově vybírala data z poslední fáze testů, aby dosáhla deklarované účinnosti, napsal server magazínu Politico.
• Polská vláda odmítá návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové řešit před Soudním dvorem Evropské unie spory, kvůli kterým spolu s Maďarskem blokuje schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám. V pátek to podle agentury PAP řekl šéf polské diplomacie Zbigniew Rau. Varšava a Budapešť odmítají pravidlo, aby vyplácení unijních peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Automobilka Volkswagen navzdory nejistotě způsobené koronavirovou krizí věří, že se jí v příštím roce podaří znovu zvýšit podíl na globálním automobilovém trhu. Cílem je, aby v příštím roce podíl její hlavní značky VW na globálním trhu stoupl o 0,5 procentního bodu na 8,6 procenta, uvedla agentura DPA. Podíl automobilky by se měl zvýšit i letos, i když dodávky aut na trhů výrazně klesnou, a to v celém odvětví.
• Britská společnost Dyson, která vyrábí bezsáčkové vysavače, vysoušeče a další elektroniku, bude v následujících pěti letech investovat 2,75 miliardy liber do nových technologií. Firmu v 90. letech založil James Dyson, nyní podle žebříčku agentury Bloomberg druhý nejbohatší Brit. Společnost se mimo jiné vrací k vývoji baterií s pevným elektrolytem pro elektrická auta, tedy k projektu, od nějž loni upustila.
• Británie příští rok zavede nová pravidla, jejichž cílem je zabránit firmám Google a Facebook a dalším technologickým gigantům zneužívat své dominantní pozice na trhu. Nový systém se chce pokusit dát spotřebitelů větší kontrolu nad jejich údaji, pomoci v rozkvětu malým podnikům a zajistit lepší podmínky zpravodajským serverům, uvedl server BBC.
• Německá vláda prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým koronavirovou krizí. Přímé platby, které nemusejí vracet, budou dostávat až do konce června příštího roku, uvedla v pátek německá ministerstva financí a hospodářství. Původně byl tento druh pomoci plánován jen do konce letošního roku.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 % až 20 %, což odpovídá přibližně 263 miliardám USD. To představuje nejvýraznější pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně ožít. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Francouzská potravinářská společnost Danone zruší až 2 000 pracovních míst. To odpovídá asi dvěma procentům celkové pracovní síly. Firma podle svého pondělního sdělení zvažuje i kroky, které by jí snížily náklady a pomohly zlepšit hospodaření po skončení pandemie. Dalším plánem je snížit sortiment výrobků v příštím roce až o 30 % a přeměnit se na firmu více zaměřenou na lokální trhy.
• Vakcína proti covidu-19 vyvíjená britskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou vykazuje v průměru 70% účinnost. Preparát byl hodnocen ve dvou režimech dávkování, v jednom účinnost dosáhla 90 %, v druhém 62 %.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu klesla. Příčinou byly zejména plošné uzávěry kvůli šíření koronaviru. Kompozitní index nákupních manažerů podle předběžných údajů společnosti IHS Markit, která jej sestavuje, klesl na 45,1 bodu z 50 bodů, jež jsou předělem mezi pásmem růstu a kontrakce aktivity. Očekával se pokles ukazatele na 45,8 bodu.
• Britská společnost Cineworld Group, která je druhým největším provozovatelem kin na světě, si kvůli dopadům koronavirové krize vyjednala další odklad splátek dluhů, a to až do června 2022. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Firma také získá nové půjčky za 450 milionů dolarů. V říjnu Cineworld zavřel všechna kina v Británii i ve Spojených státech, bez práce se tak ocitlo na 45 000 lidí.
• Německo chce být připraveno očkovat proti koronaviru ještě v prosinci. V pondělí to během návštěvy sasko-anhaltského města Dessau-Rosslau u výrobce vakcín IDT Biologika prohlásil ministr zdravotnictví Jens Spahn. Je přesvědčen, že proočkovat populaci, aby bylo možné pandemii porazit, se podaří ještě před koncem nadcházejícího roku. Spahn rovněž oznámil, že Německo si od IDT Biologika koupí nejméně pět milionů vakcín.
• Slovensko na rozdíl od České republiky v plné míře nevyužilo dřívějšího příznivého vývoje ekonomiky k ozdravení státních financí. Bratislava tak na rozdíl od Prahy vyjde ze stávající koronavirové krize s rekordním veřejným dluhem v poměru k výkonu ekonomiky. V komentáři na to v pondělí upozornila nezávislá slovenská rozpočtová rada (RRZ), která v zemi dohlíží na hospodaření státu.
• Za leden až říjen letošního roku vstoupilo na burzu 165 firem, které se specializují na akvizice a které se označují jako SPAC. To je téměř dvojnásobek počtu primárních veřejných nabídek (IPO) těchto firem za celý loňský rok a pětinásobek ve srovnání s rokem 2015. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv.
