Fed, ECB a spol.: Mají ještě centrální banky sílu podporovat trhy a ekonomiku?
|

Fed, ECB a spol.: Mají ještě centrální banky sílu podporovat trhy a ekonomiku?

Centrální banky musejí více než kdy dříve předjímat vývoj, a získat tak kontrolu nad očekáváními trhu. Americká centrální banka snížila poprvé po více než 10 letech sazby, aby podpořila slábnoucí ekonomický růst. Japonské centrální bance a její evropské kolegyni hrozí, že spadnou do likviditní pasti, ve které nástroje měnové politiky přestávají fungovat.

Centrální banky Fed ECB Japonsko Evropská ekonomika Americká ekonomika Světová ekonomika Podpora ekonomiky Úrokové sazby

Ekonomický výhled se lehce zhoršil a inflace nedosahuje očekávaných úrovní. Evropská centrální banka dala proto najevo, že je připravena uvolnit monetární politiku. Fed se ke konkrétnímu kroku již odhodlal, když poprvé po více než deseti letech snížil hlavní úrokovou sazbu, aby podpořil ekonomiku a předešel jejímu poklesu.

Sdílnější centrální banky

Úkol udržet ekonomický růst ležel v posledních 30 letech vždy z velké části na bedrech centrálních bank, nyní je však jejich situace mnohem složitější než před rokem 2008. Do té doby dělaly svoji práci celkem dobře. Jasně komunikovaly svoji strategii, měly kontrolu nad výnosy státních dluhopisů a byly schopné udržet inflaci ve stanoveném pásmu. Od finanční krize musely začít předjímat vývoj, aby dokázaly minimalizovat rizika a měly pod kontrolou inflaci.

V prostředí nízkých úrokových sazeb je však stále těžší zmírňovat následky obchodních válek, politické nejistoty či klesající důvěry firem. Otázkou je, zda centrální banky nyní vůbec mohou úspěšně ovlivňovat očekávání trhu.

Pokud přitom nedokáží ovlivňovat očekávání prostřednictvím úrokových sazeb, budou muset hledat další nástroje, jak působit na výnosy státních dluhopisů. Aby si uchovaly potřebnou míru kontroly, začaly poskytovat podrobné komentáře a výhledy. Vsadily také na kvantitativní uvolňování, které jim umožnilo snižovat dluhopisové výnosy.

Důvěru lze snadno ztratit, hůře se získává

Zatímco Fed dokázal s tímto předvídavým přístupem uspět a prostřednictvím soustavné agresivní snahy tlačil nominální výnosy pod jejich rovnovážnou úroveň, a tím držet inflaci na rozumné úrovni, ECB i Bank of Japan nedokázaly tento přístup následovat. Japonská centrální banka po roce 2000 signalizovala, že její měnová politika ztratila schopnost ovlivňovat inflaci (v případě Japonska deflaci). Od té doby se marně snaží získat důvěru zpět. Evropská centrální banka je někde uprostřed.

V případě, že centrální banky ztratí kontrolu nad účinky monetární politiky, dostane se ekonomika do pasti likvidity. Jde o situaci, kdy výnosy vládních dluhopisů již nemají kam klesat a centrální banky nemají takovou možnost ovlivňovat dění na trzích. A pokud se přesto pokusí výnosy snížit, soukromý sektor bude pochybovat, zda tyto kroky dokáží nastartovat ekonomický růst.

Spontánnost ekonomického cyklu

Již John Maynard Keynes v roce 1930 uváděl, že ekonomický cyklus je řízen primárně spontánním chováním ekonomických subjektů, tedy firem a domácností, které podnikají nebo žijí v prostředí nepředvídatelné nejistoty. V případě pesimistických očekávání nebudou firmy investovat, přestože pro tento pesimismus nebudou mít racionální důvod. Výsledkem bude další pokles.

Tato teorie může vysvětlovat i současný stav ekonomiky. Zatímco uvolnění politiky v roce 2017 vyústilo v prudký nárůst investic, podpůrné kroky centrálních bank v letošním roce nezastavily pokračující pokles důvěry firem.

Jaký čekat další vývoj? Zatímco Fed má pod kontrolou očekávání, i když v menší míře než v minulosti, Bank of Japan a ECB jsou mnohem blíže pasti likvidity. Soukromý sektor v Evropě i Japonsku stále očekává, že výnosy státních dluhopisů budou nízké. Pokud by jim fiskální politika dokázala pomoci tato očekávání pozměnit, mohlo by (jim) to pomoci.

Zdroj: NN Investment Partners