Trump končí s Pařížskou dohodou, Brusel tlačí na energetické úspory

Po podepsání Pařížské klimatické dohody 195 zeměmi světa,včetně největších globálních emitentů oxidu uhličitého se na konci roku 2015 zdálo, že svět směřuje k nízkoemisní budoucnosti. Stačil rok a půl, aby vše bylo jinak. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho země, která je největší ekonomikou světa a druhým největším producentem emisí, od dohody odstupuje.

Pařížská dohoda si klade za cíl prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod 2 stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Americký prezident Donald Trump ale tvrdí, že by za to USA zaplatily neúměrně vysokou cenu oproti dalším zemím. Na konci května proto oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují, i když se zároveň pokusí vyjednat pro ně spravedlivější podmínky. Implementace jednotlivých opatření z dohody by podle Trumpa vedla k zabrzdění americké ekonomiky, ke ztrátě pracovních míst, nižším platům a zavřeným továrnám v USA.

Trump ve svém projevu konkrétně odůvodnil opuštění dohody tím, že její plnění by pro zemi znamenalo ztrátu 2,7 milionu pracovních míst do roku 2025 a snížení HDP o 3 biliony dolarů do roku 2040. Tyto odhady však příliš nepočítají s rozvojem zelené ekonomiky a jejím příspěvkem k růstu HDP a tvorbě pracovních míst. Navrácení příklonu Spojených států k politice ochrany klimatu tak nelze v nejbližších letech očekávat, jakkoli s rozhodnutím Trumpa souhlasí jen necelá třetina Američanů a dodržovat Pařížskou dohodu chce nadále minimálně 9 amerických států (včetně New Yorku nebo Kalifornie) a 125 měst a k jejím závazkům se přihlásilo přes 900 firem včetně vlivných IT společností jako Apple, Alphabet nebo Microsoft.

Největší světoví producenti CO2 v roce 2016 (podíl na celkových emisích) Zdroj: Statista

Evropská unie jde opačným směrem. Nejenže lídři Evropské komise či například Německa po rozhodnutí Donalda Trumpa vyjádřili plnou podporu Pařížské dohodě a pokračování v klimatických závazcích, ale již brzy budou schvalovat takzvaný Zimní energetický balíček vydaný Evropskou komisí v listopadu 2016. Jeho název mluví za vše: "Čistá energie pro všechny Evropany".

Rozsáhlý balík legislativních opatření, podle nichž se má řídit vytváření Evropské energetické unie, má zajistit lepší fungování trhu s elektřinou a klade si za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetice (v nich chce být EU světovou jedničkou), větší energetické úspory a postupné utlumování výroby elektřiny z uhlí.

Nejlepší energie je ta, kterou není potřeba vyrobit

Na základě tohoto hesla přistupuje Evropská komise k jednomu ze základních a nejvíce diskutovaných témat balíčku, jímž jsou energetická účinnost a energetické úspory. Návrh Komise totiž přináší celoevropsky závazný cíl pro zvýšení energetické účinnosti do roku 2030 o 30 % (oproti předpokládané spotřebě energie, se kterou počítá evropský scénář vypočítaný v roce 2007).

To je něco jiného než nezávazný cíl 27 %, na němž se v roce 2014 shodli prezidenti a premiéři členských zemí EU. Velký důraz je přitom kladen na úspory energie v budovách, které v EU odpovídají za 40 % spotřeby energie.

Jak to vidí Brusel

Stejně jako u Donalda Trumpa jsou i v případě Evropské komise očekávané dopady poněkud přehnané, i když v opačném směru. Celý balíček má v EU podle komise mobilizovat od roku 2021 veřejné a soukromé investice v objemu až 177 miliard eur ročně, a může tak v následujícím desetiletí vyvolat až 1% růst HDP a vytvořit 900 tisíc pracovních míst.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a šéf ČEZ Daniel Beneš naopak uvádí, že podle studie Evropské komise by dosažení stanoveného 27% cíle úspor znamenalo pro Česko náklady 50-230 miliard Kč. A pokud by byl schválen 30% cíl, náklady na jeho splnění by stouply na 180-880 miliard Kč. Tyto náklady by se nejvíce týkaly odvětví, která jsou energeticky náročná. A těch je v Česku mnoho.

Více informací o realizaci a financování energeticky úsporných opatření najdete na www.investicniweb.cz/energie

26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
25. 2. 2021 12:31
Dominik Stroukal: Kdo chce těžit z výhod bitcoinu, nesmí se bát propadů o desítky procent
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Volatilita
Přestat sledovat