Evropská komise ve středu předloží návrh nového dlouholetého rozpočtu unie

Evropská komise ve středu schválí a zveřejní svou základní představu o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie po roce 2020. Odstartuje tak měsíce komplikovaných jednání mezi členskými státy nejen o konečné podobě takzvaného víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027 jako takového, ale také o novinkách, které se pro první dlouhodobý rozpočet společenství po odchodu Británie rozhodla představit.

Už ve středu by komise měla zveřejnit záměr nových příjmů, ale hlavně návrh, kterým chce přístup členských zemí k penězům z rozpočtu EU podmínit kvalitou jejich právního státu.

Právě toto nařízení se zřejmě stane nejdiskutovanější částí návrhu. Evropská komise věc podle informací ČTK pravděpodobně zdůvodní tím, že kvalitní a nezávislé soudnictví je významné pro řádné finanční řízení. Nepůjde však zřejmě nakonec o přímý odkaz k proceduře podle sedmého článku unijní smlouvy, na jehož základě nyní členské země EU řeší, zda je v Polsku právní stát v ohrožení.

Nový dlouhodobý rozpočet EU bude první po brexitu, týkat se tak bude jen 27 členských zemí. Ačkoli se o jeho konečné podobě bude tvrdě ještě vyjednávat, představují unijní peníze jen asi dvě procenta celkových veřejných výdajů v Evropské unii.

Komise už dopředu upozorňovala, že odchod Británie, která je čistým plátcem, bude znamenat každoroční výpadek asi 13 miliard eur. Částečně je možné tuto díru zaplnit úsporami, komise ale nejspíš navrhne také mírné zvýšení příspěvků členských zemí, které jsou nyní na úrovni jednoho procenta hrubého domácího produktu.

Přijít by už ve středu komise mohla také s návrhem na některé nové příjmy, zmiňována byla dosud například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami.

Důvodem je, že kromě potřeby udržet či co nejméně omezit stávající priority, včetně významné společné zemědělské politiky, se bude příští rozpočet muset soustředit také na nové výzvy. Často je v této souvislosti zmiňována potřeba řešení migrační problematiky, posilování ochrany vnějších hranic a evropské bezpečnosti, ale třeba také potřeba digitalizace a modernizace evropského hospodářství.

Změn se nejspíš dočká politika soudržnosti, tedy unijní fondy na podporu méně rozvinutých regionů EU. Podrobnosti změn fondů, ze kterých čerpá a čerpat dále bude také Česko, budou oznámeny zřejmě až na konci května. Podle dosavadních informací ale hodlá komise navrhnout rozšíření stávajících pravidel, založených na hospodářském výkonu, o další faktory, jako je míra nezaměstnanosti či zátěž způsobená migrační krizí. Důsledkem by tak mohl být přesun části asi 350 miliard eur kohezních peněz od zemí ze středu a východu EU směrem k jižním státům jako jsou Itálie či Řecko.

V minulosti trvala vyjednávání o konečné podobě víceletého finančního rámce i desítky měsíců. Nyní by Evropská komise chtěla mít dohodu uzavřenou ještě za stávajícího Evropského parlamentu, jemuž skončí funkční období na jaře příštího roku.

Zdroj:
ČTK
Evropská unie
Přestat sledovat
Rozpočet
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
26. 1. 2021 17:00
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů
Akciové tipy
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Sazby vs. inflace aneb Hledá se největší tržní riziko roku 2021
Akciový trh
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
25. 1. 2021 9:55
Expertní tržní výhled: MONETA (již) zajímavá na prodej a nebezpečí obchodování na páku
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 1. 2021 12:23
Mertlík: V krach projektu společné Evropy nevěřím, jednotlivé státy jsou si vědomy svého globálního…