Globální pandemie covidu-19, návrat do roku 1993 a (ne)udržitelnost dluhů
|

Globální pandemie covidu-19, návrat do roku 1993 a (ne)udržitelnost dluhů

Jak světová pandemie covidu-19 zamávala s globální ekonomikou? V kontextu uplynulých dekád mohou čísla překvapit i ty, kdo pravidelně louskají ekonomické a tržní rubriky renomovaných médií.

Světová ekonomika Evropská ekonomika Centrální banky Státní dluhopisy Koronavirus Zadlužení

Bank of America sestavila graf, který ukazuje, kolik kvartálů růstu HDP bylo ztraceno kvůli recesi způsobené globální pandemií nemoci covid-19. V některých případech jsou poklesy reálného ekonomického výstupu stěží uvěřitelné. Například Itálie ztratila téměř 120 kvartálů růstu HDP, úroveň ekonomické aktivity se tak v letošním druhém kvartálu dostala na úroveň třetího čtvrtletí 1993.

To naznačuje, že dopad pandemie nejen na italskou ekonomiku byl a je ohromující. Graf zároveň potvrzuje, jak slabý byl ekonomický růst v posledních letech, ba dekádách.

S tím, jak se zadluženost států jako Itálie podle tradičního ukazatele poměru vládního dluhu k nominálnímu HDP dostává na bezprecedentní úrovně, je také velice obtížné si představit, že pouze ekonomický růst v následujících letech dokáže vrátit úrovně zadlužení na udržitelnou úroveň.

Dosud bylo vládní zadlužení udržitelné jen díky masivním nákupům dluhopisů ze strany centrálních bank v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou, které snížily výnosy dluhopisů do doby splatnosti na rekordně nízké úrovně. To ale není dlouhodobě udržitelné řešení.

Jak tedy dát státní finance nejzadluženějších zemí alespoň částečně do pořádku? Již na Řecku jsme si vyzkoušeli, že jednou z variant by mohla být ta či ona forma restrukturalizace dluhu, tedy prodloužení splatnosti vládních dluhopisů, snížení kupónových plateb, přímý odpis části dluhů či kombinace těchto opatření.

Druhou variantou by mohlo být umazání významné části reálné hodnoty státních dluhů prostřednictvím zvýšené inflace. To zatím pravděpodobně není na pořadu dne, nelze nicméně vyloučit, že by k tomu kvůli masivnímu tištění peněz centrálními bankami jednou dojít mohlo. Třetí variantou by pak byla kombinace prvních dvou variant. Z hlediska udržitelnosti státních dluhů každopádně příští roky nebudou vůbec jednoduché.

Anketa: Má hodnotové investování v (další) éře tištění peněz smysl?
Akciové trhy se po prudkém propadu v únoru a březnu odrazily k novému růstu a některé indexy již dokázaly posunout historická maxima. Nejvíce v tomto směru zaujaly americké technologické tituly, výraznou část ztrát ale napravily akcie napříč sektory. Podstatnou roli v tom hrají nové biliony dolarů, které na trhy valí centrální banky v čele s Fedem. Je v takovém prostředí ještě důležitý fundament? Zeptali jsme se českých tržních expertů.