V Řecku prodával léky, ve Švédsku uklízí záchody aneb dvourychlostní Evropa v praxi

Tilemachos Karachalios pracoval 17 let v Řecku pro farmaceutickou firmu. Nosil oblek, řídil firemní auto a bydlel s rodinou v pěkném domě pořízeném na hypotéku. V bezvýchodné situaci po ztrátě zaměstnání, rozpadu rodiny a neschopnosti splácet úvěr na dům začal hledat štěstí ve Švédsku. Práci našel – uklízí ve školách. Oblek vyměnil za džíny a pracovní boty a dům za garsonku, která nemá ani sporák a troubu. Není jediný.

Řeků, kteří kvůli krizi a 24% řecké nezaměstnanosti museli opustit svůj domov a vydat se za prací do Švédska, přibývá. Z téměř nulové imigrace po druhé světové válce se počet přistěhovalců ve Švédsku zvedl na 1,4 milionu (15 % obyvatel). I když je tato skandinávská země hrdá na svůj tolerantní přístup k imigrantům, nacionalistická strana ve volbách v roce 2010 získala nejvíce hlasů v historii - 5,7 %.

Řecká recese vede k exodu

Řecko je již pátým rokem v recesi a očekává se, že letos (stejně jako minulý rok) poklesne jeho ekonomika o 6,9 %. Od roku 2008 počet nezaměstnaných stoupl na rekordních 1,22 milionu. Vlivem krize umocňované drastickými úsporami zde na práci nenarazíte.

Podobně jako Karachalios skončila i řecká rodina, v níž oba živitelé ztratili práci v textilce v Soluni. Za stabilní ekonomikou se 7% nezaměstnaností odjeli do Švédska, kde žijí spolu s dospívajícími dcerami v malém pronajatém bytě. Otec získal práci zahradníka a dcery navštěvují lekce švédštiny pro imigranty. "Není to lehké ani pro jednoho z nás," říká matka. "Moje dcera stále opakuje, že nesnáší Švédsko a chce domů!"

Kravatu můžete nechat v Řecku

Karachalios nastoupil do farmaceutické firmy hned po vojně. V roce 2004 na olympijských hrách v Aténách poznal Číňanku, se kterou se vzali a mají dceru. "Můžete plánovat na 10 nebo 20 let dopředu, ale stejně nikdy nevíte, jaké nástrahy vám osud připraví," posteskne si Karachalios.

Jeho problémy se objevily počátkem roku 2010, kdy řecká vláda začala spořit ve zdravotnictví a vyvíjet tlak na farmaceutické firmy, aby stlačily ceny léků o 27 %. Bývalý zaměstnavatel PharmaSwiss řešil snížení nákladů propouštěním zaměstnanců. Od té doby Karachalios marně hledal práci. V roce 2011 strávil dva měsíce v telemarketingu, ale musel skončit, protože nedostal zaplaceno. Následný neúspěšný podnikatelský záměr založit domov důchodců ho stál mnoho úsilí a peněz. Když mu vlivem tíživé finanční situace zkrachovalo i manželství, byl již pevně rozhodnutý k cestě za prací do jiné země.

Přítel ze Švédska mu pomohl najít bydlení v kolonii pro imigranty (převážně z Blízkého východu). Malá garsonka má jen kuchyňku s dvojvařičem a pokoj s televizí, na níž se Karachalios stejně nedívá, protože je buď příliš unavený z práce, nebo se učí po nocích na hodiny švédštiny.

Troika zpátky v Řecku: Co ji tam čeká, a co naopak nejspíš na vlastní oči neuvidí?
Zástupci takzvané Troiky (Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu) již tento týden znovu začnou prověřovat, jak je na tom řecká ekonomika a tamní vláda, která musí hledat nové úspory ve státním rozpočtu, aby splnila přísné podmínky další finanční pomoci. Řecko, to jsou teď ale dva světy, a Troika nejspíš uvidí jen jeden z nich.

Nejdříve se pokoušel najít místo ve svém oboru, ale nebyl připuštěn ani k jednomu pohovoru, protože neumí dobře švédsky. Aby vůbec nějakou práci našel, začal podobně jako ostatní přistěhovalci klepat na dveře fastfoodů a úklidových firem. Naštěstí jednoho dne natrefil na firmu řízenou Řekem. Ačkoli je to práce namáhavá a špinavá, Karachalios je rád, že s ním aspoň jednají férově.

