27. 1. 2021 17:00
ABCD investora: Jak na vítězné portfolio aneb Co letos na trzích (ne)potřebujete sledovat
Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 %. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. Prezident to oznámil ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí.
Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 %, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34. 25 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušili. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.
K podmínce prezidenta Zemana, aby zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 % bylo na dva roky, Babiš dříve uvedl, že jde jen o politický slib prezidentovi. V návrhu to ale explicitně uvedeno není. Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.
Rozhodnutí prezidenta přivítala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. "I když nejsem obecně přítelem navrhovaného opatření, tak ta dvouletá lhůta tam chybí. Je uvedena jen v důvodové zprávě. Ten výpadek příjmů je natolik vysoký, že je dobře, že to pan prezident v takové podobě nepodepíše," uvedla v České televizi.
Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 % a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 Kč na 34 125 Kč ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 000 na 80 000 Kč nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.
Předseda ODS Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci ve sněmovně řekl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. "Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody," uvedl.
Vedení ODS dříve uvedlo, že chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 %, případně 16 a 23 %. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 %, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 % při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4 000 korun na 28 800 korun.
Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 % by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 %. Počítá se ze základu daně.