Jean-Pierre Lehmann: Staré pořádky a jistoty mizejí, hrozba erupce narůstá

Společenská smlouva přestává platit a novou nemáme na stole. Pokud se nám ji nepovede zformulovat včas, přijdou bouře v ulicích. Ty mohou zasáhnout čínská i evropská města, varuje emeritní profesor prestižní IMD Business School Jean-Pierre Lehmann. Jak během našeho setkání dodal, (jen) politici tuto hrozbu neodvrátí. Přispěchat na pomoc bude muset i byznys, který se ale zatím tváří, že se ho to netýká.

Nebezpečné odcizení: Násilí (ne)musí být přechodnou záležitostí

V souvislosti s rozevírajícími se nůžkami mezi těmi, kdo mají potřebné dovednosti a kvalifikaci, a těmi, kteří je nemají, je důležité mluvit o hodnotách a o tom, v jaké společnosti chceme žít a v jakém stavu chceme přenechat Zemi svým dětem a jejich dětem. Žijeme například v době, kdy se bezpečnost stává takřka obsesí. Stále více lidí si pořizuje stráže, běžné je to třeba v Indii. Tam v podstatě u každého domu, který patří někomu ze střední nebo vyšší třídy, vidíte pět, šest lidí, kteří se starají o dům, zahradu, auto a společně s tím také o bezpečnost. Lze čekat něco podobného i na západě? Budeme kvůli narůstající nerovnosti žít v nestabilním prostředí?

V 70. letech měly západní Evropa, Japonsko a Spojené státy problémy s vlnou terorismu (Brigate Rosse v Itálii, Baader Meinhof v Německu a tak dále). Vypadalo to jako trend, ale nakonec se ukázalo, že šlo o pouhý záblesk. Několik lidí bohužel zemřelo, byly nějaké materiální škody, ale vše rychle zmizelo. Bude to podobné dnes s takzvaným islámským terorismem, nebo se stane trvalkou? Nevím, ale vím, že jde jen o jednu z mnoha neznámých, kterým nyní čelíme. A v souvislosti s touto nejistotou mě napadá, že by kapitalistický svět měl být připraven a schopen zformulovat etické a sociální systémy, které ve společnosti zajistí soudržnost.

Nestabilní podloží: I měkké přistání může s Čínou pěkně zamávat

Mezi experty se bouřlivě diskutuje, zda Čína zažije takzvané tvrdé, nebo měkké přistání. Jde jistě o relevantní debatu, ale přinejmenším stejně relevantní je mnohem méně diskutovaná otázka, a sice zda tamní ekonomika dokáže udržet takzvanou sociální kohezi, tedy zda zvládne podržet potřebný sociální systém. Čínská komunistická strana opírá svou legitimitu o schopnost navyšovat díky růstu HDP materiální blahobyt. Pokud se jí to přestane dařit, co to bude znamenat?

Freedom House a další západní think tanky opakují, že by Čína měla přijmout demokracii. Ono to ale není tak jednoduché. Kdybychom v zemi měli čínskou podobu Putina, pak by asi šlo odhadnout, co by se dělo v případě zpomalení na tempo růstu, které by nadále nedokázalo zajistit sociální smír. Žádný Putin ale v Pekingu nesedí, a tak tu máme další neznámou, která má vzhledem k významu Číny globální přesah. Přitom až příliš mnoho společností před podobnými změnami a otazníky strká hlavu do písku. Říkají, že jim jde jen o byznys, do socioekonomických záležitostí se prý vměšovat nechtějí. Chyba!

Pevnost Evropa: Zvenku huj, zevnitř (až příliš často) zaznívá fuj

Evropa stále disponuje jistou dávkou takzvané tvrdé síly. Jistý vliv na globálním poli jí zajišťuje i to, že jde v součtu o obrovský trh. V oblasti politiky je to ale slabší. Nesmíme nicméně zapomínat na takzvanou měkkou sílu, kterou vnímají cizinci, ale ne Evropané. Číňané jsou přesvědčeni o tom, že je Evropa skvělá, protože má bohatou historii a luxusní zboží. Přijedou do Benátek nebo do Prahy a líbí se jim tam. Nejen proto je mnohem více lidí, kteří by se do Evropy chtěli nastěhovat, než těch, kteří z ní chtějí utéct. Nemám přitom na mysli jen migranty, mluvím například o studentech prestižních MBA programů, kterým přednáším. Mnozí tu chtějí po skončení studií zůstat.