• Evropa musí prosazovat své hodnoty nejen v zahraniční politice, ale také v digitálním světě. V pondělí to na úvod on-line konference o digitalizaci, kterou po celý týden pořádá sdružení pro informatiku a telekomunikace Bitkom, prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn.
• Hrubý domácí produkt Německa dosáhl ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růstu 8,5 %. V úterý to v konečné zprávě oznámil německý statistický úřad. Je to výrazně více, než se očekávalo. Statistický úřad na konci října v předběžné zprávě uváděl růst HDP o 8,2 %.
• Největší energetická společnost v Evropě, italský Enel, se chystá v příštích deseti letech investovat zhruba 160 miliard eur. Firma se zaměří na projekty šetrnější k životnímu prostředí a urychlí odklon od fosilních paliv, jako je uhlí. Cílem je být zcela bez uhlíkových zdrojů do roku 2050. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
• Podnikatelská nálada v Německu se v listopadu již druhý měsíc za sebou zhoršila. Informoval o tom v úterý hospodářský institut Ifo. Jeho index podnikatelské nálady klesl na 90,7 bodu z říjnových 92,5 bodu. Částečná uzávěra zavedená kvůli druhé vlně pandemie covidu-19 negativně ovlivňuje výhled.
• Počet firem zařazených do hlavního indexu německých akcií DAX se zvýší z nynějších 30 na 40. Po účetním skandálu finanční společnosti Wirecard budou pro vstup do indexu navíc platit přísnější kritéria, oznámila v úterý německá burzovní skupina Deutsche Börse. Změny začnou platit ve třetím čtvrtletí příštího roku.
• Vyřešení rozpočtového patu Evropské unie by mohlo přijít v řádu dní. V úterý to na Berlínském fóru o zahraniční politice prohlásil německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země nyní EU předsedá. Maďarsko a Polsko zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021 až 2027, protože nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Polské a maďarské veto se vztahuje i na balík koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur.
• Evropská komise dojednala smlouvu s americkou firmou Moderna, která státům Evropské unie zajistí až 160 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Oznámila to v úterý předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž unijní exekutiva schválí smlouvu ve středu. Komise tak má v rámci společných nákupů unijních zemí již šestý kontrakt a jedná o sedmém.
• Evropská unie prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur. Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku. Uvedla to v úterý agentura Reuters. Jde o třetí kolo nabídky bondů, které unie za tímto účelem vydává.
• Evropský regulátor učinil další krok, který přibližuje letadla Boeing 737 MAX k návratu do vzduchu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) v úterý zveřejnila návrh směrnice o letové způsobilosti, která by měla umožnit, že tato letadla by po téměř dvou letech mohla v lednu získat povolení k obnovení letů. Uvedla to agentura Reuters. Letadla byla v celém světě odstavena po dvou smrtelných nehodách.
• Německá spolková vláda plánuje v prosinci v případě předpokládaného prodloužení koronavirových restrikcí poskytnout dotčeným podnikům další finanční pomoc v objemu kolem 17 miliard eur. Informovala o tom v úterý agentura DPA s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.
• Americká banka Goldman Sachs zřídí centrálu pro obchodování s akciemi v Paříži. Chce se tak vyhnout možným problémům, které by mohly vzniknout po úplném odchodu Británie z Evropské unie v příštím měsíci, oznámila společnost.
• Zisky evropských finančních domů zůstanou v příštím roce slabé. Pokud by přitom banky byly slabou ziskovostí stižené delší dobu, mohlo by to narušit jejich schopnost poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedla Evropská centrální banka (ECB).
• Hlavní akcionáři německé obchodní společnosti Metro jednají o společném návrhu na budoucí obsazení funkce předsedy představenstva firmy. To naznačuje, že se snaží urovnat dlouhotrvající roztržku, která mezi nimi panuje. S odvoláním na tři informované zdroje to ve středu uvedla agentura Reuters. V Metru, které mimo jiné provozuje velkoobchody Makro, nashromáždila zhruba 40% podíl investiční společnost EP Global Commerce miliardáře Daniela Křetínského a slovenského investora Patrika Tkáče.
• Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
• Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal ve středu britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.
• Evropská komise ve středu schválila smlouvu na nákup vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické společností Moderna. Již šestý kontrakt v rámci společných nákupů zajistí zemím Evropské unie až 160 milionů dávek očkovací látky. Oznámila to ve středu unijní exekutiva.
• Britská vláda si v letošním fiskálním roce kvůli koronavirové krizi půjčí až 394 miliard liber, což odpovídá zhruba 19 procentům hrubého domácího produktu. Řekl to ve středu ministr financí Rishi Sunak. Země tak bude mít největší rozpočtový deficit od druhé světové války. Ministr také zmírnil odhad letošního propadu HDP, v příštím roce ale čeká mírnější zotavení.
