Evropské akcie v pátek uzavřely v zelených číslech, za celý týden si připsaly více než půl procenta

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,22 % na 385,21 bodu, za celý týden si pak připsal zhruba 0,7 %. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,14 % na 7 661,87 bodu (týden: +0,6 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 0,43 % na 5 429,2 bodu (týden: +1 %) a německý DAX posílil o 0,38 % na 12 540,73 bodu (týden: +0,4 %).

Na růst akcií technologických firem ve Spojeným státech nenavázaly evropské tituly. V úvodu obchodování se sice technologický sektor pohyboval v plusu, nakonec však přišel o 0,26 %. O necelé procento klesly telekomunikace.

Mírně v pátek zdražily cenné papíry francouzské energetické společnosti Total, jež dokončila proces převzetí aktivit v oblasti zkapalněného zemního plynu od společnosti Engie za 1,5 miliardy USD. Díky této dohodě Total získá podíl deseti procent na světovém trhu.

Pomyslným vítězem dne se stala britská náborová firma Hays, jejíž akcie vyletěly vzhůru zhruba o 8,6 % poté, co společnost uvedla, že dobré výsledky v Německu a Rakousku se pozitivně promítnou do hospodaření za uplynulý kvartál.

O více než 8 % se naopak propadly akcie norské pojišťovny Gjensidige, jež odtajnila horší než očekávané výsledky hospodaření.

