Zeman nebude do rady ČNB jmenovat lidi podporující devalvaci, spekulanti na druhé oslabení koruny kapitulují. Možná ne na dlouho

Prezident Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady ČNB nebude jmenovat lidi podporující devalvaci koruny. V radě chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. Vyplynulo to ze středečního vyjádření Zemana při návštěvě hradeckého kraje při diskusi se zastupiteli. Zeman ČNB za devalvaci koruny dlouhodobě kritizuje, což učinil i ve středu v Hradci Králové. Do konce svého mandátu bude Zeman ještě jmenovat čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra.

"Naštěstí prezident jmenuje členy bankovní rady a v roce 2016 může jmenovat i nového guvernéra centrální banky. A já udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů," řekl Zeman.

Prezident v Hradci zopakoval svůj názor, že ČNB provedla devalvaci proto, aby oddálila vstup ČR do eurozóny, protože při tomto vstupu by ztratila část svých kompetencí. Devalvace je podle Zemana ekonomicky neefektivní. "Jestliže ČNB tvrdí, že díky devalvaci koruny ekonomika roste, tak si zřejmě nevšimla, že došlo k poklesu cen pohonných hmot, ať už nafty nebo plynu, zhruba o 50 %. To je skutečný impuls pro rozvoj ekonomiky," řekl Zeman.

Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem. V červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Lubomíru Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období přečkají v bankovní radě pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012.

S měnovými intervencemi ČNB začala na podzim 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 EUR/CZK. Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.

"Eurokoruna se poprvé od poloviny října obchoduje pod 27,50. Kurz tak reaguje na slova prezidenta Zemana, který naznačil, že do bankovní rady ČNB nebude jmenovat 'experimentátory s ekonomikou'," uvedl Miroslav Plojhar, stratég z Erste Corporate Banking. "Zeman již dříve prohlásil, že si nepřeje, aby ČNB oslabovala korunu. Na trhu tak dochází ke kapitulaci sázek na druhou devalvaci koruny."

"Silná reakce koruny na prezidentova slova je pro nás poměrně překvapující, jelikož Miloš Zeman neřekl v zásadě nic, co by současné nastavení měnové politiky ČNB zpochybňovalo," uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. "Zeman kritizuje současný intervenční režim ČNB od samého počátku, kdy ČNB v listopadu 2013 tento typ měnové politiky zahájila. Vzhledem k pravidelně se opakující kritice ze strany prezidenta na adresu ČNB se tak dalo předpokládat, že kandidát do bankovní rady nebude z řad příznivců současného kurzového režimu. Co však považujeme za důležitější, je skutečnost, že Miloš Zeman bude mít nejbližší příležitost jmenovat nové členy bankovní rady teprve v polovině roku 2016, kdy končí druhý (a zároveň poslední) mandát současnému guvernérovi Miroslavu Singerovi a první mandát Kamilu Janáčkovi. Vzhledem k tomu, že ČNB na svém posledním únorovém jednání rozhodla, že ponechá kurzový závazek na celém horizontu měnové politiky, tedy do 3. čtvrtletí 2016, jmenování nových – protiintervenčních – členů rady v polovině roku 2016 je tak stále konzistentní se současným nastavením měnové politiky ČNB, tedy s plánovaným ukončením intervenčního režimu v druhé polovině roku 2016."

Zároveň podle ING není tak jednoznačné, že výměna Singera a případně Janáčka, který však zpočátku velkým zastáncem intervencí nebyl, povede k zásadnímu obratu ve směřování politiky ČNB. Stále budou v bankovní radě Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík a Lubomír Lízal, kteří patří mezi zastánce současné kurzové politiky. Jiří Rusnok sice byl jmenován Milošem Zemanem, ale jako jeden z mála zahájení intervencí v listopadu 2013 nekritizoval (zřejmě by však nepodporoval další navyšování hladiny kurzového závazku). "Zároveň jeho veřejná vystoupení z pozice člena bankovní rady naznačují, že není odpůrcem současného kurzového režimu natolik, aby se přiklonil k jeho skokovému opuštění hned při prvním hlasování rady v novém složení v červenci 2016. Zvolil by spíše postupný, předem dohodnutý exit," míní Seidler.

"Celkově je tak podle nás reakce kurzu koruny překvapující a očekáváme její rychlý návrat k 27,5 EUR/CZK," dodává ekonom. "Nicméně samotná skutečnost, že kurzový závazek je prezidentem zpochybňován a kurz koruny prolomil 27,2 EUR/CZK, je pro ČNB nepříjemná zpráva, jelikož po kroku Švýcarské národní banky je kredibilita kurzových závazků do jisté míry podlomena a trh by mohl otestovat i hranici 27 EUR/CZK. ČNB by tak musela po roce a půl opět vstoupit na trh a aktivně intervenovat."

"Český prezident Miloš Zeman byl vždy mediálně zajímavou postavou. Člověk by však nečekal, že se stane hlavní figurou pro český devizový trh, který bude skákat tak, jak se na Hradě píská. Ale stalo se a českému prezidentovi se letos povedla již druhá parádní verbální intervence ve prospěch české koruny," komentuje situaci Jan Čermák, analytik z ČSOB.

Výroky Miloše Zemana by podle něj vystačily na zahájení hezké akademické debaty, kde by se mohly prolínat názory na nezávislost centrálních bank a politiku cíleného oslabování měny (či kvantitativního uvolňování). Pokud nás však zajímá čistě praktická stránka věci, tak se Zemanovi povedla verbální intervence ve prospěch koruny. "A vzhledem k tomu, že intervenční úroveň 27 EUR/CZK 27 je již blízko a vstup do eurozóny daleko, tak tu máme nejsilnější korunu za rok a čtvrt, z čehož někdo může mít radost (importéři), někdo starost. Například ČNB."

Zde stojí za zmínku citace z posledního zápisu z jednání ČNB, kde stojí, že "centrální banka bude mimo jiné při monitorování deflačních tlaků sledovat i kurz koruny". "Jinak řečeno, verbální intervence proti koruně na sebe nemusí nechat dlouho čekat," uzavírá Čermák.

Na Zemanovy výroky reagoval také ministr financí Andrej Babiš. Připomněl, že ČNB by měla být nezávislá. Podobně považují politickou nezávislost centrální banky za klíčovou někteří podnikatelé. Napsala to ve čtvrtek Mladá fronta Dnes. "ČNB je nezávislá instituce a taková podmínka (vize neoslabování koruny) pro vstup do bankovní rady není přijatelná," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK, Česká spořitelna, ČSOB, ING

Česká ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
9. 4. 2021 6:41
Česká energetika má prostor se připravit na budoucnost, čas ale utíká. Panika je vyvolaná lobbisty…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dividendy
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat