Evropské akcie ve středu oslabily, hlavní indexy odepsaly kolem procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,70 % na 405,74 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,88 % na 7 089,22 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,11 % na 13 144,28 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,81 % a seanci zakončil na 5 916,63 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně klesly akcie společností voestalpine (-13,11 %), thyssenkrupp (-7,98 %) nebo Carrefour (-7,16 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Uniper (+5,96 %) či Delivery Hero (+3,59 %).

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Míra inflace v Británii v květnu vystoupila na další maximum za 40 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen stouplo na 9,1 % z 9 % v dubnu. To je nejvyšší hodnota od března 1982. K růstu nejvíce přispívají ceny benzinu, energií a potravin, uvedl ve středu britský statistický úřad.
• Španělská vláda má v úmyslu na polovinu snížit daň z přidané hodnoty na elektřinu, aby pomohla domácnostem vypořádat se s výrazným růstem životních nákladů, zejména účtů za energie. Oznámil to ve středu předseda vlády Pedro Sánchez. Vláda už loni snížila DPH na elektřinu z původních 21 % na 10 %. Reagovala tehdy na prudký růst velkoobchodních cen elektřiny. Teď chce sazbu snížit na 5 %.
• Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
• Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů na 7 %. Takto vysoko byla sazba naposledy v roce 1999. Důvodem jejího růstu je zvyšující se inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy vyhlídky, že inflace nadále rychle poroste.
• Evropský parlament ve středu na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví.
• Řecká vláda od příštího měsíce zvýší příspěvek motoristům, který zavedla v dubnu kvůli výraznému růstu cen pohonných hmot. Až od konce září zároveň prodlouží jeho vyplácení. Podle deníku Kathimerini na tuto vládní podporu dosáhnou asi tři miliony majitelů aut a motocyklů.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle agentury Interfax podepsal dekret, kterým se stanoví dočasné postupy ohledně obsluhy zahraničního dluhu. Učinil tak v čase, kdy zemi vystavené západním sankcím za její vojenskou invazi na Ukrajinu hrozí, že své dluhy nebude schopna splácet. Stalo by se tak poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červnu podle předběžných dat klesl na -23,6 bodu (odhad: -20,5 bodu, květen: -21,2 bodu).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí DCLG v květnu meziročně stoupl o 12,4 % (odhad: +9,7 %, duben: +9,7 %).