Evropané kouzlo spojené Evropy bohužel často nevnímají, což urychluje její pád. Potřebujeme proto silnější, mnohem soudržnější a inteligentnější svazek. Nesmíme přitom zapomínat na to, že aktuálně čelíme výrazným turbulencím a nejistotě. V mnoha oblastech a oborech dochází k epochálním změnám a zlomům. V Evropě jsou proto země jako Španělsko, jehož hospodářství se celkem stabilizovalo, ale stále ho trápí obrovská nezaměstnanost, převážně mezi mladými. Recept, jak tyto potíže řešit, nemám. Vím ovšem, že nelze dlouhodobě žít s 25% nezaměstnaností mladých jako ve Francii nebo 50%, kterou vidíme ve Španělsku.

Zpátky do budoucnosti: Hraniční závory jsou symbolem neschopnosti

Francie je paralyzovaná, lidé naštvaní. François Hollande je neštěstí, pokud jde o schopnost řídit ekonomiku a sociální otázky, jako je zaměstnanost. A Evropané namísto toho, aby problémy zemí jako Francie nebo Španělsko brali jako výzvu a možnost si pomoci a přiblížit se, je až příliš často zneužívají jako výmluvu, proč jít od sebe. EU často slouží jako boxovací pytel nebo obětní beránek, na kterého se svalí neschopnost národních politiků a strukturální problémy, jako je právě nezaměstnanost.

Nemyslím si ale, že se Evropa opět promění v bojiště, tento scénář dnes podle mě stále není ani v pomyslné mlze. Hrozí však, že její pád bude stále rychlejší, že napětí a třenice budou sílit a množit se a že po mnoha letech postupného rozpouštění hranic se mezi zeměmi opět objeví bariéry. V roce 1963 jsem cestoval z Vídně do Budapešti a trvalo to zhruba šest hodin. Hodinu si vyžádala cesta autem a pět hodin fronta na hranicích mezi Rakouskem a Maďarskem. Podobně se čekalo až dvacet minut na hranicích mezi Francií a Španělskem. Dnes se na hranicích opět objevují kontroly a já to beru jako signál, svědectví doby a neschopnosti se jí přizpůsobit.


Jean-Pierre Lehmann bude 23. února 2016 od 18 hodin hostem prvního z cyklu seminářů s názvem Nový (ab)normál, který se uskuteční na VŠE v Praze (místnost RB212). Tématem bude "Úspěšný byznys model 21. století". Společně s panem Lehmannem vystoupí Magdalena Souček, vedoucí partner EY a vedoucí central cluster společnosti, pod který spadá Bosna a Hercegovina, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Černá hora, Slovensko, Slovinsko a Srbsko.

VÍCE O SEMINÁŘI

Cyklus seminářů Nový (ab)normál je pořádán jako součást Alter Eko, multimediálního interaktivního projektu, v rámci kterého špičky světa ekonomiky, byznysu a akademické sféry probírají relevantní a přitom (v Česku) často přehlížená hospodářská a hospodářsko-politická témata.

Témata prvního semináře

  • nejvýznamnější změny, kterými prochází globální ekonomika a politika
  • co probíhající změny znamenají pro globální i regionální byznys
  • recepty, díky kterým by se firmy měly zařadit mezi vítěze

Seminář se koná 23. února od 18.00 do 19.30 v budově Vysoké školy ekonomické (náměstí Winstona Churchilla 1938/4, 130 67 Praha 3) v učebně RB212. Vstup je pro zvané hosty po řádné registraci na skok@vse.cz zdarma. Pracovním jazykem je angličtina.

Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Terorismus a extremismus
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
15. 4. 2021 17:01
Ivana Birtová (Realitní Shaker): Nízké sazby a malá nabídka hrají do karet investicím do nemovitostí
Bydlení
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat