KONTEXT: Proč nechválit (pracovního) dne před večerem? Rekordní zaměstnanost má i stinné stránky

Mírou nezaměstnanosti Česko drtí Evropu. V dubnu u nás bylo ve věkové skupině 15-74 let bez práce jen 4,1 % lidí, tedy nejméně v celé Evropské unii. Ne náhodou obsadilo stříbrnou příčku solidně rostoucí Německo, což na první pohled vypadá jako příslib světlých zítřků. Už druhý pohled ale tento výhled doplní o mračna. Podrobnosti v rámci projektu Alter Eko probírali proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Pavel Hnát a ředitel personálně-poradenské společnosti Hays v Česku Ladislav Kučera.

Hnát: Současná míra nezaměstnanosti svádí k jistému optimismu, český údaj je jeden z nejlepších v rámci zemí OECD. Na druhou stranu se ale množí signály toho, že náš pracovní trh tak úplně nefunguje. Jaké jsou největší české problémy nebo výzvy?

Kučera: V roce 2014 jsme rovnýma nohama skočili do situace z roku 2008, kdy jsme říkali, že jsme na výsluní, náš hospodářský růst byl výrazný a volných pracovních míst byla spousta. Nyní evidujeme přes 110 000, možná 120 000 otevřených pracovních pozic, jež zaměstnavatelé podle vlastních slov nemohou obsadit. Platí to napříč pracovním trhem, tedy od nekvalifikovaných pracovních sil přes kvalifikované zaměstnance a specialisty až po opravdové odborníky v daném odvětví. Na druhou stranu je zde strukturální nezaměstnanost, tedy ta, která se týká lidí, kteří jsou sice k dispozici, ale jejichž schopnosti a znalosti nejsou poptávány.

Hnát: Co s tím?

Kučera: Musíme se podívat na to, jak je nastaven systém vzdělávání, kvalifikací a rekvalifikací, abychom byli daleko flexibilnější a schopnější reagovat na trh a jeho potřeby. Blížíme se k plné zaměstnanosti a firmy stále hlasitěji volají po dalších zaměstnancích, kteří by jim pomohli plnit zakázky. Kontraktů mají více, než mohou uspokojit, což je výborná situace, ale reakce trhu práce je zatím pomalá.

Hnát: Tím se dostáváme ke strukturálním reformám, respektive komplexnímu řešení. Vedle zmíněného vzdělávacího systému, jaké by měly být priority české vlády? Nemyslím jen té současné, jde mi o dlouhodobé, strategické cíle, které by vláda měla respektovat bez ohledu na to, z jaké části politického spektra bude pocházet.

Kučera: Vzdělávací systém je bezesporu velké téma. Dalším podstatným tématem je aktivní imigrační politika. Chybí nám spousta odborníků, ale přitom se chováme velice striktně a restriktivně vůči případným posilám ze zahraničí. V tomto by nám mohly být příkladem třeba severské země, od kterých lze odkoukat, jak něco podobného dlouhodobě nastavit a následně prostřednictvím jakékoli vlády dodržovat. Třetím tématem je zaměstnanost kandidátů v "progresivním" věku, které je možné dosáhnout systémem školení, přeškolování a obecně aktivace této skupiny obyvatel. Česká republika velice rychle stárne a je nás strašně málo na to, abychom si mohli dovolit mít nečinnou nemalou část populace.

Hnát: Jsou na to české firmy připraveny? Jsou ochotny zaměstnávat lidi, kteří mají velké zkušenosti, ale mohou mít například problémy s novými technologiemi a postupy?

Kučera: Toto se v poslední době hodně mění. Kupříkladu i proto, že existují obory, které dnes nikdo nestuduje, jsou "před vymřením" a ani se neotevírají. Zde není jiná možnost, než že se zapojí člověk s dlouhodobými zkušenostmi jako garant kvality a toho, že se daná expertiza ve firmě udrží. Společnosti s tímto budou muset stále více počítat a pracovat; budou se muset naučit pracovat nejen se staršími generacemi, ale například i s maminkami na mateřské, která je u nás dlouhá, v Evropě snad nejdelší.

Hnát: Jinými slovy, je potřeba větší flexibilita.

Kučera: Přesně tak, flexibilní pracovní doba, home office (práce z domova), sdílení pracovních míst (více zaměstnanců na jedno pracovní místo) a další postupy začínají být velice aktuální a zaměstnavatelé je začínají více či méně řešit. Záleží samozřejmě na tom, jak je ta která firma nastavená.

Hnát: Opakovaně se diskutuje potřeba kvalitativního posunu českého hospodářského modelu od montovny zahraničních firem k něčemu sofistikovanějšímu. Nahlédněme na to prizmatem trhu práce. Jaká odvětví by mohla generovat lidi, kteří by byli schopni dodat českému exportu vyšší přidanou hodnotu? A na která odvětví byste dnes v Česku obecně vsadil?

Kučera: Vsadil bych na technologie, tedy sektor, v němž jsme nepocítili žádnou krizi a kde se nám dlouhodobě nedostává odborníků a specialistů. Dále by mohlo jít o odvětví služeb s vyšší přidanou hodnotou. Stále intenzivněji totiž vnímáme, že firmy na Česko nahlížejí jako na zemi, kde by mohly provádět i vývoj a výzkum svých technologií. Díky tomu by onu diskutovanou montovnu mohla doplnit i vývojová část. Výroba by zde zůstala, její jednodušší část by se posunula dále na východ, ale podrželi bychom si to, co má přidanou a vyšší hodnotu. Chce to nalákat správné investory a udržet je v zemi. Důležitou součástí tohoto úkolu je přístup k lidskému kapitálu a talentu, který začíná být kritický pro úspěch firem i celých ekonomik.

Nezaměstnanost
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Pracovní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat