2. 7. 2022 16:51
Válka na Ukrajině vs. region CEE: Česká ekonomika je nejzranitelnější, varuje expertka
Jak se v polovině týdne vedlo akciím v Evropě a za oceánem, o kolik v dubnu proti březnu stoupla meziroční inflace v EU a jak se také nově dostanou Češi z Prahy do Vídně? To vše musíte ráno vědět.
Akcie ve Spojených státech ve středu prudce oslabily. Z jednotlivých titulů se výrazně propadly cenné papíry maloobchodního prodejce Target, které přišly o čtvrtinu hodnoty. Firma se stala nejnovější obětí prudkého růstu cen, její výsledky hospodaření za první čtvrtletí navíc podpořily obavy o další vývoj americké ekonomiky. Index Dow se propadl o 3,57 % na 31 490,07 bodu, širší S&P 500 klesl o 4,04 % na 3 923,68 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 4,73 procenta a uzavřel na 11 418,15 bodu. Ztráty ve středu zaznamenalo všech jedenáct dílčích sektorů indexu S&P 500. Ten už od začátku roku klesl o zhruba 17 % a Nasdaq Composite spadl o 27 %. Index volatility VIX ve středu vyskočil o 18,62 % na 30,96 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o osm a půl bazického bodu na 2,884 %.
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v červených číslech. Nejvýrazněji oslabily akcie z technologického odvětví, které jako celek odepsalo bezmála tři procenta. Z makrodat vyhodnocovali investoři mimo jiné britskou inflaci. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,14 % na 433,95 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,07 % na 7 438,09 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,26 % na 14 007,76 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,20 % na 6 352,94 bodu.
Pražská burza ve středu na rozdíl od hlavních akciových trhů v Evropě rostla a měřeno indexem PX skončila nejvýše za tři týdny. Index přidal 2,23 % na 1 339,07 bodu. Nahoru burzu vedly akcie energetické společnosti ČEZ, které přidaly osm procent.
Ve čtvrtek nad ránem Japonsko odtajní zprávu o obchodní bilanci a Austrálie data z trhu práce. Dopoledne vyjde statistika stavební výroby za celou eurozónu a odpoledne USA přidají pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a rovněž údaje o prodejích starších domů. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 %, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 %. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 %.
Developer logistických a průmyslových parků CTP Group v prvním čtvrtletí letošního roku vydělal 60,2 milionu eur. Loni společnost za stejné období vykázala zisk 98,5 milionu eur. Skupina zaznamenala v prvním čtvrtletí meziročně nižší přecenění developerských projektů, což podle ní bylo způsobeno vyššími cenami stavebních prací. Hrubý zisk z provozní činnosti vzrostl o 33 % na 109,8 milionu eur při vylepšení marže na 81,5 % a provozní zisk bez vlivu přecenění se zvýšil o více než 12 % na 79,9 milionu eur.
Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září v Česku sníží o 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřebních daních, která sazbu daně snižuje, podepsal prezident Miloš Zeman. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.
Ruská součást americké internetové společnosti Google vyhlásila bankrot. Informovala o tom ve středu agentura Reuters, která se odvolává na záznamy v ruském obchodním rejstříku. Google už od března není schopen v Rusku zcela plnit své finanční závazky. Google, který je součástí technologické skupiny Alphabet, se ke zprávě bezprostředně nevyjádřil.
Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Ve středu to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.
Odvolací soud ve Francii ve středu potvrdil stíhání cementárny Lafarge za spoluvinu na zločinech proti lidskosti v Sýrii. Firma podle obžaloby do roku 2014 financovala teroristické organizace, aby mohla v zemi nadále působit. Právní zástupci společnosti zatím rozhodnutí nekomentovali.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
České dráhy obnoví v závěru roku přímé vlakové spojení mezi Prahou a Vídní po historické trati Františka Josefa přes Tábor. Vlaky, které poprvé vyjedou s novým jízdním řádem 11. prosince, tak budou jezdit přes turistické regiony jižních Čech a Dolních Rakous. Dopravce o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Po historické dráze císaře Františka Josefa se začalo jezdit před více než 150 lety. V současnosti jezdí vlaky z Prahy do Vídně pouze přes Brno a Břeclav.
"Obnovené spojení Prahy a Vídně přes Benešov u Prahy, Tábor a Třeboň nabídne nové možnosti pro turismus na obou stranách česko-rakouské hranice, sblíží obyvatele a nabídne další příležitosti pro rozvoj kontaktů mezi Čechy a Rakušany. Nové spojení není jen doprava mezi Prahou a Vídní, ale především jde o propojení regionů mezi Prahou a Českými Velenicemi na naší straně a krajů Waldviertel a Weinviertel v Rakousku," řekl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta.
Dráhy budou spoje provozovat společně s rakouským dopravcem ÖBB. V pracovní dny budou vypravovat jeden pár rychlíků, který bude dopoledne odjíždět z Vídně do Prahy, a odpoledne bude jezdit v opačném směru. Druhý pár bude jezdit o sobotách a nedělích ráno z Prahy a z Vídně se bude vracet odpoledne. Dopravce předpokládá, že v budoucnu se provoz rozšíří na dva páry vlaků denně, což ovšem bude odvislé od zájmu cestujících a také dalšího rozvoje trati.
Cesta mezi Prahou a Vídní po dráze Františka Josefa bude trvat přes pět hodin. Vlaky zastaví v například v Benešově, Olbramovicích, Táboře, Soběslavi, Veselí nad Lužnicí, Třeboni, Suchdole nad Lužnicí, Majdaleně, Třeboni a Českých Velenicích. V Rakousku budou pokračovat třeba do Gmündu, Schwarzenau nebo Sigmundsherbergu. Kvůli neelektrifikovanému úseku mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi plánuje dopravce dvě výměny lokomotiv.
Vlaky doplní zavedené spoje mezi Prahou a Vídní, které projíždí přes Kolín, Brno a Břeclav. Na této trati jezdí i RegioJet. Cesta vlaků po této dráze trvá zhruba 4,75 hodiny.
Ve spolupráci s @unsereOEBB obnovíme přímé vlakové spojení mezi Prahou a Vídní po historické trati Františka Josefa přes Tábor. Jeden pár vlaků v pracovní dny a dva páry o víkendech propojí regiony Čech a Dolních Rakous. Vlaky vyjedou s novým jízdním řádem od 11.12 2022. pic.twitter.com/vy0BiwigRP
— České dráhy, a.s. 🇺🇦 (@ceskedrahy_) May 18, 2022