Francie vyzvala Evropu ke zmírnění úsporné politiky. Má ale šanci na zlepšení svého hospodářství?

Francie ve čtvrtek vyzvala evropské země ke zmírnění úsporné politiky. Chce tak zajistit větší prostor pro hospodářský růst a zabránit sociálním nepokojům. **Francouzský ministr financí Pierre Moscovici varoval, že striktní politika snižování rozpočtových výdajů a zvyšování daní pouze "přiživuje sociální krizi, která vede k populismu". "Musíme se vydat na cestu směřující k návratu k hospodářskému růstu," dodal.

Francie prahne po růstu, ECB nad Evropou drží ochrannou ruku

Francouzská výzva přichází v době, kdy dluhová krize v eurozóně polevuje díky politickým a ekonomickým reformám i příslibu Evropské centrální banky, že bude za každou cenu bránit euro. Úsporná opatření podporovaná Bruselem, která obnovila důvěru na finančních trzích, však mají negativní dopady na ekonomiku a zvyšují nezaměstnanost. V některých zemích, například v Itálii, voliči proti těmto opatřením protestují tím, že volí euroskeptické politické strany.

Moscovici uvedl, že výsledek nedávných parlamentních voleb v Itálii byl zprávou, že pokračování v současném tempu rozpočtových škrtů a reforem bez růstové strategie není udržitelné a nakonec se vymstí. Ministr rovněž zopakoval svůj požadavek, aby eurozóna vytvořila vlastní rozpočet, ze kterého by financovala iniciativy na podporu hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst.

"Je potřeba postupovat tak, aby lidé reformní proces chápali, podporovali a viděli určitou naději, určité světlo na konci tunelu. To se nyní neděje," uvedl šéf frakce sociálnědemokratických poslanců v Evropském parlamentu Hannes Swoboda. Evropská komise předpokládá, že ekonomika eurozóny v celém letošním roce klesne o 0,3 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v lednu vyšplhala na rekordních 11,9 %. Bez práce tak bylo téměř 19 milionů lidí. Ve Francii to bylo ve 4Q2012 10,6 % lidí. Údaje jsou další ranou pro francouzského prezidenta Françoise Hollandea, který slíbil, že růst nezaměstnanosti do konce letošního roku zastaví.

Nutnost podpořit ekonomiku

Francouzský ministr reindustrializace Arnaud Montebourg ve čtvrtek uvedl, že stoupající nezaměstnanost a slabý hospodářský vývoj ve čtvrtém čtvrtletí v celé eurozóně by měly přimět Evropskou unii k opatřením na podporu ekonomiky. "Evropa i eurozóna klesají. Proto vláda bojuje s Evropskou komisí o to, aby byla přijata růstová opatření," řekl ministr v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Info radio.

Francouzská vláda se snaží podpořit konkurenceschopnost domácí ekonomiky kroky ke snížení mzdových nákladů a zvýšení flexibility trhu práce. Proti vládním krokům v úterý demonstrovaly desetitisíce lidí v ulicích Paříže a dalších francouzských měst.

Jaký recept má Pan Normální?

François Hollande s krizí bojuje po svém. Chce vyčkat, poté zvýšit daně nejbohatším až na 75 %, zvýšit vládní výdaje, zejména na sociální bydlení, školství a zdravotnictví. "Zvýšení sazeb daní nad maximum Lafferovy křivky nepochybně zvýší daňový výběr. Bohužel pro Francii se však výběr zvýší ve Švýcarsku, Lucembursku a Belgii, kam již své daňové rezidenství přesunulo více než 5 tisíc francouzských občanů, majitelů firem a vrcholových manažerů," píše ve svém aktuálním komentáři Vojtěch Železný, portfoliomanažer ze společnosti Conseq Investment Management.

Francouzské zdravotnictví patří k nejlepším na světě. Francouzské školství, zejména školy jako HEC a INSEAD, rovněž patří ke světové špičce. Sociální politika patří k podobným jako ve Skandinávii. "Bohužel zde zdá, že Hollande neslyšel o klesajícím mezním užitku" pokračuje Železný.

Každá mince má ale dvě strany. Francouzské domácnosti patří k nejspořivějším v Evropě. Ušetří více než 16,4 % svých disponibilních příjmů. Francouzské firmy, zejména pak výrobci potravin a luxusního zboží, vyrábějí zboží žádané po celém světě. Rovněž v rozvíjejících se zemích, kde vzniká nová vrstva bohatých, jsou ochotni za toto zboží utratit velké množství peněz. Kvalitní školství je schopné dodat absolventy, kteří rychle najdou uplatnění.

Francie má strukturální problém, nejde o výkyv

Problém Francie je tedy strukturální, není možné jej řešit Keynesiánskými postupy, které jsou nastaveny pro cyklické problémy. "Prvním opatřením, které by měla francouzská vláda schválit, je zavedení flexibilnějšího trhu práce, jako se to podařilo Německu v podobně mini a midi jobs, díky nimž si najdou práci i absolventi střední školy bez praxe," navrhuje Železný.

Dalším francouzským problémem je vysoká minimální mzda (SMIC), která dosahuje téměř 1 500 eur. Kvůli ní mají problém sehnat práci ti nejméně kvalifikovaní, kteří pak svou nespokojenost vyjadřují zapálenými auty na předměstích francouzských měst.

Dalším problémem jsou obrovské sociální výdaje, které demotivují lidi, aby si hledali práci. Bez práce je totiž životní úroveň vyšší, než by byla, kdyby jeden nebo oba rodiče pracovali. U dětí to pak vytváří dojem, že je možné nepracovat, což nepůsobí zrovna výchovně.

"Za velmi nemoudré považuji silácké výroky Françoise Hollanda o bohatých a o nacionalizaci některých podniků. Kdo ze zahraničních investorů by chtěl investovat v zemi, která neuznává vlastnická práva?," ptá se na závěr Vojtěch Železný.