Evropské akcie v pátek převážně posílily, za celý týden zdražily zhruba o 1,5 %

Regionální index STOXX Europe 600 si polepšil o 0,16 % na 398,01 bodu, za celý týden pak získal 1,57 %. Britský FTSE 100 se snížil o 0,05 % na 7 324,47 bodu (týden: +2,43 %), francouzský CAC 40 posílil o 0,67 % na 5 722,15 bodu (týden: +1,52 %) a německý DAX vzrostl o 0,17 % na 12 894,51 bodu (týden: +2,07 %).

Nejvyšší zisk zaznamenalo maloobchodní odvětví, které stouplo o více než procento, naopak sektor potravin a nápojů odepsal zhruba 1,7 %.

Zklamáním skončilo páteční zveřejnění německého indexu spotřebitelské důvěry od institutu GfK. Ten klesl ve srovnání s předchozím měsícem o dvě desetiny na 9,6 bodu. Odhady předpokládaly hodnotu 9,8 bodu. Nálada německých spotřebitelů je tak nejhorší za poslední tři roky.

Výsledky hospodaření v pátek reportoval například největší světový pivovar AB InBev. Jeho zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) zůstal meziročně téměř beze změny na 5,3 miliardy dolarů, zatímco analytici počítal s tříprocentním nárůstem. Akcie společnosti uzavřely se ztrátou 11 %.

Pozitivněji trh naopak přijal kvartální čísla britské banky Bacrlays, jejíž akcie zdražily téměř o 2,4 %. Cenné papíry francouzské videoherní společnosti Ubisoft se propadly o 16 % poté, co firma snížila výhled zisku.

Evropské akcie (25. října 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Nálada německých spotřebitelů je nejhorší za poslední tři roky a slabší, než čekali analytici. Podle institutu GfK se na ní projevuje zpomalování ekonomiky, v jehož důsledku přicházejí o práci zaměstnanci v automobilovém průmyslu a ve finančních službách. Institutem v pátek zveřejněný index spotřebitelské důvěry na listopad klesl ve srovnání s předchozím měsícem o dvě desetiny na 9,6 bodu. Odhady předpokládaly hodnotu 9,8 bodu.
• Francouzská automobilka Renault prodala ve třetím čtvrtletí 852 198 vzorů - meziročně o 4,4 procenta méně. Firma v létě doplácela podobně jako její konkurenti na globální oslabení automobilového trhu. V domovské Francii a v Evropě vykázala pokles o 3,4 procenta, v ostatních regionech se pak počet prodaných vozů snížil o 5,4 procenta, vyplynulo z jejího pátečního sdělení.
• Maďarsko bude muset podniknout další opatření na podporu své domácí ekonomiky, pokud bude dál zpomalovat růst evropského hospodářství. Uvedl to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že na opatřeních by se podílelo ministerstvo financí i centrální banka. Maďarská vláda už v červenci představila první balík kroků na podporu hospodářského růstu, který zahrnuje také snižování daní, píše agentura Reuters.
• Počet nezaměstnaných ve Francii ve třetím čtvrtletí klesl na 3,36 milionu, tedy na nejnižší úroveň za pět a půl roku. Oproti druhému kvartálu se snížil o 0,4 procenta a meziročně se snížil o 2,4 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters z pátečních údajů francouzského ministerstva práce.

Výsledková sezóna

• Zisk největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev ve třetím čtvrtletí zaostal za očekáváním. Firma v pátek oznámila, že její zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) zůstal meziročně téměř beze změny na 5,3 miliardy dolarů, zatímco analytici počítal s tříprocentním nárůstem.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.
• Objem start-upových investic v Evropě je na rekordu. V první polovině letošního roku se ve srovnání s předchozím obdobím loni zvýšil o 62 procent na 16,9 miliardy eur. Uvedla to v pondělí poradenská společnost EY. Podle autora výzkumu Petera Lennartze je na trhu obrovské množství kapitálu, pro který investoři hledají uplatnění. V žebříčku měst uhájil první místo Londýn, ale na druhé místo se před Berlín dostala Paříž.
• V ČR bylo letos založeno 22 250 nových společností, což je nejméně za poslední tři roky. Aktuálně je v obchodním rejstříku zapsáno 503 187 firem, o téměř 11 000 více než na konci roku 2018. Informace v pondělí zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
• Výrobce antivirových programů Avast se stal terčem kybernetické špionáže. Sofistikovaný pokus o špionáž zaměřenou na firemní produkty Avast odhalil koncem září a na začátku října. Firma to v pondělí oznámila v tiskové zprávě s tím, že na odvrácení útoku spolupracovala s policií a Bezpečnostní informační službou (BIS). Útok cílil na nástroj na optimalizaci počítače CCleaner. BIS v tiskové zprávě uvedla, že se podařilo ochránit stovky milionů uživatelů z celého světa.
• Rozpočtové plány Itálie a Francie na příští rok by mohly být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Uvedla to Evropská komise v dopisech, které zaslala ministrům financí těchto zemí. Zároveň požádala Řím i Paříž, aby situaci do středy objasnily.
• Německý automobilový koncern Volkswagen navzdory pozastavení plánů na výstavbu nové továrny v Turecku nehledá pro tento závod alternativní umístění. Podle agentury DPA to v úterý uvedl člen představenstva značky Volkswagen Andreas Tostmann, který je zodpovědný za výrobu.
• V září letošního roku přibylo v České republice 1 304 obchodních společností, nejvíce od ledna tohoto roku. Počet podnikatelů stoupl o 3 624, tedy nejvíce od ledna roku 2012. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz společnosti CRIF.
• Skupina Karo, zpracovatel kůží z Boršova u Jihlavy, získala na trhu START pražské burzy za nově vydané akcie od privátních investorů i penzijních fondů 40 milionů korun. ČTK o tom v úterý informoval František Bostl z poradenské společnosti Starteepo, která byla poradcem úpisu. Na trhu START, který je určen pro malé a střední podniky, se Karo stala šestou obchodovanou firmou.
• V souvislosti s připravovaným odchodem z Evropské unie čelí Británie stále velké nejistotě, což má negativní vliv na hodnocení její úvěrové spolehlivosti. Uvedla to ve středu mezinárodní ratingová agentura Moody's.