• Americká společnost International Business Machines (IBM) hodlá v Evropě zrušit až 10 000 pracovních míst, což představuje asi pětinu její pracovní síly v regionu. Nejvíce by se škrty měly dotknout Británie a Německa, nevyhnou se ale zřejmě ani Polsku, Slovensku, Itálii a Belgii. S odvoláním na informované zdroje to ve středu uvedla agentura Bloomberg. IBM tak hodlá snížit náklady v divizi služeb, která se potýká se slabým růstem.
• Světová ekonomika se letos propadne o 4,3 procenta. Negativní dopad pandemie Covid-19 je tak větší, než tomu bylo v případě globální finanční krize z let 2008 a 2009. Řada zemí navíc nyní čelí druhé vlně pandemie, kvůli které se znovu zpřísňují karanténních opatření. Firmy proto budou i v roce 2021 čelit propadu poptávky a zhoršené platební morálce. Rychleji bude přibývat také insolvencí. Vyplývá to ze studie světové úvěrové pojišťovny Atradius.
• Německá mediální skupina Bertelsmann zaplatí 2,175 miliardy dolarů za převzetí amerického vydavatelství Simon & Schuster, které vydává například knihy Dana Browna, Stephena Kinga či Hillary Clintonové. Oznámila to ve středu firma.
• Evropská komise plánuje tvrdší opatření k ochraně duševního vlastnictví evropských firem, a to mimo jiné před špionáží ze strany cizích zemí. Vyplývá to z dokumentu, který ve středu komise zveřejnila. Opatření by mohla vyvolat napětí ve vztazích s Čínou, Spojenými státy a dalšími obchodními partnery, napsala agentura Reuters.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se dále zhoršuje. Rozsáhlá uzávěra zavedená proti šíření nákazy koronavirem má totiž negativní dopady na očekávané příjmy spotřebitelů a jejich ochotu utrácet, uvedl ve čtvrtek institut GfK. Jeho index důvěry na prosinec klesl na -6,7 bodu z předchozích -3,2 bodu.
• Britská energetická společnost SSE spolu s norskou ropnou a plynárenskou firmou Equinor investují šest miliard liber do výstavby počátečních dvou fází projektu větrné elektrárny na moři Dogger Bank. Ta by měla být největší větrnou farmou na světě.
• Polská vláda podpoří ekonomiku dalšími penězi, tentokrát má připravenou částku 35 až 40 miliard zlotých (až 234 miliard Kč). V rámci programu Štít 2.0 je pomoc určena firmám z odvětví, která byla nejvíce zasažena pandemií nemoci covid-19. Oznámil to ve čtvrtek premiér Mateusz Morawiecki.
• Evropské akcie čeká v roce 2021 růst. Předpovídají to analytici banky Barclays, podle kterých bude vývoj trhu podporovat růst zisků společností a boj s pandemií covidu-19 díky vakcínám. Z jednotlivých titulů vyzdvihují britskou ropnou firmu BP, nizozemskou banku ABN Amro nebo britskou telekomunikační skupinu BT.
• Evropská komise vyměřila farmaceutickým společnostem Teva a Cephalon pokutu 60,5 milionu eur za dohodu, která oddálila vstup levnější generické verze léku na poruchy spánku Modafinil na trh. Generická léčiva jsou kopie originálních medikamentů, které mohou přijít na trh po vypršení patentové ochrany originálu.
• Auta od výrobce luxusních vozů Maserati, který je součástí italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler Automobiles (FCA), budou do pěti let buď hybridní, nebo zcela elektrická. Řekl to ve čtvrtek provozní ředitel Maserati Davide Grasso.
• Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na čtvrteční schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Německá vláda by si v příštím roce mohla půjčit přes 180 miliard eur, tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96 miliard eur. Informovaly o tom ve čtvrtek zdroje agentury Reuters. Vláda peníze potřebuje k financování opatření, která mají zmírnit hospodářské dopady pandemie covidu-19.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruská ropná společnost Lukoil se ve třetím čtvrtletí vrátila do zisku, k němuž jí pomohly zejména vyšší ceny ropy. Čistý zisk dosáhl 50,4 miliardy rublů (14,7 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 18,7 miliardy rublů ve druhém čtvrtletí, uvedl v úterý podnik. Těžba přitom byla nižší, což byl důsledek dohody s největšími těžaři ropy. Tržby se firmě zvýšily na 1,46 bilionu rublů (424,5 miliardy Kč) z 986,4 miliardy rublů za duben až červen.
• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group spadl za prvních devět měsíců roku zisk před zdaněním o 29,2 % na 266,3 milionu eur. Na úrovni čistého zisku vykázala VIG za prvních devět měsíců letošního roku výsledek 175 milionů eur. Loni za stejné období reportovala zisk 226,5 milionu eur, meziročně se tak výsledek zhoršil o 22,7 %. Čísla ovlivnily mimo jiné odpisy majetku kvůli pandemii covidu-19 a negativní vývoj na kapitálových trzích.