
22. 4. 2021 17:01
V PÁTEK V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Miroslav Plojhar, Česká spořitelna)
Jak se v úterý dařilo akciím v Evropě a v USA, po jak dlouhé době loni klesla izraelská ekonomika a jak může chutnat maso vyrobené 3D tiskem? To vše musíte ráno vědět.
Americký akciový index Dow uzavřel obchodování na novém rekordu. K jeho růstu velkou měrou přispěly finanční společnosti, které těžily z vyhlídek na nová opatření na podporu ekonomiky Spojených států a z růstu výnosů amerických vládních dluhopisů. Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite naopak kvůli nervozitě spojené právě s vyššími úroky mírně klesly. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,20 % na 31 522,75 bodu. Širší index S&P 500 se naopak snížil o 0,06 % na 3 932,59 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, klesl o 0,34 % na 14 047,50 bodu. Index volatility VIX se zvýšil o 7,46 % na 21,46 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA prudce vzrostl o jedenáct bazických bodů na 1,311 %, na nejvyšší úroveň od února 2020. Cena ropy Brent stagnovala, americká WTI ale zdražila o procento (poptávka po ropě v USA roste kvůli extrémně chladnému počasí, akcie ExxonMobil +3,01 %). Zlato a stříbro naopak přes procento odevzdaly, bitcoin pak poprvé v historii stál přes 50 000 USD, den ale zakončoval na hladině zhruba 48 500 USD.
Akcie na západoevropských trzích v úterý nedokázaly navázat na růst trhů ve světě a po volatilním průběhu dne mírně oslabily. Nad nulou skončily pouze francouzské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal v úterý 0,06 % na 419,20 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,11 % na 6 748,86 bodu, německý DAX zlevnil o 0,32 % na 14 064,60 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,01 % na 5 786,53 bodu.
Pražská burza v úterý mírně oslabila. Index PX klesl o 0,11 % na 1 070,35 bodu. Z nejobchodovanějších emisí oslabily třeba akcie energetické firmy ČEZ. Nejvýrazněji si pohoršily akcie výrobce lihovin Stock Spirits, které zlevnily o 1,29 % na 84 korun. Naopak nejvíce si polepšily akcie České zbrojovky Group, a to o 2,04 % na 400 korun.
Ve středu přijde řada na obchodní bilanci Japonska. Británie oznámí míru inflace a v eurozóně si o pozornost řekne stavební výroba. Nejsledovanější ale bude v polovině týdne série dat z amerického maloobchodu a průmyslu a také zápis z posledního zasedání Fedu, index cen domů a zásoby ropy. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Ekonomika eurozóny podle zpřesněné zprávy ve čtvrtém čtvrtletí klesla méně, než se čekalo. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt zemí platících eurem snížil o 0,6 % a meziročně o 5 %. První odhad Eurostatu počítal s mezičtvrtletním poklesem o 0,7 % a meziročním o 5,1 %.
Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to v úterý nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.
Důvěra ekonomů v německou ekonomiku se v tomto měsíci prudce zlepšila, její růst překonal veškerá očekávání. Přispělo k tomu předpokládané zmírnění restrikcí zavedených kvůli šíření koronaviru, jako je otevření obchodů a s tím spojený růst výdajů spotřebitelů. Oznámil to v úterý institut ZEW.
Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to v úterý nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika Evropské unie klesla o 6,4 %, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.
Japonský výrobce pneumatik Bridgestone se loni poprvé za 69 let propadl do ztráty. Na vině je pandemie, která snížila prodej pneumatik na všech hlavních trzích. Čistá ztráta činila 23,3 miliardy jenů (4,7 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 240,11 miliardy jenů v roce předchozím. Bridgestone je podle tržeb druhým největším výrobcem pneumatik na světě.
Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt se snížil o 2,4 % po růstu o 3,4 % v roce předchozím. Uvedl to v úterý izraelský statistický úřad.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Izraelská společnost Redefine Meat získala 29 milionů dolarů na výstavbu velké pilotní továrny na výrobu falešného masa pomocí 3D tiskáren. V nabídce firmy jsou kopie hovězího masa na steaky vyrobené z rostlinných bílkovin. S nabídkou se zaměřuje na restaurace v Izraeli, Evropě a v Asii. Maso z továrny chce firma začít prodávat ještě letos, uvedla agentura Bloomberg.
"Chceme změnit přesvědčení, že lahodné maso může pocházet jen ze zvířat," prohlásil generální ředitel Eščar Bin-Šitrit.
Poptávka po alternativních bílkovinách v posledních letech prudce roste. K výrobkům, jako jsou falešné burgery nebo nuggety, přivádějí spotřebitele obavy o životní prostředí a zdraví. To láká k těmto produktům i fondy rizikového kapitálu nebo potravinářské giganty, od Nestlé po McDonald's, i když je potřeba učinit ještě hodně práce, aby se zlepšila chuť těchto produktů a snížila jejich cena, aby dokázaly konkurovat skutečnému masu.
Redefine Meat se snaží rostlinné produkty vylepšit, aby měli konzumenti stejný zážitek, jako když jedí hovězí. Jiná izraelská začínající firma Aleph Farms minulý týden představila první hovězí rib-eye steak, tedy vysoký roštěnec, který je možné získat bez zabití zvířete.
Společnost Redefine Meat stále pracuje na chuti. 3D tiskárny naplněné rostlinným "inkoustem" mohou tisknout maso nespočetněkrát, a to i s různým složitým vrstvením svalů a tuků, aby se vytvořila správná textura. Vzhled rostlinného a skutečného masa je tak podle ředitele naprosto stejný.
Společnost má distribuční partnery v Izraeli, Německu, Švýcarsku a Singapuru. Bin-Šitrit dodal, že získání financí od investorů je velkým krokem k tomu, aby se firma stala do roku 2030 největším světovým podnikem na výrobu alternativního masa.