Místo 2 500 až 3 500 eur, které dostával měsíčně v Řecku, si nyní vydělá 80 švédských korun na hodinu, tedy zhruba 1 500 eur za měsíc. Měsíční nájem za garsonku spolkne více než třetinu jeho platu. "Práce to není nic moc, ale nestěžuji si," říká Karachalios. "Po takové době hledání zaměstnání mám konečně zase pocit, že žiji."

Se Švédy se moc nebaví a rodina je daleko

Andreas Kembler, ředitel školy v Uppsale, kde Karachalios často uklízí, nezná žádného z údržbářů jménem. Je mu však úzko při pohledu na inteligentní lidi z jiných zemí, kteří byli donuceni opustit domov kvůli špatným ekonomickým podmínkám. "Studenti se učí o ekonomické krizi a situaci v Řecku a na chodbách potkávají živé příklady toho, kam vede vysoká nezaměstnanost a beznaděj řeckých obyvatel," říká Kembler. "Lidé neemigrují proto, že by chtěli, ale jelikož jim nic jiného nezbývá. Tak by to nemělo být, i když vám to možná připadá jako přirozené vyústění, protože naše ekonomika je silná a jejich slabá."

Karachalios vstává v pět ráno s východem slunce. Po snídani spěchá na podzemku, aby se dostal na místo, kde ho spolu s ostatními přistěhovalci nabere auto a rozveze do škol, v nichž mají ten den uklízet.

Jediným světlem v Karachaliosově současném životě je několik minut denního kontaktu s dcerkou Katerinou po Skypu, když si od kolegy v autě půjčí iPhone. Dozví se, že se chystá s prarodiči na výlet k moři nebo co má právě k snídani. Rád by ji vzal do Švédska, ale teprve až bude mít pořádnou stabilní práci.

Následuje šichta od 7:30 – dokončit úklid základní školy, který rozpracoval předešlý den. Čekají ho další desítky oken, jež musí s bolavými zády umýt, a úklid podlah, při kterém je jeho pomocníkem žiletka na odškrabování žvýkaček z linolea.

"Bývalý řecký premiér Papandreu prohlásil, že si za krizi můžeme sami, protože krademe, uplácíme a vyhýbáme se daním. Nikdy jsem nic neukradl, nikoho nepodvedl a daně platil vždy poctivě. Proč musejí trpět slušní lidé?" stěžuje si Karachalios. "Měl jsem dobrou práci, rodinu, dům a auto. Teď musím uklízet švédské s*."

Evropská nezaměstnanost: Jazyková brzda pro rychlejší oživení
V eurozóně nikdy nebyly takové ekonomické rozdíly mezi regiony jako dnes. Zatímco v Německu a Nizozemsku klesá nezaměstnanost, na jihu se bojuje o každé pracovní místo. Největší překážkou k návratu rovnováhy je zajisté společná měna, která stanovuje stejná pravidla hry pro všechny země. Evropa ovšem postrádá také jeden důležitý prvek společného trhu – stěhování se za prací.

Snižujeme daně, volá pankáč mezi evropskými ministry financí
Evropou se šíří mánie fiskálních úspor, škrtů a zvyšování daní. Ministři financí Evropské unie se předbíhají v tom, kdo zavede větší škrty a více zvýší daně. Největší fiskální úspory probíhají na jihu Evropy. Nicméně tato medicína snižuje výkon ekonomiky. Plánovaný deficit je pak revidován směrem k horšímu výsledku, reakcí jsou další úspory a růst daní. Začarovaný kruh.

Zdroj:
Bloomberg
Nezaměstnanost
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
19. 1. 2021 23:00
VE STŘEDU V 9.30 ŽIVĚ: Aktuálně z trhů
Akciové tipy
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
19. 1. 2021 7:00
Erik Best: Trump, Biden a rozpadající se USA? Vlastně nic nového pod sluncem
Donald Trump
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
18. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Výhled pro jednotlivá aktiva, vodíkové akcie a lekce z doby technologické…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat
18. 1. 2021 9:28
Globalizace vs. regionalizace: Světové trendy probíhají zároveň a působí proti sobě, svět potřebuje…
Asijská ekonomika
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat