Nezaměstnanost v říjnu klesla na 3,7 %, od července byla na 3,8 %

"Vzhledem k aktuální ekonomické a pandemické situaci jsou nynější čísla velmi dobrá. Jsme stále v Evropě premianti. Je to zásluhou vládních programů, a to zejména programu Antivirus," řekla později na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Z programu Antivirus stát poskytuje dva druhy příspěvků na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. V září je pobíralo 6 623 firem na zhruba 87 694 zaměstnanců. Zářijové výdaje činily 523,7 milionu korun. Celkem se od 12. března do 2. listopadu vyplatilo 18,7 miliardy korun. Pokud by nezaměstnanost rostla, byly by podle Maláčové náklady státu na podpory a nezaměstnané vyšší. Ministryně míní, že firmy se snaží pandemii a krizi překonat a udržet si pracovníky a lidé si zase při ztrátě místa hned hledají nové zaměstnání.

Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde. S ohledem na pokračující vládní programy počítají ale jen s pozvolným zvyšováním nezaměstnanosti. "Předpokládáme, že v následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s útlumem sezónních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, pravděpodobně vzroste. Ve větším počtu by se mohli začít hlásit také pracovníci z oblasti služeb," uvedl ředitel odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.

Nejnižší nezaměstnanost vykázal ke konci října okres Rychnov nad Kněžnou, kde bylo bez práce 1,8 % lidí. Následovaly okresy Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,9 %. Naopak nejvyšší byla v okrese Karviná, a to osm procent. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v říjnu 67 okresů, v deseti regionech nezaměstnanost naopak vzrostla.

Během října se na úřad práce nově přihlásilo přes 36 000 nezaměstnaných, zhruba o 14 500 méně než v září. Nejvíce nových nezaměstnaných, 4 523, hlásí Praha a Moravskoslezský kraj, který evidoval 4 371 uchazečů. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad na Vysočině, a to 1 420.

Volných pracovních míst v říjnu meziměsíčně zhruba o 6 000 ubylo, úřad práce jich evidoval 310 730. Zaměstnavatelé v říjnu nahlásili 33 776 nových volných pracovních míst, v předchozím měsíci úřad naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 42 919 volných pracovních míst. "Jde tedy o velmi dynamický proces," uvedl úřad v tiskové zprávě. V uplynulém měsíci trval zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance především v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,9 uchazeče. Nejvíce lidí na jedno místo připadá na Karvinsku (8,3). Naopak nejmenší poměr nezaměstnaných k volným místům je v okresech Praha-východ, Plzeň-jih a Mladá Boleslav, kde na jedno místo připadá 0,2 uchazeče.

Analytici: Nižší nezaměstnanost je dána sezónou a vládní podporou

Snížení nezaměstnanosti v říjnu odpovídá standardnímu sezónnímu vývoji. Navíc k poklesu počtu nezaměstnaných přispělo rovněž zotavení ekonomiky v letních měsících, uvolnění opatření proti epidemii covidu-19 a především podpůrné vládní program typu Anitivirus. Shodují se na tom ekonomové oslovení ČTK. V listopadu lze podle nich očekávat ještě stabilní vývoj na trhu práce, ale od prosince je možné počítat s postupným růstem nezaměstnanosti.

"Na meziměsíčním poklesu nezaměstnanosti se příznivě projevilo ožití ekonomiky po jarní pandemii spolu s pozitivními přínosy vládních programů Antivirus. Přichází ale čas, kdy končí pozitivní efekt programu Antivirus, a nastává doba, kdy začíná ekonomice škodit," uvedl partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Radovan Hauk. Společnosti, které potřebují růst, nemají totiž podle něj pracovní sílu, protože ta je uměle udržovaná v podnicích, které stejně budou muset propouštět. "Růst nezaměstnanosti je ale dříve či později nevyhnutelný," dodal.

I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila brání růstu počtu nezaměstnaných v provozech postižených ekonomickými restrikcemi vládní podpůrné programy. Navíc podle něj řada podniků dohání předchozí výpadky produkce, k čemuž potřebují nové pracovníky. "Říjnový mírný pokles nezaměstnanosti je v tuzemsku standardním jevem, ovšem vzhledem k epidemické situaci je jeho letošní potvrzení spíše důsledkem vládní politiky. Primárně se pak jedná o jednotlivé varianty programu Antivirus. Celkem tak bylo podpořeno přes 812 000 zaměstnanců v soukromé sféře," uvedl Hradil.

Pokles nezaměstnanosti odpovídá i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška obvyklému sezónnímu vývoji. "Po očištění sezónních vlivů lze konstatovat, že trh práce zůstává stabilní. Na nerostoucí vývoj počtu nezaměstnaných má nesporně vliv prodloužení programu Antivirus, to ale není jediným faktorem. Řada podniků, jejichž zaměstnanci na vládní podporu nedosáhnou, zřejmě stále otálí se zásadním bolestivým řezem a odhodlá se k němu až v závěru roku," uvedl. Dalším důvodem podle něj může být i vyšší potřeba pracovníků kvůli zvýšené nemocnosti, karanténě a ošetřování.

"Trhu práce pomáhá skutečnost, že aktivita v české ekonomice v průběhu třetího čtvrtletí ožila po jarním propadu s tím, jak se v letních měsících zvolnila omezení spojená s koronavirem. Pro samotný říjen je mírný meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky tomu, jak opadá poprázdninová vlna příchodu absolventů škol na trh práce a případně do evidence úřadu práce," uvedl také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Situaci na trhu práce ale podle něj pomáhají stabilizovat především vládní programy na podporu zaměstnanosti. "Bez vládních programů by nezaměstnanost v tuzemské ekonomice byla viditelně vyšší," dodal.

"Pokud nezaměstnanost klesá, i když klesá ekonomika, je to špatně, protože to znamená uměle udržovaná pracovní místa. To je pro stát velmi drahé. Nízká nezaměstnanost zároveň znamená, že firmy, které se dokážou adaptovat na nové podmínky trhu a potřebují nabírat nové lidi, je nemají kde brát. Takže ani ti schopní nemohou ekonomicky růst, a tím se ještě prohlubuje krize," uvedl výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.