• Evropský parlament požaduje, aby v rozpočtu Evropské unie na příští rok bylo více peněz na inovace, boj proti klimatickým změnám, výměnný studentský program Erasmus, opatření v oblasti migrace a podporu zaměstnanosti mladých. Postoj europarlamentu před jednáním s členskými státy ve středu schválili poslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Finské předsednictví Rady EU v reakci uvedlo, že členské země nemohou přijmout všechny dodatky, které EP navrhne.

• Zavedení systému národních emisních povolenek v oblastech dopravy a bydlení ve středu schválila německá vláda. Vyslovila se také pro zákaz montáže nových topných systémů využívajících energii z topných olejů, který má platit od roku 2026. Dvojice opatření, která ještě musí projít parlamentem, má spolu s dalšími přispět k tomu, aby spolková republika splnila své klimatické cíle pro rok 2030. Řada odborníků je však považuje za nedostatečná.

• Navzdory rizikům plynoucím z brexitu ve většině zemí EU nečekaně roste Index podnikatelské nálady malých a středních podniků. V ČR index mírně klesl, nicméně očekávání českých malých a středních podniků co do počtu objednávek, objemu investic nebo nabírání zaměstnanců pro následujících šest měsíců naznačuje obrat k lepšímu. Vyplývá to z výsledků organizace SMEunited, které data firem za Česko dodává Hospodářská komora ČR.

• Evropská centrální banka na říjnovém zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba je tak aktuálně 0 %, zápůjční sazba 0,25 % a depozitní sazba -0,5 %. Ve funkci guvernéra ECB se zasedání naposledy zúčastnil Mario Draghi, od listopadu jej v čele instituce vystřídá bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Česká bankovní asociace v aktualizované prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. V předchozí červencové prognóze počítala s růstem o 2,4 procenta. Naopak pro příští rok ČBA odhad zhoršila na dvě procenta z předchozích 2,3 procenta. Představitelé asociace o tom ve čtvrtek informovali na tiskové konferenci. Zlepšení odhadu pro letošní rok souvisí podle ČBA s překvapivě lepším vývojem ekonomky v první polovině roku.
• Důvěra v českou ekonomiku v říjnu, stejně jako v září, klesla o jeden bod a dostala se na hodnotu 93,6 bodu. Nižší byla naposledy v srpnu 2014. Příčinou je pokles důvěry mezi podnikateli, která se snížila o 1,3 bodu na 91,6 bodu. U spotřebitelů se důvěra naopak zvýšila o 0,3 bodu na 103,6 bodu. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad. Proti loňskému říjnu je důvěra spotřebitelů i podnikatelů nižší.
• Odbory mladoboleslavské automobilky Škoda Auto chystají petici proti možnému směřování značky Škoda v budoucnu. Chystanou strategii koncernu Volkswagen, který podle některých médií chce Škodu směřovat na východ, přimět ji vyrábět levná auta a být konkurencí značce Dacia, odbory zkritizovaly již dříve. Petici chtějí odboráři spustit 15. listopadu po jednání koncernové dozorčí rady, uvedl ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší švýcarské bance UBS ve třetím čtvrtletí klesl meziročně čistý zisk o 16 procent na 1,05 miliardy dolarů. Banka v úterý uvedla, že se ve čtvrtletí potýkala s negativními důsledky zpomalování růstu světové ekonomiky a nízkých úrokových sazeb.
• Francouzská automobilová skupina PSA Group ve třetím čtvrtletí zvýšila tržby meziročně o jedno procento na 15,6 miliardy eur. Pokles celkového odbytu skupiny totiž kompenzovala silnější poptávka po dražších sportovně-užitkových vozech, oznámila ve středu firma.
• Německá automobilka Daimler zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o osm procent na 2,69 miliardy eur. Zásluhu na tom měl podle jejího čtvrtečního sdělení především vyšší odbyt vozů značky Mercedes-Benz. Firma nicméně oznámila, že bude snižovat náklady a varovala, že na příštích ziscích se mohou negativně podepsat drahé právní spory.
• Provozní zisk švédského výrobce osobních automobilů Volvo Cars se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 90 procent na 3,49 miliardy švédských korun, a to díky růstu tržeb a snižování nákladů. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je součástí čínské společnosti Geely. Poukázala však na přetrvávající obtížné podmínky v automobilovém sektoru.
• Německý výrobce sportovního zboží Puma zvýšil ve třetím čtvrtletí tržby o 17 procent na 1,48 miliardy eur a provozní zisk o 25 procent na 162 milionů eur. Menší konkurent Adidasu tak podle generálního ředitele Björna Guldena vykázal své vůbec nejlepší čtvrtletí v historii.