Evropský dluhopisový trh se utrhl ze řetězu. Co přinesou další měsíce?
|

Evropský dluhopisový trh se utrhl ze řetězu. Co přinesou další měsíce?

Investoři držící a nakupující evropské dluhopisy mají v posledních dnech a týdnech žně. Dluhopisový trh vypadá, jako by se utrhl z řetězu. Ceny bondů se neustále dostávají na nová historická maxima nebo se k nim blíží, zatímco výnosy se inverzně dostávají na historická minima.

Dluhopisový trh Státní dluhopisy Firemní dluhopisy Eurozóna ECB Centrální banky

Německý vládní dluhopis s 10letou splatností se obchoduje s výnosem okolo -0,4 %. Investoři tedy německému státu platí za privilegium, že mu mohou půjčovat peníze. Řecký vládní dluhopis s 10letou splatností se obchoduje s výnosem pod 2 %, a to vůbec poprvé v historii. Výnos řeckých dluhopisů je tak nízký i přesto, že poměr řeckého vládního dluhu k HDP činí astronomických 181 %.

A konečně český vládní dluhopis s 10letou splatností. Ten se obchoduje s výnosem 1,3 %. Celkově platí, že signifikantní podíl vládních bondů zemí eurozóny se obchoduje se záporným výnosem. V případě Německa má záporný výnos přibližně 85 % vládních dluhopisů.

Situace u korporátních dluhopisů je podobná. Ty se také momentálně obchodují na rekordních cenových úrovních, respektive při výnosech a kreditních maržích na historických minimech. V případě korporátních dluhopisů investičního stupně (těch relativně méně rizikových) platí, že i zde je velký objem trhu na záporných výnosech. Do očí bijící je i to, že se záporným výnosem se obchoduje rovněž několik korporátních dluhopisů neinvestičního, spekulativního stupně (high-yield).

Celá tato vlna je důsledkem holubičí otočky centrálních bank eurozóny a USA. ECB začala indikovat, že kvůli inflaci pod cílem a slabému růstu ekonomiky bude nucena svou měnovou politiku dále uvolnit. Je tedy pravděpodobné, že by na svém zasedání v září mohla snížit úrokové sazby (depozitní ještě více do záporu), a dokonce obnovit program kvantitativního uvolňování, tedy nákupy vládních a korporátních dluhopisů.

Evropská centrální banka potvrdila nastavení měnové politiky, v případě méně příznivého výhledu je připravená pracovat se všemi dostupnými nástroji
Evropská centrální banka na červencovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0 %, zápůjční sazby na 0,25 % a depozitní sazby na -0,4 %. Zároveň potvrdila, že by sazby měly zůstat na současných, případně nižších úrovních minimálně do poloviny příštího roku. Guvernér banky Mario Draghi během tiskové konference přiznal frustraci ECB z toho, že inflace je delší dobu příliš nízko, a signalizoval připravenost měnové autority k dalšímu uvolnění politiky, pokud si to situace vyžádá.

Na trhu se navíc v poslední době začaly šířit spekulace, že by mohla ECB nakupovat dokonce i akcie. V tomto případě by se banka zřejmě zaměřila na burzovně obchodované fondy (ETF) investující do hlavních evropských akciových indexů, tedy podobně, jako to již nějakou dobu dělá Bank of Japan.

Po velice silném růstu cen se domníváme, že evropské vládní i firemní dluhopisy mají to nejlepší za sebou a investoři by měli začít být spíše opatrní. V příštích měsících sice neočekáváme dramatický výprodej, investoři ale musejí vzít v potaz, že se ceny dluhopisů již dostaly na tak vysoké úrovně, že další (výrazný) růst je jen málo pravděpodobný.

V nejbližším období očekáváme konsolidaci kolem stávajících úrovní, případně další mírný růst. Náš střednědobý názor na dluhopisy je pak opatrný až mírně negativní, a proto máme tuto třídu aktiv v portfoliích proti srovnávacím indexům podváženou.