Evropské akcie (13. července 2018), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• V Jaderné elektrárně Dukovany v pátek skončila neplánovaná odstávka čtvrtého bloku vyvolaná kontrolou jednoho z cirkulačních čerpadel. Elektřinu začal znovu dodávat do sítě v 6.48 a na plný výkon se dostane během pátku, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V provozu tak jsou všechny čtyři bloky Dukovan.
• Trh práce je v Česku přehřátý a vytváří inflační tlaky kvůli vysokému růstu mezd. Domácí ekonomika na rozdíl od vnějšího prostředí nepředstavuje zdroj nejistot, vyplývá ze zveřejněného záznamu jednání bankovní rady České národní banky. Ta koncem června jednomyslně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na jedno procento.
• Tempo meziročního růstu inflace na Slovensku v červnu vzrostlo na 2,8 procenta, v květnu spotřebitelské ceny v zemi vzrostly o 2,6 procenta. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. Vývoj byl v souladu s průměrnými odhady analytiků. Inflace na Slovensku dosáhla vyššího tempa než v České republice, kde spotřebitelské ceny byly v červnu o 2,6 procenta vyšší než před rokem.
• Společnost Kofola ČeskoSlovensko sníží základní kapitál z 2,23 miliardy korun na 1,115 miliardy, tedy zhruba na polovinu. Rozhodnutí o tom chce schválit na mimořádné valné hromadě, kterou firma svolala na 13. srpna. Důvodem je zajištění pravidelných zdrojů na dividendy a optimalizace kapitálu. Oznámila to mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Přebytek zahraničního obchodu Česka v květnu meziročně klesl o 8,2 miliardy Kč na 6,9 miliardy Kč. Bilanci negativně ovlivnil obchod s auty, koksem, ostatními dopravními prostředky a s chemickými látkami. Naopak pozitivně se na celkovém výsledku podepsal obchod s počítači. Vyplývá to z předběžných výsledků, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
• Díky nečekaně vysokému růstu exportu se obchodní přebytek Německa v květnu zvýšil na 20,3 miliardy eur z 19 miliard v dubnu. Vyplývá to ze sezónně upravených údajů spolkového statistického úřadu. Data pode agentury Reuters svědčí o tom, že navzdory nynějšímu obchodnímu napětí ve světě je největší evropská ekonomika v dobré kondici.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v červenci vzrostla, a ukončila tím období poklesu, které trvalo pět měsíců. Kvůli hrozbě eskalace obchodních sporů se Spojenými státy však růst důvěry nemusí dlouho pokračovat. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix. Index důvěry investorů se podle jejího průzkumu zvýšil na 12,1 bodu z červnových 9,3 bodu.
• Stavební firmy v Česku zahájily do konce května stavbu 3 411 bytů v bytových domech, meziročně o 5,6 procenta více. Je to nejvyšší údaj od roku 2009. Nejvyšší podíl připadal na Prahu, kde jejich počet stoupl o zhruba desetinu. Počet zahájených staveb rodinných domů v Česku vzrostl o deset procent. Vyplývá to z pondělních údajů Českého statistického úřadu.
• Devizové rezervy České národní banky v červnu klesly od předchozího měsíce o 230 milionů na 123,6 miliardy eur. Meziročně byly nižší o 1,1 miliardy eur. Vyplývá to z informací, které v úterý zveřejnila ČNB. V korunách devizové rezervy meziměsíčně stouply, v porovnání s loňským červnem však byly nižší. Naopak v dolarech meziměsíčně klesly a meziročně stouply.
• Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí zmírnil z 8,4 procenta na konci loňského roku na 7,7 procenta. V rámci zemí Evropské unie byl desátý nejvyšší. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,7 procenta, na konci loňského roku vzrostly o 4,5 procenta.
• V Česku letos do konce dubna přibylo 6 968 obchodních společností a 3 811 podnikatelů. Čistý přírůstek počtu podnikatelů byl nejvyšší od roku 2015. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou poskytla ČTK společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
• Případné nové západní sankce vůči Moskvě by významně ohrozily ruskou ekonomiku, stávající protiruská opatření přitom zasáhla už více než 20 procent ruského firemního sektoru. Vyplývá to z nové zprávy ruské ratingové agentury AKRA. Ta očekává, že západní sankce budou mít dlouhodobý vliv na ekonomický vývoj Ruska a příjmy ruských domácností.
• Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla na 2,9 procenta z květnových 3 procent. Bez práce bylo 223 786 lidí, nejméně od července 1997. Počet volných míst naopak vzrostl na více než 301 516. Oznámil to ve středu Úřad práce ČR. Loni v červnu byla nezaměstnanost na čtyřech procentech, bez práce bylo tehdy téměř 300 000 lidí.
• Spotřebitelské ceny byly v červnu o 2,6 procenta vyšší než před rokem. Inflace tak potřetí v řadě zrychlila, v květnu tempo růstu činilo 2,2 procenta. Naposledy ceny rostly takovým tempem jako letos v červnu loni v listopadu. V červnu zdražily především pohonné hmoty a elektřina, ale také nájmy. Naopak levnější bylo telefonování, oděvy a teplo. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad. Analytici očekávali zrychlení inflace na 2,5 procenta.
• Diplomaté zemí Evropské unie ve středu odsouhlasili svou představu podoby unijního rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se závazky 164,1 miliardy eur a platbami 148,2 miliardy eur. Proti letošnímu roku se mají závazky zvýšit o 2,04 procenta a platby o 2,34 procenta. Vyplývá to ze středečního prohlášení Rady Evropské unie.
• Nejednoduchou diskusi čeká ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu německá kancléřka Angela Merkelová. Novinářům při příchodu do nové centrály bloku řekla, že její země vděčí alianci za mnohé, a připomněla sjednocení země po pádu takzvané železné opony, v mnoha ohledech do NATO ale také výrazně přispívá.
• Evropská komise zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově ale tempo zůstane relativně silné, letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta, uvedla ve čtvrtek komise ve své letní prognóze. V jarním výhledu ještě předpovídala v obou případech růst o 2,3 procenta.
• Tribunál Evropské unie, který je druhým nejvyšším soudem EU, ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí Evropské komise z roku 2014 schválit Británii podporu na výstavbu a provoz nových reaktorů jaderné elektrárny Hinkley Point. Nové reaktory mají nahradit ty stárnoucí a znečišťující uhelné elektrárny. Žalobu proti schválení pomoci podalo Rakousko za podpory Lucemburska.
• Britská vláda má zájem na volném pohybu vzdělaných a nadaných osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a studentům z unie umožní v zemi studovat. Vyplývá to ze zveřejněného plánu na podobu vztahů s EU po odchodu Británie z evropského bloku. V téměř 100stránkovém dokumentu vláda uvádí, že občané EU nebudou potřebovat k turistickým cestám víza a že budou moci v Británii uzavírat dočasné pracovní smlouvy. Jádrem plánu je podle agentury Reuters zachování úzkých vazeb s unií, především pak volný pohyb zboží. Naproti tomu pro služby, které jsou jedním z motorů britské ekonomiky, plán předpokládá určitou flexibilitu, což v zásadě povede k omezenému přístupu na unijní trhy.
• Francouzská vláda ve středu na galavečeru s mezinárodními bankéři představila nové pobídky, jimiž chce nalákat finančníky z londýnské City, aby se po odchodu Británie z EU usadili v Paříži. Těm, kteří mají děti, nabízí například už od září místa v evropské škole určené pro děti od předškolního věku po středoškoláky. Ve čtvrtek o tom psala francouzská média.