Evropské akcie v pátek ztrácely kvůli rozpočtové debatě ve Spojených státech a politické nejistotě v Itálii

Evropské burzy v pátek negativně reagovaly na handrkování amerických politiků ohledně rozpočtových otázek a nejistotu v Itálii.

Britský FTSE 100 ztratil 0,81 %, francouzský CAC 40 zakončil na zelené nule a německý DAX jen mírně sklouzl pod nulu se ztrátou 0,03 %. Dařilo se automobilkám a mediálním společnostem, ztrácel naopak sektor základních materiálů, stavební a potravinářské firmy.

Za celý týden FTSE 100 oslabil o 1,27 %, CAC 40 o 0,40 % a DAX v povolebním týdnu odevzdal 0,16 %.

Italský FTSE MIB odepsal 1,27 % poté, co vláda prodala desetileté dluhopisy s výnosem 4,5 % oproti 4,46 % na srpnové aukci, což je nejvyšší výnos od června letošního roku. Italský premiér Enrico Letta se v pátek vrátil z New Yorku, aby se sešel s italským prezidentem Napolitanem a pokusili se vyřešit hrozící politickou krizi způsobenou výhrůžkami koaliční strany PdL. Berlusconiho strana totiž ve středu zopakovala, že odvolá podporu italské vládě, pokud Berlusconi přijde o senátorské křeslo, a investoři se obávají, že by země bez funkční vlády nebyla schopná dále provádět potřebné reformy. Průmyslu se přitom začíná mírně dařit, alespoň z pohledu optimismu investorů. Indikátor ekonomické nálady ve zpracovatelském sektoru v Itálii v září vyskočil na dvouleté maximum.

"Italská aukce byla slabá," prohlásil Harvinder Sian z Royal Bank of Scotland. Postoj investorů vůči italským dluhopisům je podle něj opatrný, dílem právě i kvůli politické situaci v zemi.

Finální zpráva o francouzském HDP v pátek potvrdila původní odhady. Ekonomika Francie expandovala ve druhém čtvrtletí tempem +0,5 % a meziroční růst byl revidován mírně výše na +0,4 % z +0,3 %.

Pozitivní zprávy přinesly ve čtvrtek finální údaje o americkém a britském HDP, které potvrdily původní odhady. Americká ekonomika tak ve druhém čtvrtletí expandovala oproti prvním třem měsícům v roce dvojnásobným tempem a britská ekonomika expanzi rovněž zrychlila na +0,7 % z +0,4 %.

Evropská ekonomika mírně oživuje. Naznačily to i data o evropském zpracovatelském sektoru a sektoru služeb zveřejněná v pondělí agenturou Markit. Indikátor ekonomické důvěry se v září zlepšil na 96,9 bodu (odhad 96 bodů, v srpnu 95,3 bodu). Výrazné bylo zlepšení v oblasti průmyslu, kdy indikátor stoupl na -6,7 bodu (odhad -7 bodů, v srpnu -7,8 bodu).

Optimismem hýřila v pátek i španělská vláda, která zvýšila odhad růstu HDP v příštím roce na +0,7 % z původně hlášených 0,5 %. Míra nezaměstnanosti by podle nového odhady měla klesnou na 25,9 %

Nepříliš pozitivní týden má za sebou Německo. Po nedělní oslnivé výhře Angely Merkelové v parlamentních volbách investoři mírně znejistěli, protože Merkelová nezískala dostatečný počet hlasů na to, aby mohla vládnout se svou stranou sama a bude muset vytvořit koalici. V úterý navíc institut Ifo odhalil výsledky podnikatelské nálady, který nedopadl tak dobře, jak se čekalo. V září se vyšplhal na 107,7 bodu ze srpnových revidovaných 107,6 bodu, ačkoli analytici predikovali 108 bodů. V pátek zveřejněná předběžná zpráva o zářijové inflaci navíc ukázala, že tempo růstu spotřebitelských cen nejspíš zpomalilo na 1,4 % meziročně, přestože analytici čekali, že bude stagnovat na srpnových 1,5 %.

Euro v pátek posílilo vůči dolaru na 1,356 EUR/USD, postupně však opět mírně oslabilo na 1,353 EUR/USD. Vůči koruně rovněž posilovalo na 25,71 EUR/CZK, zato vůči jenu mírně oslabilo na 133,04 EUR/JPY.

Jednotný trh s elektřinou? Bankovní unie?

Trh s elektřinou podpořila zpráva o tom, že Evropská komise hodlá v budoucnosti vytvořit jednotnou evropskou burzu s elektrickou energií. Uvedl to německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Komise podle listu doufá, že vytvoření burzy povede k efektivnější výrobě elektřiny a k poklesu cen pro její odběratele. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v minulosti opakovaně varoval před přemrštěnými cenami energie.

Bývalý šéf ECB Jean-Claude Trichet v rozhovoru pro televizní stanici CNBC prohlásil, že eurozóna potřebuje sjednocující autoritu, která převezme dohled nad bankami a bude řešit problémy krachujících bankovních institucí. Vytvoření této autority je podle něj nezbytným krokem v cestě za bankovní unií.

Evropský bankovní úřad (EBA) ve středu zveřejnil zprávu, podle níž 42 největších bank v Evropské unii potřebuje zvýšit kapitál o 70,4 miliardy eur, aby splnilo nová pravidla, která vstoupí v platnost v roce 2019. Ve srovnání s předchozím odhadem, který EBA zveřejnila před šesti měsíci, je částka nižší o 29,1 miliardy eur.

Slovinská premiérka Bratušeková ve čtvrtek poprvé připustila možnost, že by slovinský bankovní sektor mohl potřebovat zahraniční pomoc. O Slovinsku jako kandidátovi na příští záchranný balíček se spekuluje už dlouho, ale premiérka Bratušeková to doposud odmítala.

Evropské akcie
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
13. 4. 2021 17:01
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Ronald Schubert, WOOD & Company)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
9. 4. 2021 6:41
Česká energetika má prostor se připravit na budoucnost, čas ale utíká. Panika je vyvolaná lobbisty…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dividendy
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat