Evropské akcie ve čtvrtek oslabovaly v atmosféře napětí před víkendovým řeckým referendem

Britský FTSE 100 připsal 0,33 %, francouzský CAC 40 naopak odepsal 0,98 % a německý DAX oslabil o 0,73 %. Regionální Stoxx Europe 600 ztrácel 0,4 %, dolů ho stahovaly technologie a automobilky, přes procento naopak připsal ropný sektor a síťová odvětví.

Stoxx Europe 600 v průběhu dne až o 0,3 %, následně však obrátil do mínusu, když euro začalo posilovat vůči dolaru po zveřejnění statistiky z amerického trhu práce. Americká ekonomika v červnu vytvořila 223 tisíc nových pracovních míst, trhy očekávaly 233 tisíc. Celková míra nezaměstnanosti klesla na 5,3 % z předchozích 5,5 %, očekával se pokles na 5,4 %. Průměrná hodinová mzda ale v červnu stagnovala, očekával se 0,2% růst, a míra participace klesla na 62,6 % z předchozích 62,9 %.

"Lidé budou nyní čekat na výsledek řeckého referenda," říká Benedict Götte, zakladatel společnosti Compass Capital. "Dynamika je pro trh stále složitá. Každý den se situace mění, objevují se nové spekulace, zvěsti a nově uniklé dokumenty," dodává.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Řecký ministr financí Janis Varufakis ve čtvrtek v rozhovoru pro televizi Bloomberg uvedl, že by si přál, aby banky otevřely v úterý, jsou toho prý schopné. Evropská centrální banka je podle něj schopná prodloužit program poskytování nouzové likvidity (ELA) nehledě na výsledek referenda, je to její rozhodnutí. Referendum podle Varufakise vláda svolala, protože ji už unavovalo protahování nikam nesměřujících rozhovorů a předstírání, že někam vedou. Proto oslovili lid, aby je podpořil. Současná dohoda, která leží na stole má podle něj pouze cenu papíru, na kterém je napsaná.
• Pokud Řekové v nedělním referendu řeknou "ne" přijetí podmínek mezinárodní pomoci, neposílí to jejich vyjednávací pozici a Řecko i Evropa se tím dostanou do "velmi obtížného" postavení. Uvedl to v projevu před výborem nizozemského parlamentu šéf euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Jeho poznámka je zřejmě reakcí na výrok řeckého premiéra Alexise Tsiprase, který ve středu prohlásil, že odmítnutí podmínek posílí vyjednávací pozici Řecka a pomůže k vyjednání lepších podmínek, napsala agentura Reuters.
• Řecko bude v období od letošního října do roku 2018 potřebovat dalších 50 miliard eur, pokud jeho ekonomika poroste pomaleji, než se očekávalo a pokud země nezavede hospodářské reformy. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní měnový fond (MMF). Upozornil také, že v takovém případě budou nutné i rozsáhlé odpisy řeckého dluhu.
• Vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) hodlají o programu nouzového financování pro řecké banky znovu jednat v pondělí. S odvoláním na nejmenovaný zdroj o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. O tom, zda současný strop úvěrů z nouzového programu ELA změnit, nebo nechat beze změn, budou činitelé ECB diskutovat den po klíčovém referendu o podmínkách mezinárodních věřitelů pro tuto zadluženou jihoevropskou zemi.
• Řecké banky se otevřou, jakmile se zemi podaří uzavřít dohodu se zahraničními věřiteli. Ta by mohla být uzavřena okamžitě po nedělním referendu, řekl ve čtvrtek novinářům státní ministr a hlavní poradce premiéra Alexise Tsiprase Nikos Pappas. Podle dosavadního vládního výnosu se mají banky otevřít 6. července.
• Švédská centrální banka Riksbank ve čtvrtek překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum -0,35 % a rozšířila svůj program nákupu dluhopisů. Banka svůj krok zdůvodnila posledním vývojem v Řecku, který výrazně zvýšil nejistotu.
• Největší překážkou pro dodávky ruského plynu na Ukrajinu není cena, ale ruské odmítnutí podepsat právně závaznou dohodu. Řekl to agentuře Reuters šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz Andrij Kobolev.
• Rusko popřelo, že nabídlo Řecku členství ve vznikající nové rozvojové bance, kterou společně buduje pětice velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov. O údajné nabídce na členství Řecka ve vznikající banky informovala v květnu různá média.
• Vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) na svém červnovém zasedání neviděli důvod k případnému rozšíření stávajícího programu nákupů dluhopisů. Program je ale natolik přizpůsobivý, aby jej šlo v případě potřeby upravit. Vyplývá to podle agentury Reuters z ve čtvrtek zveřejněného zápisu z červnového zasedání ECB.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v červnu vzrostl na 58,1 bodu z květnových 55,9 bodu (odhad: 56,5 bodu).
• Rumunská centrální banka s ohledem na dobrou výkonnost ekonomiky zastavila snižování úrokových sazeb, které jsou na historicky nejnižší úrovni 1,75 %. Svoji roli v rozhodnutí banky ponechat sazby beze změny sehrály také obavy z dopadů řecké krize na stabilitu místní měny.
• Těžba ropy v Rusku zůstala v červnu již čtvrtý měsíc za sebou na postsovětském maximu 10,71 milionu barelů denně. Přispívají k tomu hlavně středně velcí těžaři. Produkce plynu se však opět snížila na 42,58 miliardy metrů krychlových z květnových 48,28 miliardy metrů krychlových. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo pro energetiku.